Šéfredaktorka Marianne Monika Mudranincová ve svém listopadovém úvodníku píše o pevném ženském přátelství, které nerozdělí ani práce, ani odlišný životní styl, ani přibývající roky.
Poprvé jsem ji spatřila před osmnácti lety v redakci Lidových novin. Vypadala jako herečka Andie Mac Dowell – stejně jako ona měla tmavé kudrnaté vlasy a nepopsatelné osobní kouzlo. Pracovala jako editorka příloh a díky tomu jsme se pracovně propojily. Redigovala totiž sobotní přílohu Relax, kterou jsem pět let vedla. Jmenovala se Lucie Bartošová. Sedly jsme si okamžitě a z kolegyně se velmi rychle stala přítelkyně.
Znáte ty situace, kdy něco začnete vyprávět a vaše kamarádka to za vás dopoví? Nebo když si pomyslíte, měla bych jí zavolat a v tom okamžiku ona volá vám? Tak přesně takhle jsme to měly my dvě. Naprosté souznění. Mně bylo devětatřicet, jí jednatřicet. Já jsem měla doma desetiletou dceru a manžela, ona byla svobodná a užívala si života. Milovaly jsme svou práci, i když byla náročná a stresující. Ale všechny uzávěrky a krizové situace nás ještě víc tmelily. Byly jsme si vzájemně prvními čtenářkami, kritičkami a korektorkami. Napsaly jsme spolu dokonce knihu! Nevzpomínám si, že bychom se někdy pohádaly a nemluvily spolu, ale dokázaly jsme si věci vyříkávat upřímně a na rovinu, i když to občas bylo nepříjemné. A tak to má být. Kdo jiný než vaše přítelkyně by vám měl nastavovat zrcadlo?
Ale co je nejdůležitější, naše přátelství vydrželo i poté, co jsem z Lidovek odešla. Sice jsme se nevídaly tak často, ale věděly jsme o sobě. Střih. Je září 2021 a Lucka nastupuje na místo editorky Marianne. Ano, milé čtenářky, celou dobu tady píšu o Lucii Zídkové, jejíž glosy tak rády čtete. Co se změnilo v našich životech za těch osmnáct let? Strašně moc, ale některé věci zůstávají stejné: Lu pořád vypadá jako mladší sestra Andie Mac Dowell a pořád je třeskutě upřímná a vtipná. A já? Vlastně nevím… To by asi měla říct ona.
Každopádně bych vám moc přála, abyste měly alespoň jednu kamarádku, která bude stejně věrnou svědkyní vašeho života, jako je pro mě Lucka. A pokud hledáte inspiraci, jak na to, tak si nalistujte v listopadové Marianne článek Bětky Rybářové na str. 54–55. Držím vám palce!
