Blížící se velikonoční svátky jsou spjaty s mnoha zvyky a tradicemi, které se přenášejí z generace na generaci již několik let. Zjistěte, jak dobře se v nich orientujete.
Historie Velikonoc je velmi dlouhá. Dnes se jedná zejména o období, kdy dochází k vítání jara a kdy Křesťané slaví znovuzrození Ježíše Krista. A právě těmto událostem je podřízena většina velikonočních zvyků a tradic.
Současná podoba Velikonoc není tak duchovní a honosná, jako tomu bylo v minulosti. Některé z tradic se ale dodržují dodnes. Mezi ty nejznámější patří šlehání žen a dívek pomlázkou pletenou z vrbových proutků, což jim podle pranostik přináší zdraví a mládí. Ony potom dají koledníkům kraslice, neboli ručně barvená vajíčka, přičemž vajíčka mají symbolizovat zrození či nový život.
S Velikonoci je zároveň spjato spoustu pečení. Jistě jste zaznamenali beránky, které v tomto období můžete vidět na stolech v mnoha českých domácnostech. Beránek je symbolem čistoty, nevinnosti a poslušnosti. Jako beránek Boží byl přitom v křesťanství označován Ježíš Kristus, který se obětoval pro spásu světa a osvobození z hříchu. Další sladkou velikonoční dobrotou je mazanec. U něj je zajímavé, že býval původně slaný. Dělá se ze stejného těsta jako vánočka a zadělat by se na něj mělo na Bílou sobotu. Jí se následující den. A nakonec tu je pečený jidáš, který by měl mít tvar smyčky. Ten symbolizuje provaz, na kterém se Jidáš Iškariotský oběsil potom, co zradil Ježíše Krista.
To vše se odehrává během takzvaného Pašijového týdne, kterému se říká také Svatý týden. Křesťané si během něj připomínají poslední pozemské dny Ježíše Krista, jeho smrt a následné zmrtvýchvstání. Název je přitom odvozen od takzvaných pašijí (z lat. passio = utrpení), které označují biblická vyprávění o utrpení Krista. Jedná se přitom o dny posledního týdne před Velikonoční nedělí s tím, že každý z nich má určitý název a význam. Spadá sem tak Škaredá středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek a podobně.
V neposlední řadě je dobré zmínit, že Velikonoce jsou takzvané pohyblivé svátky, což znamená, že nemají v kalendáři pevně stanovené datum. Slaví se vždy první neděli po prvním jarním úplňku, který může být podle postavení planet v období mezi 22. březnem a 25. dubnem.
Velikonoce se slaví téměř na celém světě v podobném duchu jako u nás. V nábožensky založených zemích jsou oslavy připomínkou znovuzrození Ježíše Krista, v zemích ateistických především vítáním jara. V Itálii se pořádá karneval. Ve Finsku Masopust. V Anglii (i některých dalších anglicky mluvících zemích) se uchytil takzvaný Egg Hunt (lov vajíček), při němž děti chodí po zahradě a hledají vajíčka, která poschovával velikonoční zajíček.
milujivelikonoce.cz, seznamzpravy.cz
