KVÍZ: Ovládáte český jazyk na jedničku?
Vraťte se na chvilku zpátky do školní lavice a zjistěte, jak jste na tom s rodným jazykem. Možná vás překvapí, že na některé poučky už jste zapomněli.
marianne.cz
Samotné slovo „krkolomná“ je krkolomné. My jsme si pro vás připravili ovšem další jobovky – jedení/jezení, tchyně/tchýně či shlédnou/zhlédnout. Otestujte si, jak tato matoucí slova ovládáte, v našem kvízu.
Čeština patří k jednomu z nejkrásnějších jazyků na světě, tedy alespoň podle nás, zároveň ale k pěkně těžkému. Nejenom že vyslovujeme ř, učíme se vyjmenovaná slova, i/y určujeme podle rodu podnětu a každý druh názvu má jiná velká písmena. K tomu máme v našem jazyce i taková slova, kde se často sami zarazíme a musíme si je vyhledávat na internetu.
Nemyslíme teď pouze taková, která se moc často nepoužívají, a tak občas zapomeneme, co znamenají, jako je „splín“ (sklíčenost), „hučka“ (čepice) či „brak“ (bezcenná věc). Ale spíše taková, u kterých mnohdy víme, jak je vyslovit. Ovšem méně často tušíme, jak je napsat.
Mezi ně patří například „jedení/jezení“ – oba tvary tahají za uši, správně je ovšem podle jazykových příruček pouze podoba „jedení“. Dále tu je například výraz „permanentka“, který je opravdu správně pouze s „m“. Či matoucí slovo „tchyně“, které se vážně píše krátce.
Vedle toho mnohdy záleží také na kontextu. U slova „s/zhlédnout“ se třeba používá „s“, když se díváte shora dolů, ale „z“, když se účastníte jako divák. Pak tu je slovo tip, které znamená označení předběžného výsledku, ale když ho napíšete s „y“, tak se jedná o druh něčeho. A tohoto rázu je i výraz „hold“, který je označením pro poctu. „Vzdávat hold“ tak znamená skládat někomu poctu. Ovšem s „t“ místo „d“ se význam slova změní na „zkrátka“ či „prostě“.
A takto matoucích podobných slov je více. Otestujte se sami v našem kvízu, jak se v nich vyznáte!
kniha Pravidla českého pravopisu