Máme ji spojenou s rolemi „typické maminky“. Ovšem když Míla Myslíkova začínala s hraním, byla půvabnou dvacetiletou slečnou. Připomeňte si ji v jejích začátcích s námi.
Narodila se v Třebíči jako Bohumila, ale všichni jí říkali Míla. Od dětství měla sen stát se spisovatelkou, pak ji ale oslovilo divadlo. Její maminka měla rodinnou půjčovnu divadelních kostýmů, Míla jí tam tak často pomáhala a ráda se převlékala do kostýmů. Nakonec se rozhodla, že si hraní v divadle chce sama vyzkoušet. A bylo jí souzeno. Dostala se na JAMU v Brně a brzy získala divadelní angažmá v Divadle Bratří Mrštíků, později působila také ve Státním divadle v Brně a v Divadle J. Průchy v Kladně. Oslovil ji ale i film.
Poprvé se objevila vedle Vlasty Buriana ve snímku Nejlepší člověk v roce 1954. I když v této komedii neměla hlavní roli, všechny okouzlila a později se dostala i k věštím rolím. Pamatovat si ji můžete jako hudrující Kateřinu z Rozmarného léta, energetickou vedoucí Holek z porcelánu, ale nejvíce ji máte nejspíš zafixovanou jako strážkyni rodinného krbu, tedy z rolí maminek. Jako takovou jste ji mohli mezi svátky vidět ve filmu Jak utopit Dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách, můžete si ji tak pamatovat i z dalšího ikonického českého snímku Marečku, podejte mi pero! či ze seriálu Bakaláři, ovšem její nejvýznačnější rolí je starostlivá maminka Šafránková z prvních čtyř "básnických" komedií Dušana Kleina.
Vzhledem k tomu, že se jí u filmu dařilo, zanechala časem angažmá v kladenském divadle. Na televizních obrazovkách se objevovala hojně do konce 80. let, poté hraní zanechala. To ale neznamenal konec jejího profesního života, naopak se tím dostala ke svému ranému snu o povolání z dětství. Na konci 80. let a v 90. letech totiž sepsala hned několik knih. Nejznámější je její cestopis Finský maraton.
csfd.cz, fdb.cz
