Velikonoce, které letos připadají už na přelom března a dubna, jsou svátky jara, proto s nimi máme úzce spojenou přírodu a její znovuzrození po zimě. Tráva se zelená, všechno začíná kvést, zvířata přivádí na svět mláďata. To všechno jsou zároveň tradiční velikonoční symboly. Spolu s beránky, kuřátky, zajíčky k nim patří i vajíčka. Zůstaňte letos čistě u přírody a zkuste je nabarvit pouze s využitím jejích darů, bez chemie.
Žloutek ve vajíčku připomíná slunce. Velikonoční vejce symbolizuje nový život, plodnost, úrodu i znovuzrození. Podle prastarých tradic se vajíčka barvila už ve starověkém Egyptě a Persii. Jako první se používala červená barva, která měla připomínat Kristovu prolitou krev. Křesťanská pověst říká, že Ježíš spolu s apoštolem Petrem přišli k jedné hospodyni a ta je pohostila vejci vařenými v popelu. Po jejich odchodu se všechny skořápky proměnily ve zlato. Od té doby hospodyně v den výročí Kristovy návštěvy rozdávala pocestným vařená vajíčka.
S velikonočním zdobením vajíček se začalo v 19. století a původní barva kraslic byla červená. Dodnes je to barva spojená s láskou a životem, podle některých pověr také chránila před démony. Postupně se začaly přidávat i další barvy pocházející z darů přírody. Nejen báby kořenářky totiž dobře znaly rostliny, jejichž listy, slupky nebo plody sytých barev se dají k tomuto účelu velice dobře využít. A my teď můžeme jejich moudrost a zkušenosti znovu oprášit.
V dřívějších dobách se vajíčka barvila z čistě praktických důvodů. Slepice totiž po zimě znovu začaly snášet čerstvá vejce a bylo jich tolik, že se nedala hned spotřebovat. Chladničky tehdy neexistovaly, takže si lidé museli poradit jinak. Věděli, že vařená vejce jsou trvanlivější, proto je vařili a barvili na červeno, aby je odlišili od čerstvých. Postupem času se přidávaly i další přírodní barvy a dívky začínaly vajíčka zdobit. To, které bylo ozdobené pracnými ornamenty, patřilo konkrétnímu koledníkovi, děvče pro něj v ornamentech ukrylo osobní vzkaz.
Každá z používaných barev má konkrétní význam. Červená kromě Kristovy krve symbolizuje lásku a ochranu před démony, žlutá nebo zlatavá připomíná slunce, obilí či med a podporuje hojnou úrodu. Další základní barvou je zelená reprezentující život, jaro, přírodu a mládí, modrá představuje čistotu, víru a svěcenou vodu.
Využití čistě přírodních zdrojů k barvení vajíček je způsobem, jak oslavit svátek jara šetrně k naší planetě, tedy bez chemicky vyrobených barvících prášků. Přírodní barvy vypadají mnohem přirozeněji, taková vajíčka krásně ozdobí váš velikonočně prostřený stůl i celý domov. Děti, pokud je do barvení vajec zapojíte, budou obzvlášť nadšené z toho, k čemu se dají využít běžné kuchyňské suroviny jako červené zelí, kurkuma nebo cibulové slupky.
Přírodní barvy mnohem lépe, než na hnědé, chytají na bílé skořápky. Před začátkem barvení se vyplatí vajíčka očistit, osušit a nechat doschnout. Pak je potřeba vejce odmastit, barvy lépe chytají a je to i prevence před tvorbou světlejších fleků. K odmaštění stačí vzít hadřík, namočit ho do octa a vajíčka jím očistit. Další možností je teplá voda s trochou jedlé sody. Pokud se rozhodnete barvit i vajíčka hnědá, výsledkem budou místo svěžích pastelových barvy ostřejší a zemitější.
Pro barvení zastudena vejce předem uvařte natvrdo a poté hned zchlaďte v ledové vodě. Pak si připravte suroviny na barvení, povařte je spolu s octem, kterého použijte 2 lžíce na 1 litr vody, 15 až 30 minut, sceďte a nechte úplně vychladnout. K barvivu ve sklenici nebo misce přilijte ocet a promíchejte. Následně vložte opatrně do nálevu vajíčka a nechte je nasávat barvu, může to být i několik hodin, přes noc, ale klidně i den dva. Čím déle, tím sytější barvu získáte. Je dobré vajíčka průběžně otáčet, aby se obarvila pokud možno co nejvíc rovnoměrně.
Barvení zatepla začíná také přípravou barevné lázně. Suroviny s octem vařte 20 až 30 minut, přeceďte, horký nálev vraťte do hrnce a povařte spolu s vajíčky, maximálně však 10 minut. Obarvená vajíčka ihned zchlaďte ve studené vodě. Ať zvolíte kteroukoli z těchto dvou variant, na závěr nechte obarvená vajíčka oschnout na savém podkladu. Neměla by se dotýkat. Poté je ještě vyleštěte třeba kokosovým nebo slunečnicovým olejem, případně máslem či sádlem.
Přírodní barvení velikonočních vajíček může přinést nejedno překvapení, takže by vás nemělo zaskočit, že místo požadované barvy budete mít ve výsledku úplně jinou. I v tom je krása přírody.
Čím tedy vykouzlíte červenou, zelenou, modrou a další barvy?
zlatá/sytě žlutá – kurkuma, šafrán
zlatavě hnědá/červenohnědá – cibulové slupky, skořápky vlašských ořechů
tmavě hnědá – černá káva
oranžová – cibulové slupky, chilli prášek, červená mletá paprika
červená – červené víno, silný odvar z červené řepy, šípky
pastelově růžová – červená řepa, maliny
světle modrá – červené zelí
královská modrá/fialová – borůvky, acai prášek, silný ibiškový čaj
svěží jarní zelená – špenát, kopřiva, petrželová nať, mladý ječmen (i v prášku)
intenzivnější zelená – zkombinujete některou z ingrediencí na svěží zelenou s kurkumou
černá - saze, aktivní uhlí
marthastewart.com, guidemichelin.com, thekitchen.com, kniha Velikonoční tvoření (Sylva Šporková, Grada)
