Zábava
Fenomén pomalých pořadů aneb Proč se dívat do plápolajícího ohně?
Vypadá to, že odzvonilo dobám, kdy jsme v televizi hltali jeden akční snímek za druhým. V současném světě lidé prahnou po zcela jiné, a nutno podotknout pomalejší, zábavě. Takové, kde vám nic zásadního neuteče, a během které si bez okolků můžete na chvilku zdřímnout. Seznamte se s fenoménem pomalých televizních pořadů.
Televizní vysílání je pro většinu z nás jedním z pilířů odpolední a večerní zábavy. Nové filmy střídá nabídka zajímavých seriálů, a tak není divu, že občas máme ze všech seriálových postav a filmových zápletek zamotanou hlavu. Možná i proto vznikají pořady, během kterých nemusíte zapojovat šedé buňky mozkové, a které vás naopak dokonale zklidní a zajistí, abyste na několik minut „vypnuli“. Je libo sledovat osmihodinovou cestu vlaku z Osla do Bergenu? Nebo se raději budete dívat na život ptáčků u zimního krmítka?
Norsko – národ, který zbožňuje pomalé pořady
Už jsme si zvykli, že skandinávské země nám pravidelně dávají lekce pomalého životního stylu. Dánové nám prozradili recept na hygge, Švédové vytáhli eso v podobě lagom a Finové nám ukázali, že nejlepší ze všeho je, když večery budeme trávit aktivitou jménem kalsarikännit. Norsko svůj recept na spokojený život ještě neodkrylo, avšak svou kapkou do mlýna přece jenom přispělo. Pokud bychom totiž měli hledat „duchovní otce“ pomalých televizních pořadů, pak bezesporu musíme ukázat na Nory. Právě Norové patří k milovníkům a pravidelným divákům pomalých televizních pořadů. A když je označujeme za milovníky, pak rozhodně nepřeháníme.
Vše začalo experimentem, za kterým stál Rune Moklebust a Thomas Hellum. Pánové vymysleli jednoduchý koncept několikahodinového sledování všedních událostí, který představili svým šéfům v norské veřejnoprávní televizi NRK2. K jejich překvapení dostal projekt s názvem Slow TV zelenou, a tak v roce 2009 mohla padnout pomyslná klapka. Prvním pořadem byla sedmihodinová jízda vlaku z Osla do Bergenu, kterou si na svých televizních přijímačích naladila přibližně čtvrtina Norů. Jízda vlaku neměla žádnou zápletku ani zvrat, za jediný vzruch mohli diváci považovat průjezd vlaku tunelem. Přesto na tento pořad padala slova chvály, díky kterým začaly vznikat další pomalé pořady.
Dodnes nesledovanějším pomalým pořadem je plavba lodi MS Nordnorge, která plula 134 hodin z Bergenu do Kirkenes. Vysílání dokonce stanovilo světový rekord, a stalo se nejdelším živým televizním dokumentem na světě. I když by se mohlo zdát, že Norové vsází jenom na dopravní prostředky, opak je pravdou. Vysokou sledovanost měl také třináctihodinový pořad, ve kterém dámy pletly svetry. Pánové naopak hojně sledovali pořad s názvem Lososové plují proti proudu, který trval osmnáct hodin.
Proč diváci milují pomalé pořady?
Říkáte si, že pomalé televizní pořady pro vás nejsou? Máte pocit, že vám nenabízí denní dávku adrenalinu a vzrušení? Espen Ytreberg, profesor mediálních studií na univerzitě v Oslu, tvrdí, že první kontakt s pomalým pořadem může být pro mnoho diváků zvláštní. „Sledování pomalé televize vyžaduje, abyste na chvilku zastavili a změnili svůj úhel pohledu na sledování televize,“ říká v rozhovoru pro CBS News. Autor pomalých pořadů Rune Moklebust dodává, že pomalé televizní pořady nejsou tak nudné, jak by se na první pohled mohlo zdát. „Jednou jsme prošli kolem krávy, které jsme se rozhodli nasadit na hlavu kameru. Když jsme se na nesestříhané záběry dívali, najednou jsme zjistili, že se v naší hlavě začíná odehrávat příběh plný otázek – Kam jde ta kráva? Proč je sama? Co dělá? O čem přemýšlí?“ vysvětluje Moklebust a dodává, že právě tato zkušenost nejlépe vystihuje smysl pomalých televizních pořadů.
Kde sledovat pomalé televizní pořady?
Dobrou zprávou je, že většina pomalých televizních pořadů není komentovaná, a tudíž jim rozumí kdokoliv na světě. Výběr pomalých pořadů tedy naleznete na stránkách norské televize NRK TV nebo na YouTube. Za krásný „pořad“ považujeme i online přenos z ptačího krmítka, které je umístěno v Záchranné stanici živočichů Makov. Věřte, že i pětiminutová podívaná na pěnkavu obecnou, sýkoru babku, vrabce polního, zvonka zeleného či žlunu šedou vás pohladí na duši. V neposlední řadě stojí za zmínku „klasika“ v podobě plápolajícího ohně. Pokud patříte k předplatitelům streamovací služby Netflix, pak stačí, když do vyhledávače zadáte pojem fireplace.
Přejeme vám příjemné pomalé sledování.