Fejeton: Moje lásky
Jsem bordelář. Zapomněla jsem kolegyni Ivoně odpovědět, do které věci jsem se v poslední době zamilovala. Tak to napravím. Snad se na mě nebude zlobit za á proto, že si jedu sólo a za bé, že je to sólo se zpožděním.
Květinový obraz Claire Basler
Nemám ráda, když se slovo zamilovat, milovat a další odvozeniny nadužívají. Inflace lásky nikdy nepřinese nic moc dobrého. Znáte to, jako se šafránem… Přesto jsem se zamyslela a věci milované se mi promíchaly s lidmi.
Miluju svoji rodinu, to dá rozum a o tom se asi rozepisovat nemusím. Na ně bych nikdy slovem miluju nešetřila.
A dál?
Zamilovala jsem se do obrazů Claire Basler. Maluje kytky jako ze sna. Obrovské, jemné, překrásné. A doma jí ze zdi vyrůstá opravdová rostlina. Jedním slovem nádhera. Co na tom, že takový obraz nikdy nebudu mít. Rozesmálo mě, když jsem pátrala po ceně (mami, tak si jeden malej kup, radila dcera) a uviděla třicet tisíc dolarů. No a. Hlavně, že existují.
Už dlouho miluju obraz Zimní noc Adolfa Kosárka. Tenhle muž s obrovským talentem měl možnost malovat jen chvíli, umřel, když mu bylo dvacet devět. Jenže stihnul udělat takovou krásu, která dělá radost napříč věky. Ten obraz taky nikdy nebudu mít. Je velikánský, nikam by se nevešel a stejně obří je i jeho hodnota. A ani kdybych byla miliardář… nikdo ho prodat nechce. Visí v galerii a je to dobře. Ať se na něj jde podívat každý, kdo chce být aspoň na chvíli šťastný.
ČTĚTE TAKÉ: Marianne miluje: nové líčidlo, nezapomenutelný film & 13 dalších tipů přímo z redakce
Taky mám ráda hory. Kopce s loukami, kde voní mateřídouška. Je jedno, jestli jsou zaoblené nebo vysoké, kamenité. Jako by byl člověk blíž někam nahoru.
Mám ráda truhláře Frantu. Člověk, který křičí, nadává, směje se u toho a dělá všechno poctivě a nádherně. Stojím u něj v truhlárně, občas něco natřu, přiklížím, podržím a hlavně se dívám. Je báječné vědět, jak dlouho vzniká poctivá skříň, okno, dveře. Nikdy jsem ho neviděla naštvaného, mrzutého, bez nálady. Nezkazí žádnou legraci a když mu řekneme, za hodinu jedeme na běžky, už je vláčí z garáže. Když ho pozoruju, říkám si, jaká škoda, že takovej hodnej a bezva chlap nenašel tu pravou.
Vždycky mě dostane Snoubení nebe a pekla Williama Blakea. Uměl skládat slova za sebe tak, aby myšlenka byla geniální. Básník, malíř, vizionář, mystik.
Byl by to dlouhý seznam všeho, co mám ráda.
Mám ráda lidi, kteří nedělají z ničeho vědu a kašlou na hlavní proudy.
Mám ráda věci, které dělají radost.
Mám ráda, když jsou v mém životě.
