Čokoláda klidní kašel lépe než mnohé léky, tvrdí vědci
A další důvody, proč je čokoláda našemu tělu prospěšná.
marianne.cz
Pokud je Karlík a továrna na čokoládu váš oblíbený film, pak je tento článek přímo pro vás. Historie čokolády, oblíbený dezert královny Alžběty II. i nápady na to, jak si tento den pořádně vychutnat.
Historie čokolády začala před více než 3 000 lety, když indiáni kmene Olméků pěstovali v Mexiku kakaovníky. První kakaová semena byla přitom považována za dar od bohů, konkrétně od Quetzalcoatla, boha moudrosti. Čokoláda tak byla využívaná nejprve k náboženským obřadům, později jako nápoj a poté získala dokonce takovou hodnotu, že se používala jako forma měny. V té době se tedy doslova dalo říci, že „peníze“ rostly na stromě. V některých odlehlých krajích Mexika a střední Ameriky byly kakaové boby měnou až do konce 19. století.
Do Evropy se dostala v 16. století, když ji přivezl Kryštof Kolumbus do Španělska poté, co ji dostal darem. Tam zprvu nebyla příliš populární. To se ovšem změnilo, když do hořkého nápoje Hernán Cortéz přidal vanilku a cukr. O století později se rozšířila čokoláda i do dalších evropských zemí. Od začátku 19. století bylo možné čokoládu vyrábět i v pevné formě. Různé příchuťe získala v druhé polovině tohoto století. Její ochucování započal Švýcar Daniel Peter, který vymyslel mléčnou čokoládu, jenž vytvořila základ proslulé švýcarské čokoládě. V tomto období byla zároveň čokoláda zpřístupněna širším vrstvám obyvatelstva, do té doby si ji mohla odvolit pouze šlechta. K rozšíření čokolády pak přispěly světové války, během nichž byla dodávána vojákům. K její masové spotřebě ve světě došlo až po nich.
Mezinárodní den čokolády se oslavuje 13. září, jelikož v tento den se narodil jeden z nejznámějších amerických výrobců čokolády, Milton S. Hershey. Přezdívalo se mu čokoládový král, jelikož vytvořil jednu z největších čokoládoven na světě.
Díky tomu, že je čokoláda dnes tak dostupná, může s ní pracovat každý. A my vám přinášíme několik dezertů, se kterými si tento den užít.
V překladu čokoládový sušenkový dort byl nejoblíbenějším dezertem královny Alžběty II., jak potvrdil její bývalý osobní kuchař Darren McGrady TODAY Food. Podle něj si jej ráda vychutnávala při odpoledním čaji. Měla ho natolik ráda, že pokud něco zbylo, když byl servírovaný v Buckinghemském paláci, nechala si jej zaslat na hrad Windsdor, aby jej tam mohla dokončit. Nebyla však jedninou členkou královské rodiny, která ho měla v oblibě. Stejně se ohledně něj cítí i princ William, který si jej nechal servírovat i na své svatbě.
Recept je snadno dohledatelný na internetu. Předem vás však varujeme, jeho příprava trvá téměř 2 hodiny. Ale přeci jste si nemysleli, že královské chuťové pohárky budou holdovat pro něco snadného.
Tento dezert je naopak o poznání jednodušší. Budete potřebovat 74 g másla, 132 g hořké čokolády, 2 vajíčka, 69 g cukru krystal, 106 g mouky a 8 g pečícího prášku. Ve vodní lázni rozpustíte čokoládu a máslo, přidáte cukr a zamícháte. Poté přidáte vajíčka a zamícháte. A nakonec mouku a pečící prášek a opět promícháte. Vložíte na menší plech, můžete přidat ještě kousky čokolády a potom pečete v troubě na 180 stupňů zhruba 25 minut. Během pečení těsto kontrolujte párátkem, mělo by ve finále tvořit malé vlhké drobky, ne barvit jako neupečené těsto.
Výhodou tohoto dezertu je, že je velmi snadný, rychlý a vznikne z něj velké množství menších kousků.
Je mu přezdíváno lávový dort. Ano, jedná se o ten, jehož vnitřní čokoládová náplň vyteče, když ho rozkrojíte. Vypadá luxusně, je přitom snazší, než by se dalo očekávat. K jeho přípravě budete potřebovat 120 g másla, 200 g čokolády na vaření, 100 g cukru, 50 g hladké mouky a 4 vejce. Ve vodní lázni rozpustíte čokoládu a máslo. Po jejím vychladnutí přidáte zbytek surovin a rozmixujete do hladka. Nalijete do formiček a v troubě pečete na 180 stupňů 10-12 minut. Po vyndání jej necháte chvíli odpočinout a můžete servírovat.
Tato vyhlášená vídeňská klasika opět vyžaduje téměř 2 hodiny přípravy. Proto vás i zde seznámíme s historií a pak odkážeme na sílu internetu. Jedná se o originální druh čokoládového dortu s meruňkovou marmeládou a čokoládovou polevou. Vytvořil jej v roce 1832 Franze Sacher, který byl v té době učněm na dvoře knížete Metternicha. Panovník dal příkaz, ať v kuchyni vymyslí nějakou specialitu pro výjimečné hosty. Šéfkuchař byl ovšem v té době nemocný, a tak se příkaz dostal až k Sacherovi. Dort se ujal a během let jej ještě vylepšil jeho syn právě přidáním marmelády a polevy.
K tomuto typickému francouzskému dezertu budete potřebovat 70% tmavou čokoládu (200 g), 300 ml smetany ke šlehání, 4 vejce a 40 g krupicového cukru. Čokoládu v horké lázni rozpusťte. Zatímco se bude rozpouštět, oddělte žloutky od bílků. Žloutky s cukrem rozšlehejte a poté je vmíchejte do mírně vychladlé čokolády. Smetanu ušlehejte do tuha a přidejte. To stejné udělejte i s bílky. Vše promíchejte do hladké, nadýchané pěny a nechte vychladnout 2-3 hodiny. Voilà!
Pokud nechcete strávit oslavy v kuchyni
Ne každý je typ, kterého baví pečení, proto pro vás máme i nápady, jak jinak si užít tento den. Například Retro muzeum Praha vám nabízí expozici čokoládových cukrovinek z Československa. Pokud tak chcete zjistit, jaké to jsou, či si jednoduše zavzpomínat na to, jak vypadala například Kofila či Kočičí jazýčky za vašeho mládí, máte k tomu skvělou příležitost. Pokud chcete akčnější program, můžete vyrazit do čokoládového zážitkového centra Chocotopie, kde si můžete užít dortovou bitvu! Tento den však můžete oslavit i jednoduše tím, že si dáte nějakou čokoládu doma. Pokud si k tomu pustíte Karlíka a továrnu na čokoládu, zní to jako optimální plán na úterní odpoledne.
Kniha The true history of chocolate (Coe, 1996)