Co nejlepšího nám řekli

Řekli nám...

Adolf Born, malíř

Moudrá žena nepohlavkuje muže na veřejnosti, ale diskrétně v domácím šeru. Tohle se mi líbí nejvíc, můj kamarád Mirek Horníček se ptal své ženy, kde má čisté ponožky. Ona mu to řekla a on, když pro ně šel, to cestou zapomněl. Tak se vrátil a zeptal se podruhé, kde jsou, řekla mu to znovu a on to zase po cestě zapomněl. Pak už si vzal raději špinavé. Přitom jaké dělal geniální věci! Vždycky říkám, aby si lidi uvědomili, že bez své ženy je většina mužů naprosto ztracená.

Igor Orozovič, herec

Dřív lidi odpočívali pro samotný odpočinek. Dnes se odpočívá proto, abychom zvládli práci. Chodím spát proto, abych zvládnul představení. To není dobré.

Emilia Vašáryová, herečka

Mezi dvacítkou a pětadvacítkou jsem asi byla nejmoudřejší. Pochopíte, že tohle povolání je velmi podivný chlebíček. Přijedete z malé země a vidíte všechen ten showbyznys. Dojde vám, že je třeba dívat se střízlivý pohledem, jeden den jste na vrcholu, druhý den už neznamenáte nic, lidé zapomenou a vy musíte začínat od nuly. V Praze mě ještě možná někdo zná, ale ve Vídni? Nikdo. To je vlastně moje filozofie, je třeba zůstat realistou.

Janek Kroupa, novinář

Mužská statečnost má jiný projev než ta ženská. Ženská spočívá v tiché odvaze, do značné míry jsou to klišé, ale třeba v naší rodině platí velmi dobře. Já třeba nikdy nevěděl, že byla máma nemocná, nikdy jsem jako dítě neregistroval, že ji něco bolí.

Ivana Chýlková, herečka

Podívejte se, vzhledem k tomu, že naše rodina stále žije, je patrné, že něco uvařím. Mimo jiné, dobře a chutně. Ale čas v kuchyni nepovažuji pro sebe za relaxační a radostný. Takže s vařením strávím maximálně dvacet minut. Jinak mám pocit, že mi někdo krade život. A když není z čeho uvařit, existují fantastické aplikace, třeba Dáme jídlo nebo Rohlík, které mi přivezou jídlo, nebo nákup až domů. To je vysvobození.

Dan Přibáň, cestovatel

Holky na cestách mají snahu vytvářet skupinky a chlapi pak mají tendenci se o tu ženu starat. Nevím, do jaké míry to děláte vědomě, ale dosahujete přes skupinky svého cíle. My muži jedeme ve smečce, která má hierarchii, občas dojde k hádce, tou se ale věci vyřeší. Cíle dosahujeme naopak přímo. Možná proto vznikla ta legenda, že ženy nepatří na loď, protože nosí smůlu. Ale není v tom nic mystického, námořníci prostě jen zjistili, že je jednodušší je sebou nemít.

Viktorie Beldová, šperkařka

Co je to třeba za nesmysl, že se v galerii nesmí fotit? Chápu, že vadí blesk, ale jinak? Vždyť je všechno zdokumentované. Je to jen buzerace. Ale naštěstí se pořád najdou nadšenci, kteří se kulturní prostředí snaží udržet a rozvíjet.

Václav Větvička, botanik

Ale já o rostlinách nevím vůbec nic. A čím jsem starší, tím je mi to jasnější. Něco ve mně uvízlo, když jsem absolvoval školu, ale s tím dnes neobstojím. Protože nic z toho, co jsem se učil, už neplatí.

Milan Lasica, herec

Dnes se role muže a ženy míchají víc, než je zdrávo. Připadá to tak mnohým, ale většinou mužům. Ale míchá se i všechno možné ostatní. Myslím, že se tomu už nedá zabránit. Klasický poměr muž a žena se trochu transformuje, jak to dopadne nevíme, asi se toho ani nedožijeme. Je to dlouhý proces, ale doufejme že rodina zůstane stále. Ať už v ní bude hrát prim muž neb žena, protože nic lepšího společnost nevymyslela.

Daniela Kolářová, herečka

Beru rostliny jako živé tvory, přestože jsem si to dřív neuměla představit. Byla jsem vychovaná v těžce ateistické době, ale když se dotýkáte hlíny, něco do ní sázíte a ono to vzejde, pochopíte, jak je to geniálně vymyšlené. Dojde vám, že něco existuje. Že spolu makro a mikrokosmos prostě souvisí. Principy fungování jsou stejné. Objevíte úplně nové uvažování o existenci lidské přírody. Je věčná, ale my máme jen chvíli šanci chovat se k ní dobře.

Eliška Balzerová, herečka

Moje děti patří k vystrašené generaci. Internet šíří paniku. Pořád se řeší, kolik se kde lidí nakazilo od klíšťěte nebo chřipkou. A co za tím je? Peníze. Taky jsem jednou podlehla. Mám čtyřiadevadesátiletou maminku. Žije velmi zdravě, ke každému obědu si dá dvojku červeného, náš rod pochází z Moravy, víte, a je to rod silných žen. Objednala jsem ji vakcínu proti chřipce a po ní měla teplotu, nebylo ji dobře. Tak jsem jí řekla, už nikdy, dál si žij zdravě a dávej pravidelně své vínečko.

Rudolf Havlík, režisér

Jezdím do ciziny, protože mě to baví. Rád poznávám jiná místa, kultury, baví mě surfovat, mluvit s lidmi. Je to normální potřeba každého. Kdyby měli lidi šanci jako já, taky by jezdili. Je ale pravda, že lidi jsou všude stejní. Opakují stejné vzorce. Pomlouvají se, vraždí. Na každém místě na světě jsou věci, které ti můžou vyhovovat míň a víc. Někdo má rád moře na Filipínách jiný Šumavu. Tak využij místo, které máš ráda, aby ti bylo dobře.

Patrik Hartl, scénárista, režisér a spisovatel

Nemám touhu dobývat jiné ženy. Jako vůbec. Kdyby za mnou přišly a nabídly se a já měl pocit, že jsem milovaný, tak je možné, že by ve mně došlo k nějakému procesu. Ale rozhodně by mě nenapadlo, že chci nějakou dobýt. Muže obecně vzrušuje představa, že někoho dostanou, moment, kdy v očích holky pozná, že ona se mu odevzdává. To je ego, dominance. A ani nemusí dojít k sexu. Já potřebuju cítit, že můžu milovat a jsem milován. Nemohl bych mít sex s někým, koho nemiluju. Utekl bych.

Igor Chaun, režisér

My, západní chlapi, jsme dospělí většinou jen zdánlivě. Na rozdíl od takzvaných primitivních národů neprocházíme žádnou zkouškou dospělosti, iniciací, rituálem, ba v našich krajích nám ani toho pindíka neobřežou. V některých černošských kmenech například vytrhávají chlapcům v deseti letech dva přední zuby, nesmí se přitom hnout ani dát najevo bolest, jinde tráví noc sami v buši, buď ho zvíře sežere, nebo nesežere. Když ano, má smůlu. Když ne, je DOSPĚLEJ. Říkáme jim proto primitivové, ale ve skutečnosti to jsou zdraví lidi. Zpochybňujeme model, díky kterému lidstvo přežilo desetitisíce let. A sami jsme změkčilí a málem na vymření. Takže bych chtěl klidně vašim čtenářkám potvrdit, že jsme prostě „zvětšený kluci“, někteří mají saka, kravaty, někdo má velký fáro, platební karty různých barev, ale duši máme dítěte a ve vztazích si pamatujeme jeden ideál - MAMINKU.

Zdeněk Svěrák, herec

Co znamená, když je den dobrý? To je různé. Třeba dopadne dobře schůzka, které jsem se bál, povedlo se dokončit písničku která nešla a najednou jsem ji rozlousknul. Den má různé plusy a minusy. Je důležité, aby nebyl zbytečný. Rád věci dokončuju. Proto taky rád dělám písničky. U nich je glajcha na baráku brzy, daleko dřív než na filmu. Naučil jsem se dávat si malé cíle. Třeba než napíšu povídku, je to deset sezení. Řeknu si, Zdeno, bude dobré, když každý den napíšeš stránku. Když napíšu dvě, tak hurá, ale jedna stačí. I když blbá, druhý den ji smažu a píšu dál. Každá stránka dobrá.

Radkin Honzák, psychiatr

Která vlastnost se nejvíc přeceňuje? Inteligence – to je potvora, kterou lze zapřáhnout před jakoukoliv káru. Inteligentní psychopati jsou pro nás největším nebezpečím.

Jan Hnízdil, komplexní lékař

Nejšťastnější jsem doma, v posteli, s manželkou, dcerou a Skipem. Dáme si něco dobrého k jídlu, otevřeme láhev vína, pustíme Columba, Přátele nebo Teorii velkého třesku.

Irena Beranová, psycholožka

Dítě by vždy mělo zůstat dítětem a rodič rodičem, osobou na které se dítě může spolehnout, opřít se o ní. Tím, který nastavuje hranice. Dítě má díky tomu pocit jistoty a bezpečí. Ve chvíli, kdy v rámci volné výchovy začne zkoušet, kam až může zajít, půjde dál a dál, bude stupňovat svoje požadavky, rodič začne couvat do kouta a někdy sklouzne i do role oběti.

Ladislav Blažek, majitel oděvní firmy

Jeden konkrétní vzor jsem ale nikdy nehledal. Každý si musí prošlapat tu svou cestičku, protože se pohybuje v jiné době a na odlišném trhu. Cenným zdrojem inspirace jsou pro mě setkání a rozhovory s majiteli a řediteli italských textilek a módních značek, mezi kterými mám mnoho přátel.   

ČTĚTE TAKÉ: 3 nejdojemnější vánoční reklamy se zvířátky všech dob