Na přilepšenou malým pěvcům, kteří s námi zůstávají zimě navzdory

Když napadne sníh a příroda pospává, rozehrává se kolem ptačích krmítek neobyčejná podívaná. Vrabčáci připomínají upovídané sousedy. Naparáděné sýkory zas přibírají do hejna ostatní opeřence, protože tak mají lepší přehled o tom, kde sehnat v okolí kvalitní potravu.

Text: Pavla Köpplová

Hladová partička na krmítku

Stehlík šplhá hlavou dolů, zvonek zelený je věrný své pověsti skrbllíka – zobe na zemi pod krmítkem a nenechá tam ani zrnko nazmar. Navíc zpívá jakoby drnčel zvonek, ostatně právě proto přišel ke svému jménu. Mezi sněhovou peřinou vyniknou nádherně zbarvená peříčka drobných poletujících tvorů, kteří se s chladem a nedostatkem potravy vypořádávají neobyčejně zarputile. Z tepla za oknem není úplně vidět, kolik úsilí je to stojí. Zvládají to jen proto, že jsou houževnatí mistři v přizpůsobování. Od podzimu si vytvářejí jídelní zásoby, budují skrýše a podstupují každodenní cesty za potravou. K tomu, aby zimu přežili a uchovali si pro každou noc dostatek tepla, musejí vynaložit obrovské množství energie. A tu každé náledující ráno doplňují dalším a dalším zobem.

Přiilepšete jim

Úbytkem zahrad s neupravenými zákoutími, statků a také zemědělské půdy mají ptáci méně možností najít si v čase zimy přirozenou potravu. Když mrzne hodně a dlouho, pomůže jim přikrmování. Často i zachrání život. Nejvíce drobní ptáci ocení semínka, nejlépe slunečnicová nebo lněná. V menším množství se hodí i proso, konopí, jeřabiny, šípek, případně mák.  Porci energie získají také z drcených jader vlašských a lískových ořechů. Kdo chce opeřencům uspořádat opulentní hostinu, může dát do krmítek ovesné vločky. Pokud nemrzne, stačí jim naservírovat nadrobno nakrájené kousky masa, strouhanou mrkev či půlku jablka. Zato nebezpečí představuje pečivo, do krmítka také nepatří rýže. Ideální je zavěsit ho na stromy a keře tak, aby z nich ptáci mohli pozorovat okolí a včas tak zjistit, jestli se blíží nebezpečí. Od března však už rozhodně krmítka neplňte.