Přejít k hlavnímu obsahu
Tradice

Zelené pivo v Česku: Na počest svatého Patrika také, na Zelený čtvrtek ale podstatně víc!

Podle českého kalendáře mají 17. března svátek Vlastimil a Vlastimila. Na tento den ale také připadají oslavy svatého Patrika, patrona Irska. Moderním symbolem svátku, který již dávno překročil irské hranice, je i zelené pivo.

Jana Soukupová | 17. 03. 2025

Pivo zelené barvy je spojováno s bujarými oslavami Dne svatého Patrika, probíhajícími na mnoha místech světa. Dnešní podoba svátku má s tou původní celkem málo společného. Počátky oslav sv. Patrika sahají daleko do historie. Zelené pivo ale k ostatním symbolům přibylo až během století dvacátého. Do dnešní podoby se svátek svatého Patrika začal měnit počátkem 18. století. Původní irskou sváteční barvou byla spíše modrá, Zelená se stala v 18. století symbolem irského nacionalismu a republikanismu v dobách prvních revolt proti britské nadvládě. Irsko bylo navíc odpradávna označované za zelený či smaragdový ostrov. V roce 1921, se po konci britské nadvlády Irsko přirozeně rozhodlo přijmout zelenou barvu jako symbol národa. Příležitostí užít si oslavy irského patrona a dát pivo „jarní barvy“ je dost i v Česku, především ale ve větších a turisticky významných městech. Češi si ovšem našli i vlastní příležitost k pití zeleného moku. O mnoho srdečněji a v daleko větším měřítku jím „zalévají“ Zelený čtvrtek. Ten letos přijde přesně měsíc po svatém Patrikovi.

Zelené pivo se poprvé pilo v Americe

Americká metropole New York hostila vůbec první slavnostní průvod sv. Patrika v roce 1762. A zelené pivo mělo premiéru právě v Americe, podle dobových pramenů to bylo před 115 lety. V jednom z klubů v Bronxu v New Yorku se konala akce u příležitosti St. Patrick’s Day. Mezi hosty byl také soudní lékař Thomas Hayes Curtin. Ten připravil speciálně pro tuto party pivo smaragdové barvy. Doktor nesdělil o zeleném nápoji více podrobností, pouze informaci, že použil „wash blue“ k vytvoření odstínu. Ukázalo se, že to byl prostředek na bělení prádla, napsal k tomu např. Smithsonian Magazine. Konkrétně prášek s příměsí železa a barviv, který se používal především na rozjasnění zašlého bílého prádla.  Curtain pravděpodobně použil velmi malé množství. Bezpečnost potravin se tehdy až tak moc neřešila, přísná kontrola pod taktovkou FDA se rozjela hlavně až ve 30. letech 20. století. V 50. letech se slavnostní nápoj stal oblíbenou tradicí po celé zemi a samozřejmě také daleko překročil hranice.

Čtěte také: KVÍZ: Zjistěte, zda patříte mezi znalce piva: Dokážete říct, kde se vyrábí piva značky Staropramen, Budvar nebo Gambrinus?

České pivo patří mezi národní chloubu a rozhodně se řadí mezi nejznámější piva ve světě. Nejstarší doloženou českou tradici vaření piva má Břevnovský klášter, který byl založen už roku 993. Jak se vyznáte v historii i současnosti tohoto oblíbeného nápoje?

Čtěte také: Šalanda, zapomenutá noclehárna pro pivovarské dělníky a tovaryše

Šalanda, dříve běžná součást pivovarů a mlýnů, byla místností, která dnes může připomínat zaměstnanecké ubytovny. Stroze vybavená, ale postačila na přespání i na společné jídlo dělníků, kteří v pivovarech a mlýnech pracovali. V reportáži Marianne Venkov & styl se podíváme, jak šalandy vypadaly a jaké příběhy se v jejich zdech odehrávaly.

Přesně za měsíc nastane i český „den zeleného piva“

U nás „jede“ zelené pivo především na Zelený čtvrtek, který letos připadá na 17. dubna. Vedle mnoha dalších tradic a zvyků tohoto dne by se po poledni už nemělo pracovat a celodenní strava by měla být zelená nebo alespoň hodně do zelena, coby symbol pučící jarní přírody a zdraví. Oblíbený je v ten den špenát, ale jí se i saláty, zelí, kapusta nebo třeba mladé kopřivy a čerstvé výhonky. Řada pivovarů na Zelený čtvrtek vaří zelený velikonoční speciál. V Česku drží nejdelší (letos devatenáctiletou) tradici vaření zeleného piva Starobrno. Pivo určené na letošní Zelený čtvrtek začal pivovar vařit už s posledními lednovými dny. Recept na bylinný výluh, klíčovou ingredienci velikonočního speciálu, je jedním z nejstřeženějších tajemství. Některé pivovary tedy používají barviva přírodní, tedy kvašené extrakty z bylin. Obarvení bylinami ale nebývá až tak výrazné jako chemické, které využívají jiné pivovary (nejčastěji se používá chlorofyl , pivo má brčálově zelenou barvu,  nebo barvivo E133, které způsobuje zářivě neonovou barvu). Speciální výluh ze zelených bylinek ale pivu propůjčí nejen barvu, ale také příjemnou chuť. Nemálo pivovarů se zelenému pivu vyhýbá úplně, protože spousta sládků ve svém pivu nic navíc nechce.

Nechce se vám jít na jedno zelené? Vyrobte si ho doma

Pokud vás příliš neláká představa vydat se do přeplněné hospody jen na smaragdově zbarvený nápoj, zelené pivo se dá sehnat i lahvové či sudové. A nebo si můžete pro sebe či svou domácí sešlost zelené pivo snadno „uvařit“ sami. Příprava je jednoduchá, pokud ovšem zvolíte „chemickou“ metodu. Obarvit si navíc můžete i nealkoholické pivo. Jde vlastně jen o to, kolik zeleného potravinářského barviva použít. „Záleží na tom, jak moc zelené chcete mít pivo! Na základě našich vlastních testů jsme zjistili, že jedna kapka ve třetince světlého piva bude mít za následek velmi bledou, limetkově zelenou barvu. Tři kapky vám dodají pevnou barvu trojlístku. A pět kapek vede k bohatému, borovicově zelenému odstínu. Více než pět kapek není potřeba,“ radí novinářka Erin Cavoto z Birminghamu. Je logické, že čím světlejší pivo, tím lepší bude výsledek. Nefiltrovaná piva a tmavší piva nebudou fungovat tak dobře, ale pokud preferujete chuť, jděte do toho! Tmavá piva neukážou zelenou vůbec.

Čtěte také: Tradiční masopustní oslavy: Radost, tanec a skvělé pokrmy v českém duchu!

Masopuste, masopuste, kolem mě holky pusťte. Možná vám je známé toto lidové pořekadlo, které vystihuje podstatu tradičního českého svátku. Masopust je totiž obdobím radosti, tance a průvodů kostýmů, vše provázené hudbou, a samozřejmě nechybí skvělé pokrmy, především oblíbená zabijačka a lahodné koblihy, a k tomu sklenička moravského nebo českého vína. Tyto veselé oslavy tradičně začínají na Tři krále (6. ledna) a vrcholí v Popeleční středu, která předchází 40 dnům postního období před Velikonocemi. Letos připadá datum Popeleční středy na 14. února.
Zdroj článku
Marianne je i na sociálních sítích:

Související články

Tradice
Na svatého Řehoře bývalo veselo: Slavili školáci i muzikanti, koledu společně snědli a propili

Na svatého Řehoře bývalo veselo: Slavili školáci i muzikanti, koledu společně snědli a propili

Tradice
Jak se květiny staly symbolem Mezinárodního dne žen: Pravý důvod sahá mnohem hlouběji do historie

Jak se květiny staly symbolem Mezinárodního dne žen: Pravý důvod sahá mnohem hlouběji do historie

Tradice
Tučný čvrtek je tu a hodování potrvá až do úterní půlnoci: Pak ale pozor na ďábla v zeleném!

Tučný čvrtek je tu a hodování potrvá až do úterní půlnoci: Pak ale pozor na ďábla v zeleném!

Tradice
S tímto svatým mužem přicházely první jarní poutě: Legendární pražská Matějská slaví 430 let a začíná už 22. února

S tímto svatým mužem přicházely první jarní poutě: Legendární pražská Matějská slaví 430 let a začíná už 22. února

×
  • Marianne Venkov & styl
  • 899 Kč
  • ROČNÍ PŘEDPLATNÉ MARIANNE VENKOV A STYL + FORMA TESCOMA + DIGI VERZE ČASOPISU ZDARMA
  • obrázek magazínu ROČNÍ PŘEDPLATNÉ MARIANNE VENKOV A STYL + FORMA TESCOMA + DIGI VERZE ČASOPISU ZDARMA
  • Předplatit