Nejstarší textilní řemeslo nepřestalo být trendy: Paličkování je především o jemnosti a preciznosti

Ve středověkých Benátkách byla krajka považována za znak bohatství a krásy, šlechta a církev si nechávaly zdobit oděvy a roucha jemnými vzory, které se mistrně paličkovaly z tenkých lněných nití. Z italských a belgických dílen se krajky šířily do Francie, kde ve městě Chantilly vyvinuli vlastní styl a věhlas tohoto jedinečného materiálu doputoval až na anglické královské dvory. Vzory krajek byly inspirované přírodou a jemnými květinovými motivy. V českých zemích našla krajka své místo na krojích a slavnostních oděvech, přičemž Vamberk se stal centrem kraječkářského umění v Evropě. Ačkoliv moderní technologie tento tradiční řemeslný postup utlumily, dnes je paličkování znovu objevováno a nachází využití nejen v oděvním odvětví, ale i v interiérové dekoraci.

Co vše je potřeba k tomuto řemeslu?

Ačkoliv se ruční paličkování krajky může na první pohled zdát jednoduché, ve skutečnosti je to jemná a náročná technika, vyžadující precizní souhru několika klíčových nástrojů. Základem je hrdule, měkký válcovitý polštář plněný slámou nebo pilinami, na který se připevňuje podvinek, tedy detailně propracovaný vzor sloužící jako návod pro vedení nití. „Bez podvinku bychom nemohli udržet symetrii a harmonii vzoru,“ říká Jana Dostálová, zkušená krajkářka. Podle podvinku krajkářka postupuje a vytváří jedinečné krajkové motivy. K práci slouží i klasické paličky, dřevěné tyčinky s namotanou nití, které se vždy používají v párech. Jejich počet se pohybuje od desítek po stovky, v závislosti na složitosti krajky. „Každý pohyb paličkami musí být naprosto přesný, aby krajka získala svou charakteristickou jemnost a strukturu,“ dodává krajkářka.

Kouzlo ruční práce a její techniky

Pro zajímavost: vytvořit krásné srdíčko z krajky zabere zkušené krajkářce i čtyři hodiny. A to už mluvíme o mistryni svého řemesla, Janě Dostálové, která má za sebou více než 25 let praxe a vedle autorské tvorby umění paličkování také učí. „Lidé se často ptají, proč to trvá tak dlouho. Já jim odpovídám, že každé očko, každý tah paličkou musíte prožít, jinak to nebude ono,“ říká Jana. Ačkoli dnešní technologie dokáže paličkování nahradit stroji, ztrácí se tím kouzlo lidské práce, které každé krajce propůjčuje jedinečnost. „Lidská ruka tomu dává hodnotu, kterou stroj prostě nenahradí,“ dodává Jana. Dnes se ručně paličkovaná krajka používá na svatebních šatech, oblecích, vánočních ozdobách nebo na přáníčkách – všude tam, kde chcete něco výjimečného. Tato krása vzniká díky jemným nitím bavlny nebo lnu. „Není nic krásnějšího než ten pocit, když vám pod rukama vznikne něco vlastního. To je kouzlo, které mě na paličkování vždycky znovu a znovu okouzlí,“ říká Jana s úsměvem. Paličkování není jen řemeslo, ale spíše umění plné jemnosti a preciznosti, kde každý steh má svůj význam. Jedním z klíčových základů je poloviční steh, který krajce dodává lehkost, a pevnější plátnový steh, který zase tvoří pevnější strukturu. „Tenhle steh je jako základní kámen krajky, drží celou její strukturu pohromadě,“ říká krajkářka. „Když chci krajce přidat éterický vzhled, používám pavučinový vzor, který vytváří drobné kruhové dírky připomínající pavučinu. Je to jemné, jako by krajka dýchala,“ dodává s úsměvem. Složitější je motýlkový vzor, kdy paličky vytvářejí drobné uzlíky ve tvaru motýlích křídel takové detaily, které dávají krajce jedinečnost. „Právě v těchto drobnostech je schované kouzlo,“ doplňuje Jana Dostálová.