Přijměte pozvání do původního domova Květinového lahůdkářství

Albert Friess stavení koupil před patnácti lety, jeho kolega Lukáš se začal na proměně zahrady a poté i domu podílet o několik let později. Venovský statek v malé vesnici poblíž Hořovic na Berounsku v sobě ukrývá kus historie. První zmínka o něm je z roku 1850, kdy zde bývalo pekařství. V 80. letech minulého století se změnilo ve statek, a pak v něm našel útočiště sochař. Dnes se může pyšnit krásnými rustikálními interiéry a celým květinovým královstvím rozkládajícím se okolo domu. 

Cesta z města

"Dřív jsem bydlel v Praze," vzpomíná Albert. "V té době už jsem měl tři psy, kteří ale ve městě trpěli. Čím dál víc mě to proto táhlo na venkov. Po roce hledání jsem konečně našel to správné místo. Hned jsem věděl, že je to ono. Koncem minulého století tu bydlela paní Márinka Drábková, která tu chovala hlavně ovce a v domečku před domem, kde je nyní zahradní nářadí a v létě chladnička pro květiny, býval býček," vzpomíná Albert na dobu, kdy statek kupoval. Po sochaři Vladimíru Moutelíkovi tu pak zůstalo pár kousků – například mytická socha u jezírka. Svůj příběh má i zdejší stodola, za kterou vede železniční trať. V roce 1868 u ní došlo k železničnímu neštěstí a tak se z ní stala dočasná ambulance. Poté, co statek koupil Albert, rozhodl se ho kompletně zrekonstruovat. První pokus ale nebyl úspěšný. Chtěl mít všechno co nejrychleji hotové, ale neměl čas opravy kontrolovat. Kvůli tomu tu bylo hodně nejen estetických, ale hlavně i funkčních chyb. Jednou z největších byl objev, že schází základy. Dřív se stavělo na zameteném dvorku, ale nikdo na to během oprav nepřišel. Až když roztál sníh a v obýváku se objevila záplava, se zjistilo, kde je problém. Naštěstí tehdy Albert ještě nebyl nastěhovaný...

Důmyslně vymyšleno

Při rekonstrukci půdní části se zase ukázalo, že nosné stěny nejsou z kamene, jak se původně předpokládalo, ale z vepřovic, což byl pro statika dost velký oříšek. Nakonec se musely předělat všechny trámy. Po nastěhování pak šikovní majitelé domu postupně vraceli jeho příjemnou venkovskou atmosféru. Srdcem jejich domova se stala kuchyně, kde nechali zbudovat pec z pálených cihel a kamene starým řemeslným způsobem, jímž se pece dělaly stovky let. Uvnitř je vymazaná hlínou, která ji chrání před popraskáním. Po nahřátí vydrží sálat až tři dny a majitelé v ní pečou chleba, pizzu i koláče. Při nižší teplotě v ní suší houby nebo bylinky. Jako bonus se v ní z druhé strany ukrývá krb s ventilátorem, který rozhání teplo po celém domě. Kromě pece tu v zimě funguje i podlahové topení. Prostor celého domu je otevřený a vzdušný, plný světla i různých stylů. "Mám rád, když se z jednotlivých období vezme to kvalitní. Pak to v interiéru může fungovat dohromady. Proto je každý kousek nábytku pečlivě vybraný," říká Albert. Zahrada obklopující dům byla zpočátku pouze údržbová, chyběl jí romantický šmrnc typický pro venkov. Také tu s Lukášem kompletně proměnili, takže nakonec vznikl nejen příjemný domov pro ně, ale také pro jejich psí společníky.

Každý volný den, kdy můžeme pracovat na zahradě nebo něco vylepšovat něco v domě, je vzácný. Když se ale něco dělá s láskou, pak se to docela určitě povede," říká Albert.