Staročeská kuchyně je pokladem české kulinářské tradice, která nás vrací ke kořenům. Na venkově se vařilo z dostupných surovin, které pocházely především z domácích zahrad a sezónních úrod. Najdeme zde především brambory, obiloviny, luštěniny a byliny.
Jak to naši předkové dokázali? I z těch nejzákladnějších surovin uměli připravit pokrmy, které jsou dodnes součástí naší kuchyně. Základní surovina, jako mouka sloužila k pečení placek na ohni, brambory se používaly na šišky podávané s mákem nebo zelím. Luštěniny byly základem hustých polévek a kaší. Kysané zelí se často kombinovalo s vepřovým masem a knedlíky, houby z lesa se využívaly na pokrmy jako houby na kyselo. Mléko se používalo na kaše, tvaroh, nebo na náplně do buchet. A při zabijačkách se zpracovávalo vepřové na škvarky či ovar.
Ke snídani nesměl chybět domácí chléb se škvarkovou pomazánkou nebo sádlem, a pochoutkou bylo i ručně vyrobené máslo. Sladká jídla byla sice velmi oblíbená, ale méně častá, protože se připravovala převážně při významných příležitostech. Kynuté buchty plněné povidly, tvarohem či mákem však při těchto oslavách rozhodně nechyběly. Polévky byly absolutním základem. K jejjich výrobě postačila jednoduchá kořenová zelenina nebo houby, a polévky se často zahušťovaly, aby byly vydatnější. V období hojnosti se do nich přidávaly kroupy nebo další ingredience, které z nich dělaly chutné a syté pokrmy. Nejčastějším denním pokrmem byly kaše, připravované z mouky nebo obilovin, které se jedly buď na sladko, nebo na slano. Kaše patřily k základním jídlům, obzvláště oblíbené byly na snídani nebo večeři. Hlavní roli v jídelníčku na venkově hrály brambory, z nichž se připravovalo mnoho oblíbených pokrmů. Brambory se vařily, smažily nebo pekly, a jednoduché bramborové těsto tvořilo základ mnoha jídel. Tyto pokrmy se často kombinovaly se zelím či omáčkami. Na stole nechyběly ani kynuté placky, které se pekly přímo v peci.
autorský text
