Antibiotika jsou léky, díky nimž se zásadně změnila léčba infekčních nemocí. Mezi jejich běžné příčiny patří bakterie nebo viry. Zjednodušeně řečeno antibiotika má smysl indikovat v případě infekce bakteriálního původu, což rozhodně není chřipka nebo běžná nemoc z nachlazení, kterou si zkrátka musíme jen „vyležet“ bez antibiotik.
Pojďme si nejprve stručně popsat zásadní rozdíl mezi viry a bakteriemi. „Viry jsou nebuněčné organismy, samy o sobě nejsou schopné růst ani se množit. Potřebují k tomu hostitele, tedy nás. Poté, co proniknou do buněk, stanou se jejich součástí. Proto je docela náročné zacílit na ně léky. Musíme spoléhat na naši imunitu, kterou někdy můžeme podpořit očkováním či „antivirotiky“. Úlevu mohou přinést i některé léky snižující projevy infekce. Bakterie jsou naprosto jiná kategorie,“ vysvětluje MUDr. Jan Strojil, Ph.D., lékař a klinický farmakolog z FN Olomouc.
Bakterie řadíme mezi živé jednobuněčné organismy. Umí se samy rozmnožovat. Jsou poměrně odolné. Některé z nich jsou pro nás prospěšné, jiné ovšem mohou způsobovat nebezpečné infekce. „S léčbou bakteriálních infekcí nám významně pomáhají antibiotika. Využíváme toho, že struktura bakterií a našich buněk je odlišná. Antibiotika pak cíleně působí právě na bakterie,“ pokračuje lékař.
Pro boj s těmito infekcemi jsou antibiotika velmi důležitá, protože dokážou škodlivé organismy rozpoznat a zničit nebo zabránit jejich dalšímu šíření. Proti některým z nich je samozřejmě vhodné i očkování.
„Nicméně ne všechna bakteriální onemocnění je nutné hned léčit antibiotiky. S některými si naše tělo poradí i bez nich,“ doplňuje odborník.
„Pro tyto nemoci je zatím nutná především imunitní reakce našeho těla. Tu lze podpořit očkováním, pokud existuje, nebo mohou v některých případech pomoci antivirotika. Úlevu mohou přinést také některé léky, které sice infekci neléčí, ale snižují její projevy, jako jsou bolesti, horečka, kašel apod. (např. paracetamol, ibuprofen),“ dodává MUDr. Jan Strojil, Ph.D., lékař a klinický farmakolog z FN Olomouc.
Venkov a styl
