Staly se svědkem historie, ukázkou života i umu našich předků, a dnes navíc opětným útočištěm svých majitelů. Venkovská stavení a chalupy mají srdce z minula, ale duši mohou mít mladou. „Výhrou pro chalupu jsou rozumní domácí. Lidé mající cit pro samu stavbu i okolní přírodu, vkus, odvahu si nechat poradit od odborníka a schopnost akceptovat mantinely,“ říká Anke Glut, interiérová designérka.
TEXT: MICHAELA ŠMERGLOVÁ
Štěstí je...
... mít kouzelnou rekreační chalupu po babičce, a v pohodě ji sdílet s rodinou. V době „korony“ se chalupy lidem staly druhým domovem! To je ale otázka zázemí, nikoli jejího vzhledu a interiéru. Nicméně, musela jsem to připomenout.
Venkovská chalupa není skanzen, nebo ano?
Rozhodně ne. Venkovská chalupa, selský statek, mlýn i lidé v nich žijí, tam nesedí umělá babička v místním kroji na zápraží. Takové stavení musí mít funkční interiér i jeho obsah, nejde o výstavu předmětů, byť bez štítků s popiskami, a vitrín. Což neznamená, že ony předměty nemohou být také vlídné pro oko.
Třicet starodávných hoblíků v obýváku je na místě? Nemají být v dílně, stejně jako historická valcha v koupelně?
Nic se nemá přehánět. Historická valcha v obýváku mi nedává smysl, ale proč ji nemít v koupelně, jako vkusnou dekoraci? Ač se už nebude používat. Stejně lze opravit starý ševcovský verpánek a udělat z něj funkční stoličku do ložnice. Takové využití jednotlivostí dá cit a logika. Tendence shánět do starého stavení staré věci je pochopitelná, ale následně mají vesměs fungovat.
Když původní vybavení schází, je namístě replika?
Buď originál, nebo něco jiného originálního. Laciná replika ne. Ani každé retro není povedené. Raději přiznat: nemáme!
Interiér chalupy by měl být víc funkční a jen trochu „vzpomínkový“, nebo naopak?
Ten interiér je ideální přizpůsobit potřebám dnešního bydlení a samotného majitele. Ale z praktického hlediska by měl být spíše minimalistický...
Proč?
Protože se tam většinou schází více generací, rodinných příslušníků, hostů, kamarádů. To platí pro chalupu k trvalému bydlení i tu víkendovou. Roli ovšem také hraje velikost celého domu. Víkendový objekt slouží primárně ke spaní, vaření, odpočinku, wellness... Pokud je možné, měla by být jeho koupelna wellnessová, ku- chyňka stačí malá, už proto, že se dnes hodně využívají venkovní kuchyně a grily – vaří se venku. Ložnice jsou dobré spíše minimalistické, větší a útulný je pak obývák, kde se osazenstvo chalupy schází, komunikuje, debatuje, hraje hry či slaví. Pochopitelně, kdo jezdí na chalupu duševně pracovat, ocení i samostatnou klidnější pracovnu či ateliér.
Teď se nabízí otázka, kolik nechat starého a kolik vnést nového?
Spojit staré a nové věci je vždy hezké. Určitě bych ponechala dekorační prvky připomínající rodinu či její koníčky. To dává interiéru individuální osobitost, odkazuje na historii klanu vlastníků, ukazuje, že jsou zde všichni ve svém, doma. Pokud jde o nové majitele, kterým to nevadí, mohou v interiéru nechat připomínku svých předchůdců. Když taková je a stojí za to. Truhlářské náčiní, které se dědilo z generace na generaci, se přece nevyhazuje!
I starý nábytek obnovit?
Pokud v chalupě zůstal a je designový, doporučuji ho repasovat. Kdo ale chce nábytek nový, jako vitríny, stoly či židle, radím využít přírodní materiály a dřevo, které časem hezky stárne. Osvícený majitel asi sáhne k zakázkové výrobě, kde se využije hned starých prken a obdobných materiálů. Nevidím ale důvod, proč by třeba ze starého kola od vozu nemohlo vzniknout nové osvětlení, proč by šicí stroj neměl posloužit jako základ stolu, palety nebyly využitelné k sezení venku, formy na cihly jako tácky... Důležitý je vkus autora, cit, nápaditost. Ano, některé užitné artefakty, které vznikly ze starých věcí na chalupách v 80. letech, jsou odstrašující.
Smysl pro krásno se různí, vkus také. Co může být barometrem, který ukáže, že už je to moc?
Stoprocentně fungující barometr není. Ne každý je dokonalý estét, ale rozhod ně může pomoci rada designéra, archi- tekta. I oni budou mít různé pohledy, ale neměli by se dopustit nějakých děsivých profesních faux-pas.
Sama chalupa je vesměs dřevěná, kamenná, sem tam cihlová...
Obecným trendem je návrat k přírodě. I ve městě se používají víc a víc přírodní materiály jako dřevo, kov nebo sklo. Při rekonstrukci chalupy je sice tedy záhodno použít přírodní robustní materiály, ale k nim dodat i ty modernější, dejme tomu v podobě dřevěných či kovových oken. Také terasy mohou být z kamene či z imitace betonu. Střechy se už nedělají svítivě červené a zelené, aby objekt ladil s přírodou, volí se aktuálně antracit, hnědá, černá. To ovšem rozhodně neznamená upozadění tváře a stylu objektu.
Patří do starého venkovského stavení naprostá moderna?
Určitě, industriální styl se tam moc hodí.
Z designérského hlediska lze tedy akceptovat stopadesátiletý mlýn s totálně moderním interiérem?
Co je moderní? Pokud tím rozumíme citlivé, minimalistické použití moderních vybavení, pak ano, nemusí být vše rustikální. Pozor, moderní interiér představuje dnes také návrat květin do místností, a to téměř v provedení typu džungle.
Co je pro prostory venkovského stavení doslova tabu?
Bílý lesklý nábytek se zlatou dekorací. Neříkám však, že někdo nenajde ještě horší věc.
Venkov a Styl
