Krok za krokem zachraňuje Sára Ambrozová roubenou chaloupku, která původně stála na pražském Výstavišti u Stromovky. Jak se kouzelný domek ocitl na její zahradě ve středočeských Jevanech?
TEXT: Libor Hruška
Sára Ambrozová je grafička a překladatelka. Poté, kdy se před třemi lety odstěhovala z Prahy do Jevan, ale odvážně proniká i do oborů, jimž se nikdy dřív nevěnovala. Ve středočeské obci ležící v krajině rybníků a bučin totiž koupila někdejší letní sídlo secesního architekta Josefa Fanty a vrací zanedbané vile a přilehlému areálu někdejší lesk. Proto se musela zorientovat v principech, na nichž funguje česká památková péče, a také začít studovat životopisy významných českých stavitelů.
Věděli jste, že...
...vejminek je malá stavba, do níž se hospodář a jeho žena stěhovali na stáří? Dohled nad hospodářstvím předali mladším.
Jihočeský rodák Fanta, který je mimo jiné autorem historické budovy pražského hlavního nádraží a jeho jméno nese známá nádražní kavárna, nestavěl v Jevanech na zelené louce. Koupil
si starší venkovský dům, v němž dřív fungoval rázovitý hostinec U Skalního sklepa, a pustil se do jeho přestavby. Kromě hlavní budovy se na zahradě nachází i pohádkový domek se šindelovou střechou a dřevěnou pavlačí. Na první pohled se zdá, jako by roubenka ve spodní části pozemku stála odnepaměti. Opak je ale pravdou. „Původně byla umístěna v Praze na Výstavišti a sem byla později přestěhována,“ objasňuje Ambrozová. „Jak vila, tak roubenka jsou památkově chráněné, a tak na mě dohlíží hned dvě památkářky. S jednou řeším dům a s druhou chaloupku. S oběma je skvělá spolupráce, i když je pravda, že toho papírování je kolem oprav skutečně hodně,“ dodává Sára. Když žádala o dotaci na opravu šindelové střechy chaloupky z fondu na podporu kriticky ohrožených památek, musela se popasovat s formulářem o dvanácti přílohách. „Málem se mi z toho zavařila hlava, ale v podatelně mi řekli, že to mám dobře, což mě dost uklidnilo,“ směje se.
U většiny venkovských staveb se lze o přesné době vzniku pouze dohadovat, v případě jevanského zahradního domku je známa přesně. Postaven byl v roce 1895, kdy se v Praze konala Národopisná výstava českoslovanská, oslava českého venkova, jeho kultury a tradic. Za půl roku si ji prohlédlo přes dva miliony návštěvníků a snad nikdo z nich neminul hlavní atrakci – výstavní vesnici, pro niž přední čeští architekti vytvořili dřevěné novostavby inspirované lidovou architekturou různých koutů Čech, Moravy, Slezska i Slovenska. Pár let po skončení výstavy byla jednotlivá stavení na prodej.
Většina končila neznámo kde, ale některá nechali noví majitelé rozebrat a opět sestavit na jiné adrese. Zkáze unikl i vejminek, jenž byl součástí pojizerského statku představujícího lidové stavitelství na Turnovsku. Dílo architekta Jana Bedřicha Vejrycha se ocitlo na jevanské zahradě jeho slavnějšího kolegy Fanty. Daleko od pražského Výstaviště i od Turnovska. Rodina Josefa Fanty vedla bohatý společenský život. Do Jevan jezdili Jan Masaryk nebo architekt Dušan Jurkovič a i oni určitě obdivovali chaloupku ukrytou na dolním konci zahrady. Teď se v ní scházejí hlavně dva Sářini školou povinní synové se svými kamarády. Architekt Vejrych by se jistě divil, jak pestrým druhým životem jeho drobná stavba žije.
Téměř 130 let starý domek už potřeboval opravit. Ve špatném stavu byla hlavně šindelová střecha, kterou dala Sára vyměnit loni v létě. Vzhledem k tomu, že se jedná o památkově chráněnou stavbu, musela vše konzultovat s odbornicí na lidovou architekturu z Národního památkového ústavu Markétou Hanzlíkovou. Osmdesát procent ceny pokryla dotace z Havarijního programu Ministerstva kultury ČR.
Architekt Jan Bedřich Vejrych (1856–1926) pocházel z Horní Branné v Podkrkonoší a právě
v tomto kraji stojí mnoho budov postavených podle jeho návrhů. Je však také autorem Národního domu ve slovinském Mariboru a několika domů v centru Prahy, včetně hotelu Paříž.
Venkov a styl
