Roky chátrající hájovně dali další šanci manželé Jiří a Marcela Barošovi. Lokální patrioti přestavěli nádhernou historickou budovu na okraji Valašského Meziříčí na penzion.
Text: LIBOR HRUŠKA
Cesta zvolna stoupá z údolí od řeky Bečvy do kopců nad město. Téhle čtvrti se říká Podlesí. Za posledními domy tu začíná velký městský les. „Děkuji všemohoucímu, že jsem se stal lesníkem,“ stojí vytesáno v pískovcovém pomníku vztyčeném na počest Josefa Handla, který zdejšímu revíru velel v první polovině minulého století. Pár desítek metrů od pomníku, který stojí na rozcestí tří cest, je dům. V něm lesník Handl strávil velkou část života. Dnes by to tu ale zřejmě nepoznal, přesněji řečeno, byl by hodně překvapen, jak je v jeho klidné hájovně živo. Před šesti lety tady totiž otevřeli penzion s všeříkajícím názvem – Na kraji lesa.
První dochované zprávy o tomto koutě Valašska pocházejí už z roku 1502, kdy se takzvaný Městský háj spolu s bývalou vesnicí Řehlov dostal do majetku meziříčských měšťanů. A co by to bylo za les bez pořádné myslivny?! Ve hvozdech okolo Valašského Meziříčí jich fungovalo dokonce hned několik. Kdy byla postavena ta, již před sto lety obýval Josef Handl, se už přesně neví. Nejstarší přeživší fotografie, kterou mají k dispozici ve svém archivu majitelé penzionu, pochází ještě z časů starého mocnářství, konkrétně z roku 1911. Tehdy se jednalo o jednoduchou budovu se sedlovou střechou a jelením parožím zavěšeným ve štítě. Jak je vidět na úvodní fotografii na straně 72, byla hájovna za Handlova života rozšířena o přístavbu s téměř shodným průčelím. Také parohy tu byly dvakrát; jedny na staré budově, druhé na novostavbě.
Zubatá silueta dvou identických štítů s ozdobnými dřevěnými prvky je pro budovu charakteristická stále, i když dnes už nenese paroží. Po roce 2000 byla hájovna nějaký čas neobydlena a její technický stav se tak rychle zhoršoval. Roku 2007 si dům i se sousední stodolou pořídili manželé Jiří a Marcela Barošovi a začali plánovat jeho celkovou rekonstrukci. Cílem bylo zachovat ráz vesnické architektury na původním půdorysu historických budov. Stavět se začalo v létě 2015 a za necelé dva roky bylo hotovo. Někdejší hospodářská budova se proměnila v restauraci; fakt, že se kdysi jednalo o stodolu, hostům připomíná velkoryse řešený prostor interiéru. Z příbytku Josefa Handla a jeho předchůdců i následovníků se stal penzion. Na celé stavbě se podílely místní firmy, které dokázaly, že dobří řemeslníci na Valašsku ještě nevymřeli. Nový penzion funguje teprve šest let, ale Podlesí jako takové má turistickou a rekreační tradici mnohem delší. Na prázdniny dolů k Bečvě jezdili počátkem 20. století i manželé Masarykovi s ratolestmi. Kdoví, možná se budoucí prezident občas zatoulal výš, k tehdejší hájence. Daleko před ním tu ale dozajista projeli rožnovští páni, jimž místa kdysi patřila.
K areálu patří i biotopické jezírko, které vzniklo úpravou původní nevzhledné požární nádrže. Hasiči ji mohou využívat dál, ale kromě toho je k dispozici také hostům penzionu. Konají se u něj mimo jiné i svatební obřady. Jezírko není chemicky ošetřováno, pouze pravidelně čištěno. Na jaře se tu dá otužile plavat s hejnem pulců, zkraje léta pak s žábami či mloky. Více informací o areálu na webu Nakrajilesa.cz
Jiří a Marcela Barošovi jsou valašskomeziříčští patrioti. Ve městě na soutoku Vsetínské a Rožnovské Bečvy bydlí celý život, z toho posledních patnáct let nahoře na Podlesí. Bývalou hájenku oba znali od mládí, Jiřího rodiče mají nedaleko chalupu, a dokonce jako malí chodili do hájovny pro mléko a vajíčka. Na Podlesí Jiřímu a Marcele chyběl hezký podnik, a i to byl důvod, proč tu otevřeli penzion s restaurací. Pobyt si lze rezervovat přes Amazingplaces.cz.
Venkov a styl
