Chalupu, která je hned po otevření dveří „obejme“ a bude hýčkat v zimě i v létě, hledali Klára a Karel tři roky. Vlídné stavení kousek od obce Chřibská jim zkřížilo cestu náhodou. Právě tam získali svůj... vejminek.
Text: MICHAELA ŠMERGLOVÁ
Oba milují Prahu, kde žijí. Stejně milují přírodu, hory, ale odstěhovat se proto trvale na Klářino rodné Děčínsko nechtějí. Situaci řešili šalamounsky – koupili chalupu u Českého Švýcarska.
Praktičtí romantici. Klára s Karlem vidí v chalupě místo, kam mohou zvát rodinu, přátele a kde je všem fajn. Když tu ale nejsou, slouží objekt k radosti jiných.
„Rozhodli jsme se s přítelem pořídit v mém rodišti chalupu. Funkční, hned k užívání, starou, hezkou, nezničenou,“ popisuje své představy před sedmi lety Klára Honzíková. Když se začátkem roku 2018 zdálo, že takový domek k mání není, dali zoufalému hledání stop. V červenci přišla Kláře esemeska od bratra, v ní snímek chalupy jménem Vejminek a věta: Kupte ji! „Tak jsme ji koupili,“ směje se Klářin partner Karel Mařík. Takhle jednoduché to ovšem nebylo, ale ledy se hnuly a začala do sebe zapadat správná kolečka. „Chalupa nás okouzila, navíc jsme zjistili, že její majitel vlastní o kus dál v Chřibské restauraci, kde my dva měli první rande!“ líčí nadšeně Klára. Tím bylo rozhodnuto. Partnery oslovil styl objektu, jeho poloha i louka nad ním. A nejvíc to, že jim Vejminek do týdne patřil. „Pak se sice roztočil tříměsíční kolotoč papírování, financování, ale to pro nás bylo už příjemné,“ přiznává Klára. První léto si roubenku užívali sami, zařizovali ji, všelijak vylepšovali.
Touha mít své zázemí na polosamotě u lesa má malé háčky. Klára je manažerka, Karel podnikatel; oba v rámci náročné práce hodně cestují a zatím nemůžou i z časových důvodů chalupu týden co týden zkrášlovat a opravovat. K tomu, aby jí dali definitivně elegantní podobu a v té ji udrželi, potřebují finance, proto se nakonec rozhodli Vejminek pronajímat. „S tím jsme počítali. Nemovitost musí člověka těšit, nevysávat. Já na chalupě rád cokoli spravím, vyrobím, ale chci si také odpočinout a užít výhled z louky nad ní. Ten tu mám nejraději,“ dodává Karel s tím, že chalupu pojali tak, aby dělala radost i ostatním, čímž si na sebe a své vylepšení přivydělá. Jinak by si ji dovolit nemohli. „Hodně sem jezdí naši kamarádi, o prázdninách mladí lidé s dětmi i babičkami a dědečky. Rodiny tu tráví víkendy, oslavují narozeniny,“ míní Klára a doplňuje, že řada rekreantů se vrací. Jsou z chalupy paf, vyzařuje pro ně to, co pro majitele – útulnost a pohodu. Že do vlastního nemohou kdykoli, sympatický pár neřeší. „V době, kdy má chalupu někdo rezervovanou, určitě neobcházíme se slzami kolem, nedožadujeme se vstupu! Máme radost, že se líbí i jiným,“ tvrdí Klára. Pro sebe si pravidelně rezervují dny v zimě. Především na sv. Martina, kdy se pak z Vejminku line vůně pečené husy.
Zda se sem nastěhují na důchod, je pro milovníky města záludná otázka. „Spíš ne,“ zamýšlí se Karel. Vyřeší to až čas. Zatím se ještě musí popracovat na zahradě a okolí vysněné roubenky. „Určitě si tu chceme v budoucnu užívat výletů do okolí. Ale v Praze máme zázemí, kamarády,“ přidává Klára, která má na Vejminku zamčenou jedinou skříň. „O šaty se nedělím,“ rozesměje se spolumajitelka chalupy, kterou si lze rezervovat přes platformu Amazing Places.
Venkov a styl
