Na splíny je nejlepší pohyb, klidně pouhá procházka. A vede-li lesem, o to lépe. Lesní vůně zaručí terapeutický úspěch takřka stoprocentně! Zajímavé je, že les voní stále svěže, pohodově, optimisticky... byť v každou roční dobu jinak.
Text: MONIKA OTMAROVÁ
Čím stromy voní? Některé dřeviny do okolí uvolňují silice – těkavé látky vytvářené rostlinami na vlastní obranu. Vdechování těchto éterických olejů má skvělé aromaterapeutické účinky. Silice pozitivně ovlivňují dýchací ústrojí, imunitu, jsou antiseptické a povzbuzují životní vitalitu... Mezi borovicemi se třeba doporučuje pobývat při potížích s vysokým tlakem. Procházka borovým hájem přispěje ke snížení krevního tlaku a zmírnění obtíží s dechem, ale také nabíjí energií, zlepšuje náladu, posiluje mysl. Proto se borovice vysazují do areálů psychiatrických léčeben. Letní vůně takového borového lesa v okolí Máchova jezera prostoupí do plic, ale i do kůže a hned vyvolá euforii. Ozdravné účinky má i jedle balzámová pomáhající uvolnění dýchacích cest. K jedlím se vyplatí jít před zkouškou i jinou událostí vyžadující koncentrovanou mysl. Vůně jedlového jehličí pomáhá lépe se soustředit.
Některé lesní rostliny nelze minout právě kvůli vůni. Taková konvalinka vonná díky ní našla využití při výrobě parfémů, mýdel, šamponů. Kosmetický průmysl s oblibou využívá i violku vonnou rostoucí v našich lesích a hájích. I ta příjemně a specificky voní, navíc je léčivá (při kašli i kataru průdušek). Nelze opomenout voňavé lesní plody. Jahody, maliny, ostružiny... Potěšení pro nos i chuťové buňky! Maliník a ostružiník (stejně jako violka) dokážou prospět také zdraví. „Listy maliníku a ostružiníku odpovídají rčení, že v jednoduchosti je krása. V lese je jich spousta a snadno se sbírají i suší. Mohou se použít jako základ bylinných čajových směsí. Podporují sliznice v těle a místo mají rovněž v gynekologii,“ vyzdvihuje využití malin i ostružin Simona Berková, bylinkářka a lektorka jógy.
Vstoupí-li houbař v létě do lesa, mívá záhy jasno, zda odejde s prázdnou či ne. Když totiž houby rostou, je jimi les silně cítit. Ač nejintenzivněji voní houby sušené, i v lese se vyskytuje řada silně aromatických druhů. Některé voní libě, jiné od sběru odrazují... Což může být chyba! To je případ hadovky smrduté. S odkazem na vzezření se jí také říká penis nestoudný. Vykoledovala si nelichotivé přídomky, účinky na lidské zdraví má však příznivé. A přes nepříjemný zápach je jedlá, navíc chutná překvapivě lahodně. Pod smrky to sem tam zavoní anýzem. Po něm získal jméno vzácně rostoucí pavučinec anýzový. Výraznou kokosovou vůni v březových hájcích má zase na svědomí ryzec vonný. A co značí rybí pach uprostřed lesa? Až slanečkový odér vydává ryzec syrovinka.
Že má les příznivé účinky na zdraví psychické i fyzické, potvrdila řada vědeckých kapacit z rozličných oborů. V Japonsku má kořeny takzvaná lesní terapie, která se dnes jako léčebná metoda používá po celém světě. V zemi vycházejícího slunce vznikla v 80. letech 20. století a dostala název Shinrin-yoku – v překladu něco jako „lesní koupel“ či „přijímání lesa skrze smysly“. Lesní terapii jako vědeckou metodu zpopularizoval japonský doktor a imunolog Quing Li. To když dokázal, že pobyt v prostředí lesa hraje důležitou roli v obraně lidského těla proti bakteriím, virům a vzniku rakovinotvorných buněk.
O vůních se tvrdí, že jsou nejkratší cestou k emocím. Vědci to vysvětlují tím, že pachový signál putuje do limbického centra sídlícího v mozku. A právě tahle část mozku je klíčovou pro citové prožívání a emoce. Stačí, aby člověka praštila do nosu například vůně vanilky, skořice, jablečného štrúdlu a... vrací se zážitek. Jako tenkrát o prázdninách u babičky na chalupě! Podobně může vůně stromů připomenout toulky lesem s první láskou, atmosféru Vánoc, prázdniny. Přesně za takové vjemy mohou paměťové stopy, které se v minulosti spojily s konkrétními vůněmi. Jak je lidský nos znovu ucítí, mysl mu onu vzpomínku ihned vyvolá, nabídne.
Zajímavosti:
Venkov a styl
