Kouzelný „italský dortík“ v Českém ráji: Zámek Humprecht můžete navštívit po celý rok

Zámek Humprecht, dominanta kraje a jeden ze symbolů Českého ráje, je stavebním pojetím naprosto nezaměnitelný s jinými šlechtickými sídly. Elipsovitý tvar půdorysu, zajímavě řešené osvětlení horního sálu vystupující lucernou (menší věžička umístěná nad první střechou a zakončená špičatou kuželovitou střechou) i netypická ozdoba vrcholu střechy (půlměsíc) z něj vytvářejí památku ojedinělou, kterou si s žádnou jinou nespletete. Zámek vystavěl italský architekt Carlo Lurago v letech 1666–1668 jako lovecké a letní sídlo pro hraběte Humprechta Jana Černína z Chudenic.

Zámek měl být především dárkem pro manželku

Jan Humprecht Černín se narodil v roce 1628 v jihočeské šlechtické katolické rodině. Po studiích uvažoval o dráze kněze, ale nakonec skončil jako komoří prince Leopolda. Záhy se tak dostal mezi vysoké dvorské a zemské úředníky. Také díky dědictví po prastrýci hraběti Heřmanu Černínovi z Chudenic se zařadil se mezi nejbohatší pány v zemi. V roce 1652 se oženil s dvorní dámou císařovny Dianou Marií z Gazolda, kterou poznal ve Vídni. Traduje se, že především na počest a pro potěchu své choti se dohodl s architektem Carlem Luragem na stavbě zámku v italském duchu. Komfortní lovecký zámeček, k němuž náležela okolní obora, měl sloužit především pro pobyt během letních dnů. Rodině hraběte bylo určené první patro, přízemní prostory obývalo služebnictvo. Hraběnka však tento dárek od manžela pravděpodobně nikdy nespatřila. Po roce 1666 se totiž vrátila do rodné Mantovy, protože jí nevyhovoval středoevropský životní styl a klima. Manželé pak žili odděleně a pouze si vyměňovali korespondenci ohledně výchovy svých synů.

Humprecht si zachovává podobu z roku 1680

29. června 1678 zapálil zámek ve velké bouřce blesk, shořely šindelové střechy a poškozené bylo i horní poschodí. V prosinci 1678 došlo k dalšímu požáru. Už první rozsáhlé škody přiměly hraběte k úvahám o větší přestavbě. Během následujících dvou let nechal zámek opravit, zvýšit o jedno patro a od roku 1680 až dodnes už zámek Humprecht existuje v téměř stejné podobě. V roce 1738 jej koupil hrabě Václav Kazimír Netolický z Eisenberka a i během dalšího období se na zámku konaly různé návštěvy šlechty, svatební hostiny apod. V roce 1780 uvažoval hrabě Antonín Vratislav Netolický o zbourání a stavbě nového zámku, ale nakonec se plány neuskutečnily. Obsáhlejší opravy prodělal Humprecht v roce 1829. Opravovala se střecha a vrchol věže ozdobil místo kříže půlměsíc. Tehdejší majitel panství vyslyšel žádost kněze, aby kříž nahradil tureckým půlměsícem na paměť diplomatických úspěchů Černínů nad Turky.

Unikátní akustika hodovní síně a neuvěřitelné výhledy

V pozdějších letech zámek pustl, dokud se během pozemkové reformy v roce 1926 nedostal do majetku města Sobotky. Po nutné opravě hostil od roku 1940 sbírky soboteckého muzea, později zde byly exponáty Památníku národního písemnictví v Praze. V poměrně nedávné době se interiérům zámku vrátila původní podoba šlechtického sídla barokního kavalíra hraběte Humprechta Jana Černína. V květnu loňského roku skončila tříletá rozsáhlá rekonstrukce a návštěvníkům se otevřely nové prohlídkové okruhy. V zámku je 27 místností. Uprostřed stavby se nalézá šestnáct metrů vysoká elipsovitá hodovní síň s výbornou akustikou, kde se často konají koncerty a svatby. Hlas či zvuk se tu rozléhá tak, že se vrací zpět šest až osm sekund. Síň na Humprechtu často využívali filmaři a rozhlas. Ozvučili tu několik filmů, například střelbu ke Švejkovi nebo Strakonického dudáka. Prohlídkové okruhy na Humprechtu uspokojí milovníky krásy, historie, lovectví i přírody. A ze zámeckého ochozu ve druhém patře nebo ze zámecké věže budete mít jako na dlani Sobotecko s hradem Kostí, Mužský, Vyskeř. V případě příznivého počasí ovšem i Krkonoše, Ještěd, Klíč, Ralsko, Bezděz a Mladou Boleslav.​