Ženy v mužském světě IV: Marcela Ujcová

Jak se stane, že se mladá žena jako vy začne věnovat oblasti radiolokačních zařízení? Byla to cílená cesta, nebo vás vedla náhoda?

Můj pozitivní vztah k technice se začal projevovat již na základní škole a dále se rozvíjel na gymnáziu. Po maturitě tedy bylo jasné, že mé kroky budou směřovat na technickou univerzitu. Od patnácti let jsem se navíc začala zajímat o letectví. Na ČVUT se mé studium vyprofilovalo směrem k zabezpečovací letecké technice. Jsem moc ráda, že se mi povedlo spojit kariéru s nejmodernějšími technologiemi pro řízení letového provozu.

Bylo pro vás snadné se v tomto oboru prosadit? Pociťovala jste nějakou nevýhodu, že jste žena?

Díky tomu, že jsem měla teoretický základ ze školy, jsem se při nástupu do firmy ocitla ve stejné pozici jako kolegové muži. Při výkonu své práce jsem nikdy nepociťovala jako nevýhodu, že jsem žena. Ačkoli jsme vývojová firma plná lidí technických profesí, tedy hlavně mužů, žádnou diskriminaci jsem v práci nikdy nezažila. Já se firmě na oplátku snažím nabídnout typicky ženské vlastnosti, jako je pečlivost a komunikativnost.

Vaší prací je také obchodovat. Kam všude vás obchodní cesty zavedly a jaké jsou vaše zážitky z cizích zemí?

Při obchodování mám na starosti hlavně africký kontinent, tedy kromě typicky muslimských zemí. Navštívila jsem hodně států, nejvíc v jižní a rovníkové Africe. V těchto rozvojových zemích chybějí moderní systémy zajišťující bezpečnost letového provozu, proto se jim je snažíme nabízet. Většina jednání se ovšem odbývá v hlavních městech a exotiky si moc neužiju. Zajímavou zkušenost mám například z Angoly, kde jsem vedla obchodní jednání v českém jazyce, protože lidé z vrcholného managementu studovali v Československu. Země, která mi přirostla k srdci, je Namibie. Má překrásnou přírodu a nesmírně příjemné obyvatele, ráda se tam vracím. Mám pro to i jiné důvody: v Namibii máme instalován největší systém pro sledování letadel na světě, který dokazuje dalším případným zákazníkům z regionu, že naše technologie fungují. Je to velký úspěch i pro mne osobně, protože Namibijci jsou spokojení, požadují další a další vylepšení a rozšíření našeho systému.

Africká i arabská kultura má jasně definovanou ženskou roli, která je dosti omezená. Jaké jsou  reakce vašich nových potenciálních klientů, když vás vidí?

Důležité je nové zákazníky již před osobním setkáním během počáteční e-mailové komunikace upozornit, že jsem žena. Potom odpadne moment překvapení. Do zemí, kde je postavení žen zcela odlišné z náboženských důvodů (například do těch arabských na severu Afriky), ale příliš často necestuji, přenechávám je mužským kolegům. Ve většině zemí Afriky je to nekonfliktní, nesetkala jsem se s případem, že by měl kdokoli problém jednat se ženou. Rozumějí tomu, že v Evropě je to běžné, a akceptují to. Možná je to ale dáno oborem, ve kterém se pohybuji, v němž technická řešení přesahují hranice států, a věci se tudíž řeší na mezinárodní úrovni.

Zřejmě musíte do značné míry respektovat jejich pojetí ženské role. Jak to děláte?

Samozřejmě že mnoho žen v Africe plní stále jinou roli, než jsme zvyklí v Evropě. Nicméně jsem se setkala s mnoha mladými ženami, které studují na univerzitách, takže věřím, že se situace pomalu mění. Zatím jsou ovšem na jednáních zastoupeni většinou muži, takže být mezi nimi jediná žena pro mě znamená být o to víc odborně na výši a umět zákazníka zaujmout. Důležité je dodržovat a ctít jejich kulturní zvyklosti. Samozřejmostí je zvážit typ oblečení na jednání, dress code pro ženy je v Africe ve srovnání s evropskými normami odlišný.

Potkala jste v rámci práce také nějaké ženské ‚protějšky'? Jak vnímáte rodilé ženy z těchto zemí?

Je to velice individuální, situace je v každé zemi jiná. Pár zajímavých žen jsem již během svých cest po Africe potkala. Například v čele africké pobočky jedné z mezinárodních organizací je žena – naprostá profesionálka, která je v tomto odvětví i mezi muži v Africe velice uznávaná. V Jihoafrické republice jsem se dokonce setkala s mnoha ženami i na technických pozicích.

Nemyslíte, že v těchto zemích je pro vás jednoznačně nevýhoda, že jste žena? Nebo je to příležitost, jak si partnery získat na svoji stranu?

Určitě to není nevýhoda. Jako žena zběhlá v technologiích jsem pro zákazníky zajímavá a odlišná od ostatních, dobře si mne zapamatují. Přijímají mne velmi dobře a místy mne i rozmazlují. Jsem zvyklá, že se o mě po celou dobu pobytu v dané zemi stará průvodce, všude mne vozí a doprovází. Přisuzuji to tomu, že jsem žena, a vzhledem k vysoké kriminalitě v mnoha městech, kam cestuji, jsem za to vlastně ráda.

Jste často na cestách, proto mne logicky napadá otázka, zdali tím netrpí váš osobní život?

Zatím jsme s partnerem bezdětní, takže jsme schopni a ochotni se přizpůsobit dané situaci. Partner také služebně cestuje, navíc pracuje pro stejnou firmu, proto chápe a toleruje, že jsem často pryč. Samozřejmě to náš život ovlivňuje a občas musíme narychlo měnit plány, ale vždy to šlo nějak skloubit. Zvykla jsem si, že můj život není úplně pravidelný, a zatím mě to baví. Uvidíme, co přinese čas, přece jen již začínáme uvažovat o rodině, a to se pak bude muset hodně věcí změnit. Nyní jsem však spokojená a ve své práci šťastná. Práce je totiž pro mě zároveň velkým koníčkem.