Sex (sto let) po svatbě

Tak prý se milujeme dvakrát týdně, jo? Oficiální průzkumy vyvolávají i ve spokojených dlouholetých vztazích mindrák jak Brno. Ale neděste se. Radši si udělejte, nejlépe po pár dvojkách vína, malý soukromý průzkum mezi přáteli. Zjistíte, že tak žhavé (doslova) to je málokde.

Znamená to, že nám průzkumy kecají? Ano, hlavně ale kecají jejich respondenti (až se vás někdo cizí zeptá, taky číslo spíš nadsadíte). Navíc, překvapivě, většina těchto průzkumů nijak nezohledňuje maličkost, že v průběhu vztahu se ‚frekvence‘ mění. A tak jsou do jednoho pytle hozeny páry, které spolu randí pár měsíců a sex několikrát za den je jejich nejoblíbenější zábavou, i ty ostatní, které mají po letech vztahu spoustu jiných zábav. Dvakrát týdně je pak aritmetický průměr. Jak to vypadá na druhé straně škály, vystihl nedávno jeden můj kamarád. „Já myslel, že manželství je něco jako poukázka na pravidelnej sex. Ale ono je to spíš něco jako celibát.“

Čím to je, že rezignujeme na jednu ze zásadních radostí života, která nám navíc dodává i sebevědomí, zdraví a dobrý životní pocit? Vždyť se nám v manželství přímo nabízí – oběť nemusíme lovit po nocích v klubech, leží vedle nás… A nic.

Syndrom mamky a taťky

„U nás to tak nějak nevychází. Nejdřív jsme měli mimino, a to jsem byla nevyspalá a neměla jsem vůbec chuť. Mého muže to otrávilo natolik, že začal trávit noci u počítačových her, a to zase otrávilo mě, takže v době, kdy už jsem chuť měla, jsem ho nedokázala odtáhnout od stupidních stříleček na monitoru. Když přestal hrát, byla jsem zase dlouho nemocná.“

Zkušenost mé nejmenované přítelkyně by se dala zobecnit, protože všichni víme, že v manželství trpí milostný život hromadou různorodých překážek. Děti nastěhované v naší posteli, snížení libida při braní antikoncepce, zlozvyky toho druhého, které při soužití musejí vylézt najevo… A k tomu změna atraktivity, neustálé mykózy, stres z finančních a pracovních problémů. Kdokoli může dosazovat další a další důvody, proč ‚to‘ neklape.

Je ale zvláštní, že NĚKDE to přece jen klape. Benjamin Kuras ve své knize Ciao sexu tvrdí, že neklape to převážně v Čechách, že z jiných zemí nezná mentalitu, která by říkala „sex v manželství se nesluší“. Že se po svatbě proměníme v ‚mámy a táty‘ a hledáme důvody, proč to nejde. S tlupou batolat a školáčků máte samozřejmě jiné starosti, ale přijde chvíle, kdy budete mít zase čas sami na sebe. A právě tehdy, po čtyřicítce, se šťastnější páry k erotice vracejí. Samo od sebe to ale nejde.

Pozvěte sex domů

Americký psychoterapeut Thomas Moore radí pozvat sex k sobě do bytu, ve formě obrázků, polštářů a vůní, které nám budou připomínat, že na světě existuje kromě povinností i rozkoš. Atmosféra sexu chybí hlavně v ložnici, kde místo krásy a vůní kraluje počítač, hromady papírů a u konzervativců i košík s pletením a televize. Pokud chudák sex nebydlel ani s našimi rodiči, těžko nám dojde, že v rodinném ovzduší něco chybí. „Sex je dědičný. Pokud ho neměli vaši rodiče, nejspíš ho nebudete mít ani vy,“ tvrdí jeden známý bonmot. Zní to jako ortel, naštěstí to jde změnit, jen musíte chtít.

Zkuste vyhnat z ložnice práci a vrátit do ní smích, lechtivé romány a skleničky s vínem. Pořídit si elegantní povlečení. Najít ztracený klíč od dveří, protože je fajn se někdy zamknout a nebýt pořád ve střehu. Když bude zbytek rodiny něco zásadního potřebovat, jistě se dobouchá.

A také přestaňte řešit, že by děti mohly něco slyšet. Na jejich duševním zdraví to jistě zanechá menší následky než nespokojení rodiče. Navíc, sex je přece dědičný. Vaše děti si do života zaslouží zprávu o tom, že i nemožní starci se mohou milovat.

Nelíbíš se mi

Když si někoho bereme v pětadvaceti, je pro nás fakt sexy! Po dvaceti letech spolu nasbíráme zkušenosti, děti a taky vrásky a kila. Těžko říct, jestli je to větší trauma pro toho, kdo se hodně změnil, anebo pro jeho partnera. Většinou tiše úpějí oba, a to už je pádný důvod vyměnit cigárka a čokoládky za běhání se psem a čerstvý ananas…

A pak se vyplatí zachovat eleganci. Ano, i doma. Vzpomeňte si na starší Italky – jsou už zaoblené, sluníčko jim vysušilo pleť, ale jejich slupka má vždycky šmrnc. A ten je i v chování, smíchu, držení těla. Pár zbytečných kil kupodivu nevadí, když se cítíte dobře ve své kůži. A totéž platí i pro vaše muže. Po patnácti letech a patnácti kilech navíc už na sebe doma nesmějí navléct to první, co jim padne do ruky. Dobře oblečenému úspěšnému muži umí naše libido panděro odpustit, ošuntělému nikdy. Chlapi si ale svá roztrhaná trička často hýčkají, takže někdy nezbude než je ‚omylem‘ roztrhnout úplně. A také nezapomeňte myslet na sebe. Řekněte si, že sex chcete kvůli sobě, protože vám dělá dobře na pleť i na duši, a jako pravá mrcha si ho vezměte. Ostatně, bude to jen horší, u vás obou. Čím dřív se touhy po dokonalosti zbavíte, tím líp.

Tajuplné náznaky nahoty

Zázrak dělají i zvyklosti, o kterých víte jen vy a váš partner. Zkuste třeba svéráznou metodu mojí kamarádky Markéty: „Něco se přecvaklo, když jsem doma začala chodit bosá. Nevěřila bych, že ponožky a pantofle člověku uberou na chuti, ale dneska na to můžu vsadit. Když děti nejsou doma, nenosím ani kalhotky, jen sukni. Oba to víme, a na oba to funguje. Máme na to chuť každou chvíli, což je fakt paradoxní, před pár lety jsme spolu skoro nespali.“

Spíte v pyžamu typu tepláková souprava? Zkuste ho někdy vyměnit za hebkou noční košilku a neberte si nic pod ni. Nejde o to, že budete vypadat jinak. Hlavně se budete jinak cítit. A o to jde.

Samé skvělé alternativy

Existuje i možnost, že ‚to‘ nepůjde už nikdy. Pak máte před sebou tři varianty. Za prvé, doživotní celibát. Kněží a jeptišky to zvládnou, tak proč ne vy? Blbé je to pouze v případě, že nemáte ve chvílích pokušení oporu v Pánu Bohu…

Za druhé, najít si milence. Je to jednoduché, má to spoustu příjemných bonusů, a taky spoustu smutků. A jak dlouho bude trvat, než omylem pošlete esemesku na špatné číslo? Rok, pět let? A co potom?

Za třetí, rozvést se s mužem, se kterým ‚to‘ nefunguje, a vzít si jiného, se kterým ‚to‘ bude lepší. Tato možnost bude pro moralisty ve vašem okolí asi přijatelnější než ta předchozí. Rozmetáte tím sice na pár let životy hned několika dalším lidem, ale budete mít dobrý pocit, že nejste nikomu nevěrná. Možná se za pár let všichni otřepete a už se skoro nikdo nebude trápit… Zkrátka samé skvělé alternativy. Jestli nakonec nebude nejlepší to ještě nevzdávat.