Podle čeho si vybíráte partnera?
Věděli jste, že o vzájemných sympatiích mohou rozhodovat i zdánlivě nedůležité faktory, jako je držení těla či hlasová intonace? Ať se nám to líbí, nebo ne, potenciálního partnera vždy posuzujeme podle tělesných projevů. Když nám někdo zkrátka nevoní nebo se nám zdá příliš strnulý, nepomůže mu ani diplom z prestižní univerzity a modré oči…
Špatně obutá želva
Nedávno jsem byla v baru se svojí kamarádkou Lenkou. Pozval nás na skleničku jeden chlapík, který na Lence mohl oči nechat. Přesto moje jedenatřicetiletá kamarádka, která už přes rok nadává, že se s nikým nemůže seznámit, vycouvala.
Chlápek mi připadal celkem v pohodě, a tak se jsem se zajímala o to, co ji k tomu vedlo: „Já ti nevím… Byl celkem milej, ale nějak divně vystrkoval hlavu dopředu. Nepřipomínal ti želvu?“ přehodila kamarádka otázku na mě. „Ne, nepřipomínal. Ale měl divný boty,“ řekla jsem další perlu já.
Jak je vidět, partnera si často vybíráme podle drobných maličkostí, které mužům často přijdou úplně irelevantní a mnohdy i směšné. Je to tím, že ženy jsou mnohem citlivější a vnímavější. Více se zaměřují na detaily, ze kterých vyvozují často i určité závěry.
Zatímco Lence na mladém muži z baru vadilo podivné držení těla, které jí evokovalo přílišnou dychtivost, jež ji nakonec odradila, já jsem si pak vzala na paškál jeho boty. Nelíbily se mi, a tak jsem předpokládala, že kromě otázek vkusu bychom se neshodli ani v dalších oblastech. Jak prosté, že?
Tělo, drž se!
Lenčina výtka vůči špatnému držení těla jejího nápadníka byla opřená o domněnku, že dotyčný příliš tlačí na pilu. Zároveň se jí zdál jakoby v křeči. Podívejme se nyní, co Peter Hollinger ve své knize Flirtování aneb Seznámit se je tak snadné říká o držení těla.
Hlava
Když je v týlu zakloněna, automaticky hledíme nahoru: „Namlouváme si něco sami o sobě i ostatním, hrajeme si na schovávanou, považujeme se za důležitého, chováme se jako úskoční tajnůstkáři,“ píše se v knize.
Agresivitu a zlobu vyjadřujeme, když nám čelist a brada trčí zároveň dopředu a nahoru. V týlu jsme zakloněni a krk máme silně ohnutý.
Krk
A nyní se dostaneme k našemu želvákovi. Krk vtažený mezi rameny vyjadřuje pocit strachu. Vytažený dopředu pak značí velkou sebedůvěru, touhu po společenskému úspěchu, ale také ochotu naslouchat. Tak si říkám, jestli ta Lenka neudělala chybu…
Ramena
Když je vytahujeme nahoru a hlavu vtahujeme mezi ně, cítíme se nejistě. Tady si tak trochu vzpomínám na chvíle, kdy paní učitelka svým pohledem ve třídě hledala oběť ke zkoušení. No řekněte, kdo by si v tu chvíli nepřál být neviditelný?
Vytočená ramena směrem dopředu spolu s předkloněnou hlavou jsou podle Petera Hollingera nejmíň vhodnou pozicí pro seznamování a flirt. Proč? Protože vyjadřují silnou potřebu ochrany a možnou přípravu na útok. Se vzpomínkou na večer v baru nakonec přiznávám, že tohle želvák trochu nevychytal…
Jak jste na tom vy? Co vás dokáže na nápadníkovi přitáhnout, a co ho ve vašich očích naopak nekompromisně odrovná? Napište nám o tom na Facebooku!
