MOJE RÁNO: Multižena Ester Geislerová

Když jsou u nás naše všechny děti (já mám dvě a můj milý tři) a vstáváme do školy, tak vstávám první, probudím školáky pohlazením a pusou, škrábáním a mňoukáním. Někdy jim pustím nějakou vtipnou písničku, aby jim to šlo líp, třeba Vzhůru na palubu ze seriálu Dva roky prázdnin v podání Karla Černocha. Jsou sice trochu otrávení, ale ta skladba je velice motivační a končí slovy „staneš se jedním z nás“. 

 

Když byly děti malé, tak jsme hned ráno šli ven, na hřiště, na výlet, do parku… Teď si umím víc vychutnávat klid, ticho a víc odpočívám. To zní jako bych byla už v důchodu, ale spíš se snažím najít harmonii mezi prací a rodinou, což je strašné klišé, ale klišé bývá většinou pravda.

 

 

Když je čas a nespěcháme, tak dělám palačinky nebo vajíčka, kakao, čaj, topinky, tvarohovou pomazánku s pažitkou, granolu se strouhanou mrkvičkou… Mám ráda snídaně! Když spěcháme, tak nahodím svačiny do pytlíků, ječím, že přijdeme pozdě, vztekám se a pak se prokličkuju Dejvicemi do školy… Po cestě se líčím do práce, zasádně na červených… Jsem v tom tak dobrá, že kdyby v tom byla soutěž (což plánuju), tak budu první nebo předsedkyní – přes hrboly a výmoly totiž zvládám nalíčit i řasy a linky. A když jsme jen sami dva, tak si zajdeme do kavárny na hemenex a prosecco a čerstvý džus a pak pracujeme spolu na compech až do oběda, když to jde.

 

 

Úplně nejdřív po probuzení se ještě na chvíli schoulím, udělám si takovou podestýlku z peřin a trochu si dám přes hlavu, pak se tulim, to je instinkt. Bohužel pak se asi většinou kouknu na telefon, což je nešvar. Na maily a na Instagram Pepietacom, to je ted naše radost. Když máme doma děti, tak nejdřív budím dceru, ráda si ráno ještě chystá věci do školy a někdy pleteme copánky. Já ráno potřebuju jen velkej bylinkovej čaj nebo kafíčko a…

 

 

Zuby, obličej (oblíbila jsem si gel na mytí obličeje La Roche Posay a krém Armani Prima), deodorant, voňavka, vlasy, dvě stě dřepů…

 

Voda do konvice, klap, dám jídlo kocourovi a pak většinou objevím to, co z toho jídla vyrábí.

 

Někde v jiné zemi, když můžu být vytržená z denní reality. Miluju cestování! V létě, když jsme byli se všemi dětmi v Piranu, tak jsme si chodili do místní pekárny pro teplý chleba, na trh pro čerstvá rajčata, avokádo, mléko a božské proscuitto. A pak mě baví snídat na pláži, nektarinky, meloun, vodu. Moc hezký snídaně jsou v Besídce, na festivalu ve Slavonicích. Na náměstí se tam potkáte s kámošema, kteří se postupně trousí z hotýlků, vyprávějí se srandovní fórky a někdy se od rána se popíjí, veselí a žije.

 

Jóga nám dělá dobře. V létě na chalupě, na terase, koukáme na potok a cvičíme podle aplikace. To je pak uplně jinej den. Ale v Praze po ránu moc nerozcvičkujeme.

 

 

Potřebuju meditaci a čas od času ji provozuju. Mám aplikaci Headspace, baví mě, že vás nenutí do žádné klišé metody. Doporučují autentické postupy, nic nedosažitelného. Když na mě útočí moje myšlenky, jedna za druhou a tříští se mi o čelo, tak už od nich umím odstoupit, zpomalit je, přetáčet, vracet a eliminovat. V procesu!