Kamarádky na život a na smrt
Jednou je tím největším pojítkem tajně vykouřená cigareta, jindy rozpatlané dětské příkrmy. Zuzana Fryaufová se zamýšlela nad tím, jak se mění náš pohled na přátelství.
Thelma a Louise, Harry a Ron, Dara a Simona. Kolik legendárních přátelství byste dokázali vyjmenovat? A kolik takových přátel jste za život sami měli? Dejte si chvíli času a spočítejte si, kolik lidí ve svém okolí považujete za přátele. Nemyslím jen ty nejbližší. Úplně všechny. A teď to číslo vydělte dvěma.
Vědci z Institutu technologií v Massachusetts totiž zjistili, že pouze 50 % osob, které považujete za své přátele, hodnotí stejně vás. Dokázali to v dotazníkovém šetření na příkladu více než 1300 přátelství. Výsledky byly překvapivé. Vztah, který automaticky považujeme za reciproční, ve skutečnosti sdílíme jen s polovinou domnělých přátel! Pokud jste stejně jako já právě propadli depresi, že vám zbylo asi deset kamarádů, nezoufejte. Za přítele vás považuje deset dalších, kteří vám původně vůbec nepřišli na mysl.
Když Thelma potká Louise
Většina reálných, filmových a literárních přátelství vzniká vlastně náhodně. Skupina lidí, která nemá mnoho společného, ale sdílí dva protější byty a kavárnu v New Yorku, případně adresu BH 90210 nebo Husovu 5.
Já sama mám od začátku gymnázia skupinu několika kamarádek. Přes maturitu, různé univerzity, zahraniční pobyty, rozdílné kariéry, manželství, rozvody a děti jsme pořád nějakým způsobem spolu. Dokonce jsme z maloměsta ve východních Čechách všechny skončily v Praze – učitelka, právnička, marketingová ředitelka, umělkyně, čtyřnásobná matka a já.
Kdybychom se potkaly až nyní, kamarádily bychom spolu?
Velmi pravděpodobně ne. Protože to, co nás spojuje, je společná historie, tisíce zážitků a prostředí, které nás formovalo.
Zatímco v dětství máme...
...CELÝ ČLÁNEK NAJDETE V SRPNOVÉ MARIANNE
