Téma Marianne
Jak zvládnout den, když spíte méně než šest hodin
Spánek je alfou a omegou života. Na tom, jak se vyspíte, závisí, jak budete jíst, jak budete produktivní i jakou budete mít náladu. Jenže ne vždy se zadaří spát sedm nebo osm hodin. Častěji se stává, že se nedonutíme jít spát včas, ráno si musíme přivstat, nebo v noci z různých důvodů nemůžeme usnout. Jenže před námi je den, který musíme nějak zvládnout. Jak? Inspirujte se u lidí, kterým dlouhodobě stačí méně než 6 hodin spánku denně.
Foto: Getty Images
Jak dokáže výkonný/á ředitel(ka), který/á spí jen 3 až 5 hodin denně,
dlouhodobě řídit společnosti s milionovým obratem?
Na tuto otázku odpovídala na stránkách Quora výkonná ředitelka, advokátka, poradkyně a startupistka Alexandra Damsker, která dlouhodobě funguje na tří- až pětihodinovém spánku a zatím to zvládá. Vedle pracovních povinností ráda píše články a některé z nich se staly tzv. virálem. Tohle je jeden z nich – její tajemství kloubení náročné profese, rodinného života a čtyřhodinového spánku. Berte to třeba jako inspiraci, jak zvládnout den, když jste se předchozí noc příliš nevyspala.
1. Omezuju televizi. Člověku se spí mnohem lépe a dokáže pracovat efektivněji, když se na ni nedívá – při sledování televize totiž náš mozek leniví a tato otupělost se pak stává závislostí. Vidím to i u své dcery – když hodně sleduje televizi, je pak mnohem víc náladová, mrzutá a plačtivá. Můj muž totéž (jen nebrečí, spíš bručí). Samozřejmě nemůžu říct, že to platí obecně, ale myslím, že většina lidí má tendenci podléhat takové té mentalitě „ještě jednu epizodu“, jenže tohle bezcílné čumění je zkrátka hřebíkem do rakve všeho: vaší práce, stravovacích návyků, spánku i vůle.
2. Omezuju karbohydráty. Chce se mi po nich spát.
3. Omezuju zbytečné schůzky. Platí pro ně totéž, co pro cukry… blablabla – ztráta času a energie.
4. Popravdě, mám určité hodiny, kdy se vyspím kvalitněji než v jiné. Ideálně bych měla spát od 4 hodin do 8, což se příliš neslučuje s mým rodinným životem, takže spávám od 1 do 4 a pak ještě od 5:30 do 6. V brzkých ranních hodinách totiž mívám problémy se spánkem a současně miluju rána (tedy když už se vyhrabu z postele).
5. Když cítím, že mi dochází energie, vsadím na pár vyzkoušených triků. Místo nudných úkolů zkrátka dělám to, co mám nejvíc ráda. Snažím se jít na chvíli ven. Snažím se s někým promluvit, aspoň napsat mail nebo vyřídit něco přes chat. Čtu si noviny nebo klidně i dvě tři zprávy z bulváru (na to samozřejmě nejsem hrdá). V nejhorším případě prostě na chvíli zavřu oči.
6. A to je nejdůležitější! Doopravdy miluju práci, kterou dělám. Ano, jsou dny, kdy mě štve. Jsou i celé týdny, kdy mě štve. Ale to jsou jen takové dny – můj život je jinak skvělý. Jsem celá natěšená, když vstávám, ať už mě čeká konefernční hovor, který jsem si naplánovala na nekřesťansky ranní hodinu, ať už musím překonávat stydlivost a prohodit pár slov s člověkem, který vedle mě sedí v letadle, ať už si večer hraju s dcerou, i když to znamená, že pak budu vzhůru a pracovat do čtyř do rána.
Ale upřímně moc neřeším, kolik toho naspím. Snažím se neodmítat pomoc a snažím se dbát na své priority (děti a zdraví jsou na prvním místě). Také se vždy snažím soustředit na to, co mám právě před sebou a co mě čeká v blízké budoucnosti nebo co musím bezprostředně dokončit. Věřím, že je to ve finále ku prospěchu všech.
A tak nějak to zvládám.
