Rozhovor s pětibojařem Davidem Svobodou: Ženská? Pro sportovce někdy rušivý element

Kdybyste měl krátce charakterizovat pět disciplín, které tvoří moderní pětiboj, jak byste je popsal? Která z nich je pro vás ta ‚nej‘, a se kterou spíše bojujete…

Pětiboj pro mě znamená hodně. Je to můj koníček a práce zároveň, je to něco, co mám opravdu rád, moje hlavní priorita, prostředek, skrze který na sobě neustále pracuju. Znamená pro mě zábavu i odpočinek… Na moderním pětiboji se mi líbí, že je poskládaný z pěti naprosto odlišných disciplín a je zároveň naprosto unikátním multisportovním odvětvím. Dokonale testuje všestrannost, což je pro mě jedna z největších výhod. Pro šerm je potřeba rychlost, agresivita, předvídavost. Plavání je o síle, technice a odolnosti. Jízda na koni o přizpůsobivosti, empatii a zkušenostech. Pro střelbu je nutné sebeovládání, jemná motorika, přesnost. Běh je hlavně o vůli a vytrvalosti. Líbí se mi to vše jako jeden celek, jako jedna disciplína se jménem moderní pětiboj, jejímž smyslem a pojítkem je právě rozvoj všestrannosti.

Jak moc vás sport v životě ovlivnil? Myslíte, že lidé, kteří si někdy zkusili vrcholový sport, jsou pro život takříkajíc lépe připraveni? Že je to naučí disciplíně, určitému řádu, trpělivosti, ale i umění prohrávat?

To, co prožívám ve sportu, na mě vždycky mělo zásadní vliv. Myslím, že to, co říkáte, je pravda. Vždyť sport je vlastně taková hra na život. Člověk se naučí spoustě věcí. Například že nic nedostane zadarmo. Že musí nejdřív po nějakou dobu poctivě pracovat, aby se dostavil výsledek a případné osobní zlepšení. Naučí se odmalička nést zodpovědnost sám za sebe (na startu nakonec stojí člověk vždycky úplně sám). Musí se naučit unést velkou prohru, ale i velké vítězství (obojí není snadné), musí přijmout to, že občas ovlivní jeho výkon chyba rozhodčího nebo neregulérní podmínky soutěže. Musí neustále čelit nějakým překážkám (zdravotní potíže, nedostatek volného času, společenský tlak…). Tím vším navíc sportovci procházejí odmalička, a proto si myslím, že ti úspěšní díky tomu dospívají o něco dřív než jejich vrstevníci, kteří žijí často až do pětadvaceti let bezstarostným studentským životem. Jejich konfrontace s realitou a s tím, jak to na světě chodí, přichází o dost později.

Jaké vlastnosti by měl mít podle vás úspěšný vrcholový sportovec? V čem se liší od toho méně úspěšného? Asi to není jen o talentu a schopnostech. Záleží někdy i na štěstí?

Záleží na tom, co si představujete pod pojmem úspěch. Ne vždy platí – víc medailí, úspěšnější sportovec, ale to už je možná moc filozofické. Kromě talentu a vrozených předpokladů záleží i na podmínkách pro trénink, na trenérech, financích, správném výběru sportu, na jisté ctižádosti. Naprosto klíčová je podle mého názoru motivace. Ve všech těchto ohledech hraje nepochybně svou roli také štěstí. Samozřejmě že faktor štěstí (nebo smůly) může být rozhodující například pro jeden konkrétní závod, soutěž nebo zápas. Je logické, že dlouhodobě tento vliv štěstí nebo náhody klesá a skutečná kvalita se projeví.

Foto: COV

Když se dívám na televizní přenosy z olympiády, a vlastně na jakékoli přenosy, nejen olympijské, mám pocit, že už to není jen o sportu, ale taky o exhibici, show. Sportovkyně mají moderní dresy, nalakované nehty, jsou nalíčené… Co si o tom myslíte?

Nevidím na tom nic špatného. Sport byl, je a bude show, proto diváci a fanoušci na sportovní akce chodí, stejně tak jako sportovní klání bylo, je a bude základem oné exhibice. Co se týká moderních dresů a designových doplňků, to je spíše marketingová iniciativa… Co se týče žen-sportovkyň, snahu vypadat dobře (a tedy se i nalíčit nebo si nalakovat nehty), považuji za přirozenou, zvášť když vás sledují tisíce nebo miliony lidí. U mužů to tak nebývá, ale i mezi nimi se najdou exhibicionisté tohoto druhu. Ostatně, každý má svou vlastní image, což je běžné i mimo sport. Sport je především zábava, show k němu patří a ten, kdo umí pobavit diváky a zároveň podávat skvělé výkony, ten bývá oblíbenější a dočká se často větší podpory fanoušků.

Myslíte si, že jsou ženy pro sportovce hnacím motorem, nebo spíše rušivým elementem? Nebo můžou být inspirací?

Jak kdy, zažil jsem oba případy. Často jsem si všiml u sebe nebo u svých kamarádů, že nám naše vztahy se ženami na výkonnosti moc nepřidaly, spíše naopak. Na druhou stranu, není nic lepšího než partnerka, která vám občas s něčím nezištně pomůže. Většina žen má podle mě ale od každého trochu, sportovec si pak musí dobře vybrat takovou, u níž převažuje podpora a pochopení. Pro mě byly doposud ženy velmi příjemným, přesto však rušivým elementem.

Foto: BodyBody.cz

Je pro vrcholového sportovce ‚lepší‘ partnerkou také sportovkyně, která ví, co sport obnáší?

Dřív jsem si to myslel, a také proto jsem si ‚vybíral‘ mezi sportovkyněmi. Praxe ale ukázala, že pokud jsme já i ona zároveň vrcholově sportovali (každý v jiném sportovním odvětví), měli jsme jen minimum času, který jsme mohli trávit společně, a tak to nikdy dlouho nevydrželo. Jeden profesionání sportovec v páru bohatě stačí, ani tak to nemá nejjednodušší. Sportovkyně, které již svou kariéru ukončily, by se mohly zdát jako nejvhodnější, ale v žádném případě na tom netrvám.

Jak snášíte, že vás považují za charismatického ‚novověkého‘ rytíře, který je idolem žen?

Opravdu? Beru to jako kompliment – díky. Po pravdě, lichotí mi to, když mě někdo takto zařadí, ale najít tu pravou ženu není o nic těžší ani lehčí, než tomu bylo v době, kdy mě nikdo neznal. Řekněme, že to snáším celkem dobře, ale umím si představit, že by z toho nejednomu chlapovi na mém místě asi trochu přeskočilo. Člověk musí zůstat pořád nohama na zemi.

David Svoboda při tréninku BodyBody s mistryní světa ve sportovním aerobiku Denisou Barešovou.

Jak vypadá váš tréninkový plán přes zimu? Relaxujete vůbec taky?

Vždy zhruba na konci října začíná příprava na nadcházející sezonu, a tak už jsem zase v tréninku. Po krátkém přechodném období se snažím nabrat nějaký objem v plavání a běhu, ale trénuji tady už všech pět, tzn. i střelbu, šerm a jezdím na koni. Jde to pomalu, protože se vracím po zranění, ale momentálně jsem v Coloradu ve 2000 m n. m., a tak je trénink hodně efektivní. Snažím se tady trénovat obecnou vytrvalost a sílu, vedle klasického tréninku pěti disciplín cvičím například TRX, nebo když jsem v Praze, tak občas zajdu na BodyBody trénink, který je založen na elektrické stimulaci svalů – pomáhá mi dostat se rychleji do dobré formy.

Co pro vás znamená olympijská medaile? Je to pro vás něco víc než jen kus kovu?

Moje zlatá olympijská medaile je pro mě symbolem splněného přání a cíle, jakýmsi společenským dokladem toho, že jsem našel tu správnou cestu. Je to také důkaz nějakých mých schopností pro ostatní lidi. Hlavně je pro mě ale vzpomínkou na krásné olympijské hry v Londýně a vůbec na všechno, co jsem musel zvládnout, abych ji získal. Jinak samotná medaile jako taková skutečně není ničím jiným než kusem kovu. Je to o tom, co pro mě znamená to vítězství, za které jsem ji obdržel.

Vy máte sportovního ducha v rodině, váš bratr Tomáš závodí v triatlonu, to taky není dvakrát jednoduchá disciplína. Vy jste si oba vždycky vybírali náročnější cestu?

Tomáš vyhrál plavecko-běžecké MS v tv. Biathle, které pořádá mezinárodní federace moderního pětiboje. Je to doplňková disciplína pro pětibojaře a triatlonisty. Tomáš závodí v triatlonu a v současné době se rozhodl, že se pokusí kvalifikovat v triatlonu na OH v Riu v roce 2016. To samozřejmě není jednoduché, ale cokoli děláte s úmyslem patřit mezi elitu, není snadné. V tomto není možné mluvit o výběru těžší nebo lehčí cesty. Když chcete být v něčem nejlepší, souvisí to spíše s tím, jak jste ambiciózní a motivovaní, než s tím, že by člověk za každou cenu vyhledával nejtěžší způsoby (naopak). Nikdo si nechce na cestě za svým cílem vědomě komplikovat život.

Foto: FB Davida Svobody

Co o něm možná nevíte....

• Je držitelem světového rekordu v klasickém formátu moderního pětiboje ziskem 5 896 bodů, který dosáhl v roce 2008 a také v novém formátu 6040 bodů z roku 2011.

• Pochází z dvojčat, jeho bratr Tomáš je český triatlonista.

• Je mu 28 let a narodil se ve znamení Ryb.

• Jeho přítelkyní je mistryně světa ve sportovním aerobiku Denisa Barešová.