Rozhovor s Janou Preissovou: Byla jsem naivní

"Mám velkou trému, včera jsem vám chtěla volat, že od rozhovoru odstupuji. Vážně nevím, o čem mluvit, co už nebylo řečeno,“ omlouvala se skromně, když jsme se potkaly. Vypadá pořád stejně křehce a mile, jen pár vrásek přibylo. Když se usmála, skrčila typicky nos a roky od natá- čení Jak vytrhnout velrybě stoličku a Jak dostat tatínka do polepšovny jako by někdo smazal. Viděla jsem před sebou trochu nesmělou krásku, která tak hezky ječela v kupé vlaku, když bernardýn snědl řízky, tu, která nechtěla prozradit své životní lásce, že ten vtipný rošťák je jejich společný syn.

Za malou chvíli se ale velmi upřímně rozpovídala o svém dětství a mládí v Rokycanech, o tom, jak ráda pracuje na zahrádce a miluje psy, o své minulé naivitě, lidské závisti i o tom, jak si v životě potvrdila, že je silná, když se ocitla v obtížných životních situacích. A taky o bulváru, kvůli kterému nakonec poprosila, aby nebyl rozhovor až tak osobní. Před časem se v něm například dočetla, že se po třech letech depresí objevila znovu na veřejnosti. „Kde byly ty deprese,“ ptala se sama sebe s úsměvem. A zároveň dodala, že by to nebylo tak zlé, kdyby šlo vždy jen o člověka, o kterém se píše. Jenže pomluvy a zkreslené zprávy ubližují také jeho nejbližším.

Vždycky když se na filmy Marie Poledňákové dívám, říkám si, jak mi k sobě k Františkem Němcem pasujete. A vy jste už tehdy byla vdaná za Viktora Preisse.

Opravdu? To se musím smát. Kdepak, Frantík, ten měl také svoji Ivanku... Ale byli jsme při natáčení spolu s ním, panem Karlíkem i Tomášem Holým jako opravdová rodina. Měli jsme se moc rádi a pracovali s velkou radostí. V hlavní roli byl ovšem Tomášek. To on nás všechny inspiroval.

Vypadalo to, že Tomáš Holý, ve filmu Vašek, vlastně vůbec nehrál.

On hrál, a skvěle. Byl úžasně autentický a přirozený. Marie Poledňáková byla moc moudrá, když zachovala Tomášovy spontánní reakce, které nebyly ve scénáři. Dodnes se lidé na oba filmy rádi dívají. Rodiče i jejich děti je už znají málem zpaměti, ale přesto je ten laskavý humor těší stále znovu a znovu.

Tomáš Holý byl velký talent. Zabil se velmi mladý v autě.

Ani o tom nechci mluvit, co je to za spravedlnost, když odejde mladý člověk? Byl to roztomilý a bezpro- střední chlapec, velmi talentovaný a inteligentní. Ale už tehdy věděl, že hercem v dospělosti být nechce. Vystudoval právnickou fakultu.

Celý rozhovor si můžete přečíst v říjnové Marianne.