Rozhovor s Anetou Martinek: O feminismu, mateřství i skupině #HolkyzMarketingu

Anet, jak jsi se vlastně dostala ke skupině #HolkyzMarketingu a jaká je tvoje aktuální role ve firmě?

O skupině jako takové mi řekla moje kamarádka Gabča, která mě do ní na Facebooku přidala s větou, že tam musím být. A pak jednou do skupiny přidala Pavlína Louženská příspěvek, že už ji sama dál nemůže spravovat a jestli by jí s tím nechtěl někdo pomoc. Tak jsem Pavlíně napsala, že můžu pomoci s eventy, a že už mám i nějaké nápady, co by se dalo udělat a najednou jsem byla přidána do několika rozjetých konverzací ohledně témat, která by se dala školit a už to jelo. Ve skupině jsem měla ze začátku nejdříve na starost různé akce a s růstem skupiny i projektů se toho přidávalo více až na aktuální roli, kdy mám na starost to, že všechno funguje a to hlavně z pohledu procesů. 

Jaké jsou vaše aktuální cíle ve firmě #HolkyzMarketingu a co je hlavním posláním této skupiny/firmy?

HolkyzMarketingu vznikly, aby pomáhaly ženám na pracovním trhu. Ať už se to týká toho, říct si o víc peněz, získat lepší práci, budovat kariéru nebo si založit něco svého. To je naše hlavní poslání a na základě toho tvoříme i všechny projekty. Důležité pro nás je, aby šanci dostaly všechny ženy. I ty, které si to nemůžou finančně dovolit. Proto máme na naše eventy a akademie stipendia. A taky proto máme většinu projektů online. 

Vím, že jsi pracující máma, a dokonce jsem někde slyšela, že s manželem vedete tzv. feministickou domácnost. Jak to u vás funguje a narážela jsi kvůli tomu na nějaké stereotypy?

Já jsem feministka, manžel je feminista. Máme podle toho nastavenou domácnost, naše fungování a vychováváme v tom i naši dceru. A jak to vypadá? Jsme si rovni a jdeme proti stereotypům. Neplatí u nás zajetá pravidla, že muž vydělává a žena je doma a stará se o domácnost a o děti. Na rodičovské jsme se vystřídali oba a stejnou dobu. Samozřejmě to v našem okolí vyvolává diskuse, i naše rodiny si na to musely zvyknout. Ale taky to hodně lidem otevírá oči a inspiruje je to.

Jak se ti podařilo najít balanc mezi prací a mateřstvím?

Mám pocit, že ho pořád hledám. Možná to na venek vypadá, že to mám vyladěné, ale pořád si ten správný režim hledám. Jsou týdny, kdy to krásně funguje. Stíhám práci, malou i čas pro sebe. Ale pak jsou týdny, kdy je malá nemocná, nemůže být v jesličkách. A v tu chvíli se ten režim trochu bortí. Naštěstí máme okolo sebe rodinu, která nás podporuje, takže se v hlídání střídáme. Ale nebýt skvělých jesliček, které máme, tak balanc nenajdu nikdy.

Co je pro tebe aktuálně v rámci pracovního života nejtěžší?

Aktuálně je to zdraví. Poslední týdny jsou náročné, ať už nemoci malé, které si pravidelně nosí z jesliček, anebo zdravotní komplikace u mě. A jak jsem zmiňovala před tím, tak tenhle typ narušení klasického režimu je dost náročný. Znamená to pak i často práci po večerech, což není dlouhodobě udržitelné, a pak na sobě cítím velkou únavu.

Všimla jsem si, že často školíš tzv. „organizační porno“. Mohla by ses s námi podělit o to, co je jeho obsahem?

Organizační porno je návod na to, jak být produktivní a efektivní, a díky tomu toho stihnout více za den a mít více energie. Nejdříve sdílím různé tipy na to, jak si nastavit hlavu i tělo. Od clean desk policy, po stravu a pohyb. Taky se zabývám pojmem hluboká práce a co to vlastně je. Když si řekneme, jak nastavit mysl a tělo, tak jdeme na konkrétní nástroje. A to jak pro jednotlivce, tak i pro týmovou organizaci. 

Jakým způsobem se vzděláváš?

Teď poslouchám nejvíce podcasty, protože je to úspora času. Hlavně ten náš #HolkyzMarketingu – Výtah. A to není reklama, máme tam opravdu skvělé hosty a zajímavá témata. Teď mám rozposlouchaný ten s Andreou Hurychovou na téma influenceři. Také jsem se od nového roku dala zase do čtení. Mám ráda osobnostně rozvojové knížky a teď čtu knihu Klíčem je klid od Ryana Holidaye, která je o tom, jak hledat vnitřní klid a nenechat se rozptýlit. 

Co ti dělá v poslední době největší radost?

Naše dcera. Poslední týdny se z ní stal velký parťák a užívám si každou minutu, kterou spolu máme. Je neskutečný pozorovat, jak se učí nová slova, jak vnímá moje chování a na základě toho upravuje to svoje. Nepřestává mě to fascinovat. A dojímat.