Vystupování z komfortní zóny je každodenním kafem Terezy Vu. Studium na prestižní škole London College of Fashion znamenal pro návrhářku jeden z nejvýznamnějších kariérních milníků. Tam nabrala klíčové znalosti pro založení úspěšné módní značky. Její návrat do Čech byl rozhodně náročnou výzvou, ale postupem času se díky svému talentu, vášni a tvrdé práci stala návštěvnicí intimních životů žen, kterým změnila způsob vnímání spodního prádla.
Tereza Vu nevyrábí jen tak ledajaké prádlo. Její made-to-mesure vyráběné modely inspirované minulostí zdobí delikátní materiály, jako je například francouzská krajka nebo hedvábí. Na návrhářku jste již museli narazit na každoročním Mercedes Benz Prague Fashion Weeku nebo posledních pár měsíců také v televizi. V pořadu Móda s Terezou Vu radí, jak se oblékat podle určitých událostí nebo jak nabrat sebevědomí skrze oblečení.
Značek se spodním prádlem je na trhu nemálo, čím se však odlišuje Tereza Vu? Jaké ženy ji inspirují při tvorbě? Kdo jsou její zákaznice?
Většinou mě inspirují nezávislé a sebejisté ženy nebo určitá historická období. Ráda si listuji velkoformátovými knihami, ve kterých vidíte průřez všemi možnými styly oblékání v průběhu století. A jak už jsem řekla, tak mě inspirují i ženy, které dokážou potlačit svoji křehkost a zranitelnost. Vlastně takové jsou moje zákaznice. Tedy ženy, které se nebojí vystoupit z řady, a které vědí, že krásné spodní prádlo může vhodně podpořit a podtrhnout jejich ženskost, svůdnost a smyslnost.
Všichni víme, že overnight success je mýtus. Jaká cesta vedla k vašemu úspěchu? Kdy jste poprvé zažila “aha“ moment, díky kterému jste se rozhodla věnovat naplno designu dámského prádla?
Na začátku mého úspěchu bylo rozhodnutí vystoupit ze zaměstnaneckého poměru a postavit se na vlastní nohy. To nebylo tak jednoduché, protože jsem tím ztratila jistotu. Jistotu stálého místa, financí a do určité míry i zázemí. Spodní prádlo mě zajímalo vždycky a po důkladném zmapování mezer na zdejším módním trhu jsem zjistila, že se mu tehdy skoro nikdo nevěnoval, takže jsem do toho šla. Ten okamžik byl tedy tím “aha” momentem.
Vytváření niche spodního prádla pro ženy musí být opravdu velká výzva, vzhledem k tomu, že každé tělo je unikátní a je naprosto přirozené, že se v průběhu života může měnit. Jakou radu byste předala ženám a dívkám, které zatím nedokážou přijmout tuto realitu?
Nelze setrvávat na jednom místě, vše se vyvíjí a mění. Tedy i tělo. A proto každý z nás by se měl naučit jakoukoli změnu přijmout a pracovat s ní. Jen tak se může posouvat dál.
Jaké druhy a siluety prádla můžeme najít ve vašich kolekcích? Proč by tyto kousky měly být součástí našich šatníku?
Za dnes již ikonické kousky považuji propracovaná body, vysoké kalhotky, či vzadu otevřené kalhotky. Samozřejmě respektuji přání zákaznic a navrhuji pro ně i tanga nebo nízké vykrojené kalhotky, podprsenky bez i s kosticemi. Toto “klasické” prádlo pak bývá doplňováno korzety, podvazkovými pásy, lehkými topy, košilkami nebo plášti. Navrhuji ale i odvážnější, někdo by možná řekl divočejší kousky jako popruhy nebo pasties. Součástí našich šatníků nemusí být zdaleka vše, co nabízím, ale několik setů spodního prádla by v něm nemělo zcela určitě chybět. A záleží na vás, jako na zákaznicích, kterým modelům nebo siluetám dáte přednost.
Když se mi podaří sladit podprsenku s kalhotkami, jsem na sebe pyšná a hřeje mě pocit, že mám celý život pod kontrolou. Jaké nejčastější reakce dostáváte od vašich klientek?
Moje klientky bývají nadšené hlavně z toho, že jim prádlo skutečně „padne“. Prostě ten pocit ze spodního prádla na míru je zcela jiný, příjemnější než v případě běžné konfekce. Dokonce slýchávám u starších zákaznic, že je to poprvé. A pokud si vyberou celý set, tak sladit podprsenku s kalhotkami je už docela jednoduché.
Neznám snad nikoho, kdo by neznal Madonninu kuželovitou podprsenku od Jean Paul Gaultiera. Ta se podle mě navždy zapsala do historie módy. Který ikonický kousek prádla byste si přála mít ve vaší soukromé sbírce?
Asi mě teď nenapadne nic konkrétního, ale moc ráda si kupuji a objevuji prádlo od jiných světových značek spodního prádla, většinou se ale jedná o odvážnější kousky.
Zpěvačka Billie Eilish se nedávno objevila na obálce britské Vogue v několika korzetech, které ji ušily na míru módní domy Mugler, Gucci nebo Burberry. Kterou známou osobnost byste chtěla oblékat vy?
Zpěvačku Florence Welch. Obdivuji její éteričnost.
Korzety byly na začátku vlny feministického hnutí symbolem oprese žen ve společnosti. Čím to je, že jsou korzety opět v kurzu?
Korzety přinesou ženám štíhlý pas a útlou siluetu. To platilo dříve a platí samozřejmě i dnes. Ale je tu něco navíc. Móda se po etapách vrací, a většinou při každém dalším „návratu“ návrháři přicházejí také s novými významy původních prvků. Tak je tomu i u korzetů. Korzety fungují dnes nejen jako spodní prádlo, ale mají i nový význam – jako svrchní oděv v různých materiálových provedeních, jako je například tvrdá kůže. Na druhou stranu už tolik nesvazují a spíše jsou estetickým prvkem.
Co si naopak myslíte o trendu #FreeTheNipples, který podporuje například Victoria Beckham nebo Rihanna. Generace Z tomu poslední dobou docela propadla.
Tento trend neodsuzuji, opravdu záleží na každé z nás, co chceme ukázat, jak se chceme cítit a co je nám pohodlné. Nemyslím si ale, že #FreeTheNipples se hodí pro jakoukoliv příležitost a zároveň si nemyslím, že to je nějaký obrovský trend, který by totálně změnil vnímání módy a spodního prádla. Je to spíš jedna z dalších módních vln, která odezní a přijde zase jiná.
Všechna odvětví v módním průmyslu neustále prochází změnami, velkým tématem je udržitelnost, populární jsou menstruační kalhotky. Navíc fashion week během pandemie už není to, co bývávalo. Kde vidíte vy budoucnost spodního prádla?
Budoucnost spodního prádla, ale ostatně i celé oblasti módního designu, vidím v kvalitě použitých materiálů a kvalitě zpracování. Určitě velká skupina návrhářů bude používat recyklované či přírodní materiály s respektem k udržitelnosti. Současně ale předpokládám, že tuto skupinu budou doplňovat také ti, kteří budou pracovat s novými funkčními materiály, které mohou přinést větší pohodlí a komfort. Víte, teď všichni začali mluvit o udržitelnosti, ale pro mě to není něco čím by se měl návrhář chlubit a dělat si na tom jméno. Vždyť to, že používáte ekologické materiály, že neděláte méně kvalitní produkty, které se rychle opotřebují, že neposíláte své výrobky přes celou planetu lodí nebo letadlem by mělo být normální pro většinu návrhářů. Já sama používám umělou kůži a ekologické materiály už od samého začátku mé tvorby a nikdy jsem neměla potřebu to křičet do světa, ale považovala jsem to za samozřejmost.
Důležitá otázka na závěr. Na koho a kam se máme obrátit, kdybychom chtěli začít nosit prádlo od Terezy Vu?
Přímo na mě, telefonicky, mailem nebo osobní návštěvou v mém ateliéru. Všechny kontakty jsou uvedeny na mých webových stránkách. Brzy se můžete těšit na e-shop.
