Uspěla ve světě, kde na vedoucích místech dominují muži. Petra Marková se stala teprve pátou ženou na ředitelské pozici v poradenské společnosti Partners. To pro ni ale neznamenalo vzdát se nebo odložit myšlenku na vlastní rodinu. Teď vede úspěšný tým finančních poradců a manažerů a brzy se jí narodí miminko.
Jaká je nejlepší rada, ať už ohledně práce nebo rodiny, kterou jste v životě dostala?
Nikdy se nevzdávej! Práce a rodina se dá zvládnout najednou, je to jen o time managementu. Matky bývají v práci dokonce efektivnější.
Jak vypadala vaše kariérní cesta v Partners?
V roce 2007 jsem přišla jako čtyřicátá devátá do vznikající Partners. Předtím jsem byla v jiné finančně poradenské společnosti. Chtěla jsem měnit věci k lepšímu, a to tam moc nešlo, tak padlo rozhodnutí odejít. Získala jsem na přechodnou dobu manažerský post odpovídající tomu v původní firmě. Musela jsem si ho však obhájit a dokázat, že i v Partners takovou pozici mohu dlouhodobě mít. To se velmi rychle podařilo, ale pak jsem přemýšlela, co dál? Došlo mi, že nechci dlouhodobě vést jen poradce a začala jsem zakládat pobočky s potenciálními manažery pod mým vedením i v jiných městech. V roce 2010 jsem povýšila na pozici Senior managera. Dodnes se pohybuji na ose Pardubice-Praha-Plzeň. Kousek od Pardubic bydlím a z Plzeňského kraje pocházím, proto mě to tam táhlo. Od 1. 1. 2018 jsem na pozici Director.
Držela jste se tedy té rady "Nikdy se nevzdávej!"
Ano, ale když se mě lidé ptají, proč to tak dlouho trvalo, uvědomuji si, že jsem udělala spoustu chyb. Byla jsem tvrdohlavá a musela jsem si na hodně věcí přijít sama. Neuměla jsem s manažery ještě tak dobře pracovat a musela jsem se toho hodně naučit. Za své povýšení vděčím svému týmu, který mě v mém snažení podpořil. Jsou to skvělí a šikovní lidé, kteří táhnou za jeden provaz. Prostě "srdcaři" jako já.
Brzy se vám narodí miminko. Plánovala jste ho?
Plánovala jsem ho od svatby 2. 8. 2008, takže devět a půl roku. Konečně se podařilo, dali jsme si ho s manželem jako dárek k desátému výročí (smích). Mám báječného muže, který mě ve všem podporuje. Svůj tým jsem navíc vždy učila samostatnosti, takže se nebojím, že by to beze mě chvíli nezvládli.
Kladla jste si někdy otázku, jestli byste kvůli práci měla s dítětem počkat?
Ano, na úplném začátku kariéry (srpen 2003), měla jsem jeden rok po VŠ. Vydrželo mi to rok, dokud jsem nepoznala svého budoucího manžela, který je rodinný typ. Tak jsem dala pouze jednu podmínku: “Pokud se začneme snažit o dítě, chci být vdanou ženou.” Takže se za tři a půl roku odhodlal a požádal mě o ruku.
Jste jedna z mála žen na ředitelské pozici v Partners. Je na vás nejbližší okolí pyšné, nebo vám spíše dává najevo, že bude těžké mít práci i rodinu?
Má rodina a všichni kolem jsou na mě velmi pyšní. Jsem překvapená, kolik lidí mi pracovní i rodinný úspěch přeje. Je to nyní moc krásné období. To, že bude něco těžké, mi říkali vždy, už jsem zvyklá. S úspěchy mi přestali radit a bát se o mě. Vědí, že se jen tak nedám a mám výzvy ráda. Jsem tvrdohlavá po otci, a když někdo řekne, že něco nejde nebo je těžké nebo není pro každého, o to víc mě to láká. Vím, že na vše nebudu sama, všichni mi rádi pomohou. Mám výhodu, že rodiče z obou stran jsou již v důchodu a moc se těší, jak si to s námi užijí.
Jak vypadá váš pracovní den?
Spíše bych řekla týden, protože dny nejsou vždy stejné. Někdy totiž celý den školím, a to nejen svůj tým, ale i v rámci Partners. Nebo jsem třeba na nějaké půldenní poradě vedení či na centrálních certifikacích v Praze. Jednou měsíčně mám poradu týmu a jedno dvoudenní školení. Dále individuální setkání s mými lidmi, kde řeším, co se jim daří, co ne, co udržet, na čem zamakat a co změnit. Cílem je posunout je dál, aby byli ve své práci úspěšnější, než jsou doposud. Někdy fungujeme i přes Skype nebo vyjdeme mimo kancelář. Dělám schůzky s potenciálními spolupracovníky a klienty. Domlouvám různé spolupráce, např. s realitkami, v našich partnerských společnostech a také se školami, různými firmami, kde třeba učíme finanční gramotnost. Pomáhám lidem s telefonováním, vymýšlím pro ně soutěže a způsoby, jak je motivovat k lepším výsledkům. Sama se jezdím vzdělávat nebo čtu knihy, časopisy na dané téma. Nakonec vyhodnocuji, jak se nám v týmu daří.
Musela jste kvůli těhotenství změnit rytmus své práce?
V prvních třech měsících razantně. Nebylo mi vůbec dobře, nakonec jsem zůstávala doma a vše řešila z postele nebo za mnou lidé občas přijeli. Pak už to bylo lepší, ale mé mimčo si vždy řekne, kdy už toho má dost, tak se snažím více odpočívat.
Co podle vás nejvíce brzdí ženy v touze po kariérním postupu? Myslím tím v rámci jejich vlastního myšlení.
Podle mě je to nejčastěji obava, jak rodinu i kariéru skloubí. Bojí se, a to je paralyzuje, moc nad tím přemýšlejí. I já to měla. Často chtějí volit buď to, nebo to. Také řeší, jak se na ně bude dívat okolí. Protože pracují, jsou hned pro mnohé špatné matky, kariéristky. A hodně se podřizují partnerovi - jsou to hodné holky, na kariéru tu je muž.
Myslíte si, že ženy vedou společnost jinak než muži? Jak byste popsala svůj styl vedení?
Základy vedení jsou stejné, ale styl jiný. Muži jsou více dravější, útočnější, více vyzývají k akci, motivují z vnějšku, jde jim hlavně o cíl. Ženy jsou klidnější, více vyzývají k přemýšlení - proč to tak je, k sebemotivaci, samostatnosti, jde jim nejen o cíl, ale i o člověka. Takto to vnímám a vlastně i mám. Jinak se snažím být dobrým vzorem - “nekáži vodu a nepiji víno”. Chci být vždy minimálně o krok napřed. Buduji dlouhodobé a kvalitní vztahy, kde se na sebe můžeme vzájemně spolehnout. Nejdůležitější je pro mě upřímnost. Mám své lidi ráda, takové, jací jsou a respektuji je.
Jak si žena získá respekt mužů v top managementu? Přeci jen tu stále panují jisté předsudky.
Jen svou prací, pílí a výsledky. Nedělám si nic z toho, pokud mě někdo na stejné úrovni či výše nerespektuje. Je to jeho problém, on se ochuzuje o mé názory a nápady. Nikdo neví vše. Také se nesnažím zavděčit. Mám své EGO a hranice, kam nezajdu, a to muži podle mě cítí. Jde o sebedůvěru a hodnoty. Nebojím se říci svůj názor.
Jak vidíte po narození miminka balanc mezi prací a rodinou?
Chci to vyvažovat. Mám spoustu kolegyň a známých, které také podnikají a mají rodinu. Je to jen o dobře řízeném času. Můj tým je také moje “miminko” a já chci, aby i on zdárně rostl a vyvíjel se. Mám už ale v týmu spíše “adolescenty a dospělé lidi” (příměr s rodinou), kteří už tolik “mateřské péče” nepotřebují. Jsou samostatní a spíše jsou rádi, když jim do toho moc nemluvím a jen je inspiruji nápady, podporuji v rozvoji. V prvním trimestru jsme si to vyzkoušeli, když jsem moc pracovat nemohla. A zvládli to bravurně. Systém funguje, všichni ví, co mají dělat a zodpovědnost za své výsledky převzali.
Nebojíte se, že byste mohla kvůli práci přijít o některé věci v životě dítěte?
To si nenechám ujít. Je to moje první a možná i poslední dítě. Toto je pro mě nyní důležité.
Ptají se vás lidé často, jak dlouho hodláte být na mateřské právě kvůli vaší pozici?
Ano, ptají. Někteří se bojí, co bude dál. Ale myslím, že mám perfektní průpravu, protože jsem děti hlídávala už jako školačka od deseti let. Vůbec se nestresuji. Kdo chce, tak si cestu vždy najde. Moje práce jde dělat i přes Skype nebo email a osobní setkání mohu řešit i u sebe doma v pracovně, školící místnost máme též.
Jak vidíte obecně podmínky u nás (v ČR) pro ženy s dětmi, které se chtějí dostat do top managementu?
Já se rozhodla rychle pro podnikání. Neměla jsem dobré zkušenosti z korporací. Tam se upřednostňovali muži a myslím si, že je to stále stejné. Už v mých dvaceti čtyřech letech mi řekli, že určitě budu chtít rodinu, a to je pro ně neperspektivní, proto s kariérou nemám moc počítat. Tím mě od jakékoliv činnosti odradili. Jsem ráda, že spolupracuji se společností Partners, která mi dává zázemí, záštitu a vzdělání. Člověk není na vše sám, tím je mé podnikání mnohem lehčí a já nic lepšího neznám. Klasické podnikání je často pokus-omyl a velká nejistota.
Někde jsem slyšela, že nejlepší manažerky jsou matky právě díky zkušenostem s mateřstvím. Některé firmy dokonce upřednostňují na těchto pozicích ženy s dětmi. Umí totiž podle mnohých lépe organizovat a volit priority. Co si o tom myslíte?
Také jsem to slyšela a těším se, že se ještě díky mateřství zlepším. Ráda spolupracuji s ženami, které mají děti. Jsou mnohem disciplinovanější, motivovanější a rády na sobě pracují. Nemají čas, ztrácet čas. Jsou opravdu efektivnější a výkonnější.
Na co jste zatím ve svém životě nejvíc pyšná?
Na to, že jsem se nevzdala - jak s dítětem, tak s podnikáním a kariérou. I když našeptávačů, kteří říkali “Vyprdni se na to”, “O co ti jde?”, bylo hodně. Jsem také pyšná, že mám kolem sebe skvělé lidi a vztahy. Jak v osobním, tak pracovním životě. Moc si toho vážím.
Jakou radu byste dala ženě, která se nechce vzdát kariéry ani rodiny?
Poslouchejte své srdce, to je to nejdůležitější. Názory lidí nechte těm lidem, co vám radí. Oni nežijí váš život a nemají patent na rozum. Až čas ukáže, kdo z vás měl pravdu. Hodně jsem se koukala na to, kdo mi radí. Zda žije takový život, jako chci žít já. Nejvíce radí ti, kteří by potřebovali sami poradit.
