„Nemá smysl žít v roli oběti,“ říká Olga Studničková Šípková

Jaká je cílová čtenářka vaší knihy? Co ve svém životě řeší?

Ženy, které nás oslovují, často řeší nízké sebevědomí, velký tlak na výkon, na zodpovědnost, mají problém s vymezením si svých hranic. Trápí je také neužitečné vzorce z minulosti. Dost často se na nás obrátí s tím, že je mrzí, že křičí na své děti, když jsou ony samy v totální nepohodě. Bývá to proto, že toho na bedrech prostě nesou moc.

Co podle vás české ženy umí dobře?

Jsou velmi silné, což se ukazuje pro partnerské vztahy ne příliš dobré – muž si rychle zvykne na to, že se žena postará a vše vyřeší. Bohužel také vídám, že ženy pomlouvají, hodnotí, jsou nespokojené a hledají viníka ve svém okolí.

Co naopak neumějí?

Možná nám někdy chybí větší nadhled a umět něco v životě i pustit a neřešit.

Co vás osobně v životě nejvíc posunulo?

Když jsem se naučila pracovat se svou hlavou (o tom píšu ve své knize), začala řešit témata, která mě v minulosti ničila a držela v šachu. Například strach, umění říct lidem, co se mi nelíbí, změnit vzorce z minulosti. Vlastně když jsem začala hledat tu radostnou holčičku, od které jsem se později v životě začala vzdalovat.

Kdy jste byla nejšťastnější?

Když jsem porodila své dvě úžasné děti.

Který okamžik byl pro vás nejtěžší?

Odejít z oblasti fitness, kde jsem byla dvacet let, a od prvního manžela, s nímž jsem byla skoro třicet let. Vzít zodpovědnost za svůj život do svých rukou, nepobývat v roli oběti.

Co je nejčastější příčinou toho, že jsme v životě nespokojené?

Neumíme pohnout samy se sebou a žijeme v módu hodnocení, obhajování si své situace a kritizování druhých.

Jakou roli v tom hraje strach a čeho se nejvíc bojíme?

Velkou. Brání nám udělat změnu, vymezit se, vzít situaci do svých rukou. Bojíme se, co si o nás myslí okolí, bojíme se, že selžeme, že nebudeme dost dobré, že nevychováme dobře děti, že nás opustí milovaná osoba.

Co vám osobně pomáhá strach překonávat?

Naučila jsem se pracovat se svou myslí tak, aby mě strachy neovládaly a abych se situace, které mi nahánějí strach a musím jimi projít, naučila brát jako zkušenost důležitou pro zkvalitnění života.

Co byste poradila svému dvacetiletému já?

Aby se nebálo a více vnímalo samo sebe a ne tolik ty druhé.

Kdybyste mohla vrátit čas, je něco, co byste chtěla změnit?

Nenechala bych se tolik využívat, pokusila bych se pracovat s vzorcem „nedostatečné a neposlušné holky“ z dětství. Nehonila bych se tolik po tělocvičnách a vyměnila to za chvíle se svými dětmi.

Které své vlastnosti si nejvíc ceníte?

Laskavosti, pracovitosti a toho, že jsem změnila svůj život.

Při čem si nejvíc odpočinete?

Když řeším vše, co mě ničí a bere energii. Ráda jsem sama, miluji přírodu a ruční práce.

Na čem teď pracujete?

Stále cvičím, ale také přednáším a pracuji jako koučka se ženami v projektu Dovychovat. Studuji večerní školu jógy a užívám si život se svými dětmi a vnoučaty.