Sociální sítě i některá média jsou plné pokřivených či rovnou lživých informací o jídle a stravování. Foodblogerka a odbornice na výživu Karolína Fourová vyvrací jeden mýtus po druhém.
Před časem vyšla vaše druhá Výživná kniha o jídle. Je tato oblast bezednou studnicí informací?
Bezednou asi ne, ale výživa, vaření, hygiena, označování obalů, potravinářské technologie, skladování surovin a práce s nimi je velmi široké téma a celý vědní obor. Motivací k napsání další knihy byl úspěch prvního dílu a přání čtenářů, aby vzniklo pokračování. Podle mě je skvělé, že vznikla v podstatě učebnice, kterou si s chutí a lehkostí čtou celé generace.
Jste inženýrkou v oboru výživy a kvality potravin. Dokážou vás některé informace z tohoto oboru ještě překvapit?
Stejně jako každý odborník, který chce svoji práci dělat dobře, si nevystačím jen se znalostmi ze školy. Vzdělávám se neustále. Sleduji nové trendy, výzkumy a studie. Díky svým zkušenostem a znalostem ale nezažívám takový ten informační „aha“ efekt, o kterém často mluví čtenáři mých knih a sledující mých sociálních sítí.
Kolem nás se to hemží různými výživovými trendy. Vy sama ale zastáváte teorii zlaté střední cesty.
Pouze „přechroustávám“ běžným spotřebitelům vědu, fakta a výzkumy. S odborným vzděláním není možné šířit šokující informace o dietách, zázracích na počkání, toxicitě potravin a přikládat informacím větší význam, než ve skutečnosti mají. Vyvážený a dobře poskládaný redukční jídelníček přináší dlouhodobé výsledky, pro něž není potřeba hladovět. Největší problém radikálních a krátkodobých diet, které mají přinést kýžený efekt rychle, je to, že vás nenaučí stravovat se správně. Nenaučíte se poskládat si jídelníček tak, abyste se mohli zdravě a rozumně stravovat i po skončení hubnutí. Lidé pak mají sklon vracet se zpět k původním nevhodným návykům a celý život prožijí v kolotoči diet.
A jak tedy poznat, že jíme zdravě?
Zásady zdravého stravování jsou pevně stanovené v obecných doporučeních a ta se dělají na základě dlouholetých výzkumů a s ohledem na zvyklosti a možnosti konkrétní země. Asi nejjednodušší a nejrychlejší cesta je porovnání jídelníčku s obecnými doporučeními Světové zdravotnické organizace nebo Evropského úřadu pro bezpečnost potravin. Také můžete požádat svého praktického lékaře o běžné krevní testy. Ty mohou ukázat, zda je váš jídelníček dobře poskládaný, a případně odhalí deficit některých důležitých živin. Vyvážený a energeticky dostatečný jídelníček má vliv na zdravotní stav především z dlouhodobého hlediska a pomáhá v prevenci řady civilizačních onemocnění.
Jaký je největší mýtus o jídle?
Všechny mýty o jídle jsou nebezpečné, rozčilují mě a má význam je uvádět na pravou míru. Ve veřejném prostoru přibývá odborníků, kteří se snaží vzdělávat veřejnost, vyvracet mýty a pokřivené informace o výživě i kvalitě potravin, které se objevují na sociálních sítích i v médiích. Lidé bohužel stále věří tomu, že lepek lepí střeva a mléko zahleňuje nebo že by měli pít detoxikační směsi, aby zhubli a očistili se. Dalším rozšířeným mýtem je, že vyřazení mléčných výrobků z jídelníčku jim pomůže zhubnout.
Dokážete si užít jídlo, aniž byste ho analyzovala?
Nemám pocit, že bych jídlo na talíři analyzovala, vybírám a skládám jídlo automaticky. Když dostanu v bistru spálené tousty, které jsou zdrojem karcinogenního akrylamidu, vím, že to je jedno jídlo z mnoha a nestravuji se tak každý den, tak nejčernější části pečiva prostě nesním. Stejně tak si v restauraci neobjednám zeleninovou polévku, která neobsahuje žádné bílkoviny, nebo salát bez pečiva, protože vím, že bez sacharidů budu mít brzy hlad. Je to stejné, jako že nejíme zkažené jídlo nebo jablko k obědu. Jen já těch chyb poznám víc.
Sdílí váš vztah k jídlu také váš partner?
Můj partner vystudoval podobný obor, konkrétně zkoumal přírodní látky v rostlinách, proto má k jídlu také velmi blízko. Na skladbě jídla a výběru potravin se shodujeme úplně automaticky. Navíc máme oba kromě odborného základu i podobný vztah k vyváženému jídelníčku od svých rodičů.
A je něco, co byste nevzala do pusy?
Jídlo, které je zkažené, hnijící nebo plesnivé. Pouze takové jídlo je totiž skutečně nezdravé. Dnes lidé mohou na sociálních sítích různých blogerů nebo samozvaných odborníků objevit dlouhé seznamy potravin nebo celých skupin potravin, které dotyční označují za nebezpečné a škodlivé, aniž by pro to měli jakýkoli důvod nebo adekvátní vzdělání.
Kde vidíte sama sebe za deset let?
Přiznám se, že dlouhodobé plány nedělám. Posledních pět let, kdy působím ve veřejném prostoru, se snažím vše, co dělám, dělat nejlépe, nejpoctivěji a nejzodpovědněji, jak jen mohu. A v tom chci pokračovat i nadále, ať už se moje práce posune jakýmkoli směrem.
autorský rozhovor
