Jan Bican: „Být kreslomalířem znamená skloubit několik osobností dohromady.“

Jak vypadala cesta od studia ekonomie k profesi s názvem kreslomalíř?

Víte, mé srdce bylo plné vášně pro umění už od mých prvních dnů. S oblibou jsem se uzavíral do světa se skicákem a tužkou, taky štětcem a nejrůznějšími barvami, kde jsem mohl tvořit. A to se nikdy nezměnilo. Ačkoli se trajektorie života a kreativní dráhy protáhla přes studium ekonomie. Právě ta mi byla velkým alarmem a uvědoměním, kam směřovat spíš nechci. Nebudu lhát, rozhodnutí to bylo těžké, ale nikdy jsem jej nelitoval ani nejmenší sekundu. Má maminka ráda vzpomíná na historku z prvních školních dnů, kdy se učitelé obávali, jestli jsem psychicky v pořádku. Namísto hraní jsem celé přestávky, čas určený k budování kolektivu, kreslil. Co si budeme, každý z kreativních lidí je tak trošku víc svůj a v tom spatřuji kouzlo. Kouzlo inspirace z lidských osudů a bytosti. Kouzlo unikátnosti, pokud chcete, divnosti.

Jakým směrem pokračovala vaše další cesta?

Přesun od plošné tvorby k produktovému provedení pak byl také poněkud dlouhým putováním. Myšlenka aplikovat mé tvůrčí rukopisy na předměty pod značkou thejbcollection mi přišla až po dokončení maturity. Rozmýšlel jsem nad tím, jak nejenom obrazy, ale také příběhy mohou vytvářet nekonečné spojení mezi motivem a myšlenkou. Je to škoda, když obraz visí pouze nad sofa. Vždyť může putovat světem a zdobit mnoho z nás. Našel jsem způsob, díky kterému bude možné jej nechat žít svým životem mezi větší skupinou lidí. Těch, kteří s ním budou souznít, chtít jej nosit přímo na sobě. Jeden z prvních produktů mé značky, tím pádem i obraz, ze kterého vznikl, přímo odkazoval na Bibli a náhled na víru jako takovou. A taky podstatu víry v sebe sama, nejen v chrám z cihel.

Jak byste práci kreslomalíře popsal?

Být kreslomalířem znamená skloubit několik person dohromady. To nejlepší z obou světů nejen mezi tvůrčí scénou malování, kreslení a ilustrací, ale spadá do ní také moderování mého podcastu My děti ze stanice 2020. Na začátku je čisté plátno se štětcem, který neví, co z tahů vznikne. Až zpětně se na obraz podívám a přemýšlím, co jsem tím vlastně chtěl říct. Pokaždé chci říct něco víc, a to si myslím, že dělá každý produkt unikátním. Nejsou to jen barvy, tahy, stíny, ale emoce a skutečné osudy. Ty osudy, které se vám prolínají každým dnem a chcete je zhmotnit. Někdy k tomu stačí lehkost s pastelem, jindy si zaslouží poctivý akrylový základ, na kterém můžete stavět silný příběh.

Jak vznikl nápad moderovat podcast?

Nejen mikrofon, ale i mluvení před lidmi mi po dlouhou dobu bylo strachem. Nikdy neříkejte ne žádnému nápadu, paradoxně se totiž stalo jednou z mých neoblíbenějších činnosti. Nápad vznikl ze začátku pandemie. Měl jsem potřebu mluvit s inspirujícími lidmi z uměleckého prostředí a pozvat si je před mikrofon se jevilo jako skvělý nápad. Povídáte si na přímo, ptát se můžete i na otázky, které si na ulici netroufnete vyslovit. Prostředí studia v tomto ohledu skrývá obrovskou výhodu. Nic totiž není nevhodné, jsme na podcastové půdě. Tento svět mě pohltil a podařilo se mi pozvat i hosty, kteří se značně zapisují do různých kapitol. Ať už reprezentace na Eurovision, kandidátka na prezidentku naší země nebo moji oblíbení artisti, ke kterým sám vzhlížím.

Popište nám váš typický pracovní den. 

Hodně času trávím v běhu. Málokterý den však začne bez nakopávače jménem jóga nebo energickému shotu v podobě běhání. A pak to začíná. Kolotoč, horská dráha i autodrom mezi schůzkami, nekonečnou administrativou, kreativním procesem i tvorbou.

Existují nějaké aplikace, které vám ulehčují život?

Volání a zprávy. Jak banální se tyto aplikace mohou zdát, o to víc si jich vážím díky efektivnosti. Vidím to, právě se vám zvedá koutek úst! Dokážete si však bez nich představit den? Hned na druhé příčce pak Adobe Fresco, pomáhá mi dotvářet fotky mými kresbami a malbami. Ty pak proudí v mých digitálních žilách.

Vaše tvorba je založená na upcyklaci a udržitelnosti. Jak se projevuje udržitelnost ve vašem soukromém životě v kontextu snižování vlastní uhlíkové stopy?

Situací je nespočet a mnohdy se linčuji, že toho dělám sakra málo. Snažím se na ni myslet nejen v oné upcyklaci mé značky, která využívá lokální zdroje a přeměňuje je na nový život.

Na jaře jste přišel s dropem upcyklovaných sak, košil a vest v rámci kolekce Vacaciones. Co bylo vaší hlavní inspirací?

Inspirací pro vytvoření motivů se mi stal únik do Asie. Na produktech se prolínají osudy a příběhy, které si zaslouží pozornost. Drsná realita oblíbených destinací. Dříve mě při tvorbě nových produktů mrzelo, kolik faktorů nepříjemně ovlivňuje celý proces. Udržitelné materiály jsou mnohonásobně dražší a nikdy stoprocentně nevíte, zda s nimi bylo opravdu nakládáno tak, jak výrobce uvádí. I z toho důvodu miluji práci s již existujícím materiálem, kterému drobnými úpravami můžeme dát zcela nový nádech a život.

Měl jste nebo máte nějaký vzor z řad umělců či návrhářů?

Vzory mám nejen z řad umělců, ale i hudebníků a všech smrtelníků. Osm miliard různých torz, postav i účesů a charakterů, které tvoří mou nástěnku plnou inspirace. Stačí se procházet parkem či si sednout do kavárny s výhledem do ulice, říkám tomu projíždění offlinovým Pinterestem.

Na jakých projektech aktuálně pracujete a jaké máte plány do budoucna?

V létě jsem vydal nový drop uniformových triček. Co víc k životu totiž potřebujeme, než oversized uniformu letních parných dnů. Mimo to mi bylo cti pracovat na narozeninové kolekci značky Rekola nebo kompletní kolekci pro obchodní centrum Galerie Šantovka. Aktuálně jsem vytvořil limitovaný drop mikin ve spolupráci se značkou Puma, která letos slaví 75 výročí. Mikina je ve výroční tmavě zelené barvě a má grafika je na zádech. Děkuji za tyto příležitosti, které mě propojují s úžasnými projekty a lidmi. Běžecká trička s výroční grafikou dokonce vynese 7. října běžecký tým Puma 75 první říjnovou sobotu na na pražské Ladronce. A aby toho nebylo málo, přijal jsem výzvu a jako člen týmu si závod také zaběhnu.