Je vám jednadvacet let. Je náročné skloubit plavání s osobním životem?
S každým profesionální sportem je těžké skloubit osobní život. Je důležité mít kolem sebe lidi, kteří to respektují a ví, že toho času nemáte nazbyt a nevyčítají vám to. Je to náročné, ale myslím si, že to jde.
Co vám mimo plavání dělá radost?
Mimo plavání mi dělají radost všechno maličkosti a běžné věci. Třeba to, že jdeme s přítelem na večeři nebo jedu za rodinou a jsme spolu. Procházky se psem, sluníčko, teplo. Prostě všechno.
Jak a kde nejraději odpočíváte?
Nejraději odpočívám spánkem. Nemám ale moc ráda spánek během dne. Takže se snažím odreagovat spíše tím, že jdu s kamarády ven, se psem do lesa nebo si jen tak sednu do kavárny či restaurace a vychutnám si dobré jídlo.
Dočetla jsem se, že jste měla trénovat v Americe. Je to pravda?
Měla jsem tam jít vloni po olympiádě, ale ta se přesunula na letošní rok, a tím pádem se to celé zkomplikovalo. Nakonec jsem se na základě několika faktorů rozhodla, že do Ameriky neodletím. V Česku mám skvělé podmínky, trénuji pod Viktorií, dali mi vlastní tréninkovou dráhu, je tu špičková lékařská péče. Pořád mi to s trenérkou klape, takže jsem neviděla důvod, proč to měnit. A také jsem moc spokojená v osobním životě.
Jaké jsou vaše aktuální profesní cíle?
V plavání jsou to Letní olympijské hry v Paříži. A na velkých akcích, jako je ME nebo MS, je mým cílem zaplavat svá nejlepší maxima. Jinak jsem začala studovat vysokou školu.