Vánoce jsou často obdobím, kdy se po roce setkáváme s rodinnými příslušníky, a tudíž hrozí, že se někteří členové rodiny, nebo dokonce všichni dohromady, pohádají. Je proto dobré vědět, jak se takovým situacím vyhnout, jak je eliminovat a jak případné konflikty co nejlépe vyřešit. S tím nám v rozhovoru pro Marianne.cz poradila terapeutka Mgr. Petra Jonášová z Terapie.cz.
Často se jedná o záležitosti, které jsou dlouhodobě neřešené. Jednomu se u druhého třeba něco nelíbí, neřeší to mezi sebou, potlačí některé věci, či se přizpůsobí, aby „byl klid“. Pokud neřešíme záležitosti, které v nás pak doutnají, je jen otázka času, kdy během bližšího kontaktu vyjdou na povrch.
Pokud rodina funguje ve zdravých principech, nemá problém s komunikací. Členové rodiny si dokážou vše vyříkat v klidu, i když má každý nějaký svůj problém či jiný názor. Většina konfliktů může být mezi osobami, které mají například nevyřešené staré křivdy – sourozenci na sebe vzájemně žárlí, děti vyčítají rodičům, že je nemají dostatečně rádi, rodiče mají pocit, že jejich děti upřednostňují své partnery a podobně. Konflikty vznikají také mezi lidmi, kteří neumí vytvářet zdravé vztahy. Například se nezdravě upínají na některé členy rodiny, nárokují si je a soupeří pak s ostatními o jejic přízeň.
Není to tak ve všech rodinách, děje se to pouze tam, kde jsou nevyvážené vztahy. Duševně vyrovnaný rodič má radost, když je jeho dítě ve vztahu šťastné a přeje štěstí oběma. Nevyrovnaný rodič může být extrémně upnutý na svého potomka, může být na něm citově nebo existenčně závislý a jeho partner pro něho může být konkurencí. Zde je velice důležité, aby potomek uměl nastavit hranice, nenechal si zasahovat do vztahu a zároveň, pokud to lze, naučil se zdravě vycházet s rodičem. Zároveň to může být i opačně. Snacha či zeť si mohou nezdravě nárokovat partnera, vytvářet intriky a štvát ho proti jeho rodičům. I to se stává. Je důležité, aby partner rázně vytyčil mantinely, popřípadě zvážil, zda má takový vztah smysl udržovat.
Pokud jsou v rodině dobré vztahy, výměna názoru může být příjemným zpestřením. Jestliže jsou však výměny názorů vyhrocené, může pomoci povídat si o neutrálních věcech. Například sdílet své zážitky z dovolených, vyprávět si zábavné historky, zahrát si deskovou hru. Snažte se odvádět konverzaci k příjemným věcem, nad kterými se zasměje celá rodina. Pokud by někdo naléhal a chtěl otevírat nepříjemná témata, můžete odmítnout a navrhnout, že se o nich pobavíte při dalším setkání. Nemusíte být obětí konverzace, stačí dát najevo asertivní nesouhlas.
Určitě doporučuji vyvarovat se starým křivdám, vyčítání a kritizování. Někdy si lidé pokazí Vánoce kvůli porovnávání se s druhými nebo předvádění se, kdo koupil dražší dárky.
Doporučuji jednat podle toho, jak to cítíte, a nebrat ohled na to, zda se někdo urazí. Když lidé dělají něco, co necítí, bývají takové sešlosti obvykle neautentické a neupřímné. Pokud máme zdravé a láskyplné vztahy, přejeme si, abychom se mezi sebou cítili dobře. Milující rodiče pochopí, že jejich děti mohou být vyčerpané z práce a potřebují také klid pro sebe. Pokud se rodina urazí, můžete asertivně vyjádřit své potřeby, domluvit se na jiný den, vyjádřit empatii, že chápete, že jsou tím raněni, ale zároveň vyjádřit i své potřeby – například že jste unavení a potřebujete načerpat sílu. Máte na to právo. Jakmile se lidé přizpůsobují něčemu, co jim nevyhovuje, bere to hodně energie, nepřináší to radost a nijak to neobohatí vztah.
Nelze změnit ani partnera, ani rodiče. Taková situace je velmi obtížná. Doporučuji respektovat rozhodnutí obou stran – jak partnera, tak rodičů – a jednat podle toho, co sami cítíte. Pokud si přejete trávit čas s rodiči a je to vzájemné, věnujte svátky jim. Pokud chcete být s partnerem a on s tím souhlasí, buďte s partnerem. Nenechte se tlačit do ničeho, co by vám nebylo příjemné.
Můžete nadhodit téma, že si užíváte příjemnou společnou chvíli, máte oba rádi a vybídnout je, aby si tuto chvíli nenechali zkazit. Případně můžete vyjádřit empatii oběma stranám a pokusit se navrhnout jiné, neutrální téma k hovoru.
Otevřít s nimi téma, co je trápí, aby měly prostor se vyjádřit, a nestranně je vyslechnout. Doporučuji také způsob, jakým lze stmelit rodinu – zapojit je do společné aktivity, která přináší radost a zábavu, například si zahrát nějakou hru s celou rodinou, u které se pobavíte a zasmějete.
Můžete se domluvit například na tom, že letos budou děti u matky a příští rok u otce. Díky tomu se vyhnete manipulacím. Pokud jsou vztahy toxické a dochází k ovlivňování dětí, které není upřímné, je lepší mít pevná pravidla. Někteří nevyzrálí rodiče používají dítě jako nástroj, jak ublížit druhému rodiči, například ve formě podplácení dítěte. Potomci to často neumí ještě rozpoznat, vnímají to jako upřímný zájem a nevidí, že rodič hraje hru. Až budou děti ve věku, kdy se mohou rozhodovat podle sebe, dejte jim prostor.
Věřím, že v každém člověku dříme vlastní životní síla a potenciál. Mou náplní práce je pomoct vám najít tento potenciál a naučit se ho využívat – žít ze svého pramene. Můj terapeutický přístup je daseinsanalytický. Ke každému klientovi přistupuji individuálně a vyhledávám způsoby, které mu budou vyhovovat. Cílem terapie není změnit sám sebe, ale najít sám sebe, objevit své potenciály, možnosti a svou vnitřní sílu. Působím také na portálu Terapie.cz.
Rozhovor s terapeutkou Mgr. Petrou Jonášovou DiS.
