Mladých lidí, které zužují nějaké psychické problémy, stále přibývá. My vám chceme ukázat, jak mohou vypadat jejich životy, co si myslí a co by jim v té chvíli mohlo pomoci. Nápomocni můžete být, ať už jste rodič, učitel, či někdo náhodný v jejich životě. Každý má sílu změnit něčí život k lepšímu.
Podle dat Národního ústavu duševního zdraví 40 % žáků devátých tříd vykazuje známky střední až těžké deprese a až 30 % se potýká s úzkostí. S koncem základky ovšem jejich problémy nevymizí. Pokud je neřeší, pak se akorát prohloubí. Mnoho studentů tak trápí i na střední a vysoké škole. A jednou z nich je i Melisa Ruszóvá z Kutné Hory.
„Někteří učitelé si v mém případě mysleli, že mám deprese třeba z toho, že jsem se rozešla s klukem, nebo že mi nesedla barva rtěnky… a já přitom zcela vážně pomýšlela na sebevraždu. Říkali mi, že nejsem vlastně nemocná, když nemusím ležet v nemocnici. Že když budu mít nad 25 % absence, budu muset na komisionální zkoušky. Vnímala jsem to jako nátlak a moje psychika se ještě víc horšila. Měla jsem strašné výčitky, že do té školy nechodím, že ji nedodělám, že nezvládnu zkoušky a podobně. Tatínek mi nabízel, že bych mohla na rok školu přerušit a dát se dohromady. To jsem odmítla, nechtěla jsem být rok mimo školu, která mi dává určitý životní režim,“ popisuje svou zkušenost s depresí Melisa, která ji začala řešit, když byla na střední škole. Měla svým způsobem velké štěstí v podobě opory obou rodičů. Ani tak pro ni ale celá situace nebyla snadná.
„V roce 2020 jsem měla období, kdy jsem nebyla ani schopná vstát z postele. Navštívily jsme s mamkou odborníka a začaly jsme s medikací. Než léky zaberou, trvá to ale obvykle až tři měsíce. Současně jsme hledaly léky, které mi sednou, což také trvalo. A přitom jsem se snažila zvládnout školu,“ vysvětluje. „Když mám horší etapu, mívám pocit, že už nic nemá cenu, ztrácím kompletně motivaci,“ přibližuje nemoc.
Bylo jí z toho všeho nanic, ale zároveň tušila, že v tom není sama a že se nic nezmění, dokud se o psychickým problémech nebude mluvit více otevřeně. Provedla tedy šetření mezi středoškoláky na Kutnohorsku a jeho výsledky zveřejnila. Vyplynulo z něj, že stresem ze školy, protože toho je na ně příliš moc, trpí více než 50 % z nich. Dále 8 studentů ze 105 uvedlo, že mají diagnostikovanou psychickou poruchu. A 70 % uvedlo, že se domnívají, že trpí úzkostmi. Ačkoliv se jedná o malé šetření, opět ukazuje, že řada studentů nějaké psychické problémy má.
Je ovšem dobré, že si důležitost psychického zdraví ve škole uvědomuje stále více lidí a situace se pomalu, ale jistě začíná měnit. Právě dnes (13. února) startuje Týden pro wellbeing, jehož cílem je budování škol, kde se všichni cítí dobře, navazují funkční a podpůrné vztahy a mohou naplno rozvíjet svůj potenciál. Do akce je zapojeno několik desítek organizací (včetně Nesehnutí, Člověk v tísni, Nadačního fondu Eduzměny či EDUin), které vytvořily zajímavý program pro všechny z České republiky. Na některé z akcí můžete dorazit osobně, na jiné se připojit prostřednictvím webinářů.
Nárůst psychických problémů u studentů v posledních letech přitom bohužel není překvapivý. Kromě klasických stresů ze školy a toho, že se bojí, že nezvládnou, co je od nich očekáváno, je ovlivňují i události posledních let. Mezi ně patří nedávná tragická střelba na Karlově univerzitě, válka na Ukrajině i koronavirus a fakt, že v posledních letech výuka probíhala dlouho online.
Pokud se jedná o vaše děti, podle odborníků z organizace KidsHealth jim nejvíce pomůžete tím, že tu budete pro ně. Mluvit s nimi, pokud o to budou mít zájem, a snažit se jim naslouchat. To stejné jim pomůže i ze strany učitelů. Zároveň je ale důležité, aby studenti věděli, že i když mají pocit, že nemají s kým mluvit, vždy tu jsou možnosti, a v tomto případě může výrazně pomoci školní psycholog či terapie mimo školu. Psychické problémy nejsou ostuda a rozhodně by se neměly zlehčovat.
autorský článek, s rozhovorem s Melisou Ruszóvou vypomohla Lucie Romer, kidshealth.org, Nadační fond Eduzměna
