Vypadáte spokojeně. Takhle to ale vždycky nebylo, viďte?
Máte pravdu. Nebylo to tak vždy. V roce 2012, po narození druhého dítěte, jsem procházela velkou osobní krizí a vyčerpáním.
Jak jste si představovala svůj život před dětmi?
Já jsem si ho tenkrát představovala s dětmi. Moc jsem si přála mít rodinu a k tomu práci, která mě bude naplňovat a umožní mi pracovat, i když mám malé děti. Chtěla jsem se realizovat a věřila jsem, že to jde. Právě proto jsem začala podnikat.
Co přesně se stalo po narození druhého dítěte?
Bylo toho na mě zkrátka moc. Syn byl náročné miminko, rok jsem téměř nespala. Manžel tehdy začal jezdit každý týden pracovně do Polska a já jsem se snažila doma vše zvládnout. K tomu všemu mě v práci nečekaně zaskočily problémy, které jsem musela řešit. Navíc jsem v té době musela čelit důsledkům několika svých podnikatelských chyb. V hlavě se mi roztočil vír výčitek, pochybností a obav, že nejsem dost dobrá ani jako máma, ani jako manželka, ani jako manažerka, ani jako podnikatelka. Připadalo mi, že když se nebudu víc snažit, když nebudu dělat víc, když nebudu víc bojovat, nestojím za nic a to byla cesta k vyčerpání. Dnes už to chápu. Můj pocit vlastní hodnoty byl nízký. Moje sebevědomí bylo zkrátka od dětství postaveno hlavně na tom mít dobrý výkon a dobré výsledky.
Bylo pro vás těžké nedat najevo svoje vlastní chmury před rodinou?
Samozřejmě jsem rodičům nechtěla dělat starosti. Rozebírat problémy doma s partnerem, když jsou kolem děti, také nebyla vhodná cesta. Právě proto jsem tehdy vyhledala odbornou pomoc. Nicméně pouze nejbližší rodina (máma, táta, manžel) věděli, co se děje a moc mi pomohli. Manžel byl mou největší oporou. Náš vztah prošel velkou zkouškou a spojilo nás to ještě víc.
Kdy byl ten zlom, kdy jste si řekla, že s tím něco uděláte?
Já jsem se snažila celou dobu s tím něco dělat. Neustále jsem se svojí hlavou bojovala a přesvědčovala ji. Ten zlom přišel ve chvíli, kdy už jsem byla úplně vyčerpaná, začaly se u mě projevovat vážné zdravotní potíže a tělo přestalo fungovat jak mělo. Šla jsem často přes své fyzické i psychické možnosti. Chtěla jsem lidem vyhovět, chtěla jsem to zvládnout a být prostě “dost dobrá.” Pochopila jsem, že si potřebuji tento svůj vnitřní postoj přeprogramovat a objevit v sobě jiný druh vnitřní jistoty a sebedůvěry. Jsem vděčná, že moje práce je velmi flexibilní a já díky tomu mohla zvolnit a dát se dohromady.
To máte skvělou práci. Seznamte mě s ní trochu více.
Je to podnikání v oblasti finančního plánování, takže mám velkou výhodu, že jsem svým pánem a sama si organizuji svůj pracovní čas. V týmu spolupracuji s velmi schopnými a samostatnými lidmi. Máme mezi sebou dobré pracovní vztahy a musím říct, že i jejich přístup k práci mě tenkrát velmi podpořil a byl pro mě hnacím motorem. Navíc centrála Partners nám poskytuje skvělé právní a administrativní zázemí, řeší za nás hodně potřebných věcí a kryjí nám záda. Zkrátka jsem na to nebyla sama.
Proč právě finance?
Protože je to především práce s lidmi a pro lidi. Je to o komunikaci, budování vztahů a hledání cest, jak pomoci lidem splnit jejich sny, přání a potřeby. A to mě moc baví. Původně jste pracovala jako učitelka ve škole stejně jako váš muž.
Podporoval vás manžel ve změně kariéry?
Ze začátku byl k oboru finančního plánování skeptický stejně jako většina lidí v mém okolí. Po roce mě ale podpořil úplně nejvíce ze všech. V roce 2007 firma už byla v dobrém rozjezdu a já jsem otěhotněla. Požádala jsem ho, zda mi s tím pomůže. Řekl “ano” a od té doby podnikáme spolu. Společnýma silama zvládáme vše, co je potřeba a co bych sama s dvěmi malými dětmi těžko zvládla.
Jak vypadá vaše sebevědomí dnes?
Postupnou prací na sobě se mi podařilo přebudovat ten vnitřní program “nejsem dost dobrá” a dnes jsem mnohem spokojenější. Občas ten program ještě vystrčí růžky, ale já už to poznám a vím, co s tím. A to, že jsem víc spokojená neznamená, že už nemám ambice. Stále mám své cíle a sny, kterých chci dosáhnout. Dokážu se dnes lépe opřít sama o sebe. Můj pocit vnitřní hodnoty není definován výsledky a úspěchy. Prozradím Vám třeba jeden hezký příklad, který mi funguje. Jednou jsem se dívala na svoje děti, když spí. S vděčností jsem si uvědomila, jakým jsou pro nás darem, už jen tím, že tu jsou, aniž by cokoli musely dělat. Vždy si u toho zároveň uvědomím, že i já jsem vlastně takový “dar”.
Čím vaše práce přispěla k tomu, abyste se cítila lépe, silnější a sebevědomější?
Zejména tím, že přede mě neustále klade nové výzvy. V naší branži nehrozí, že zakrníte. Stále se mám kam posouvat, stále se mohu učit a růst.
Pracujete v odvětví, kde je převaha mužů. Prosadit se, nemohlo být lehké.
U nás mají ženy úplně stejné šance a možnosti jako muži, a to je skvělé. Já pracuji v mužském prostředí moc ráda. Baví mě jejich tah na branku, přímost a humor. Neměla jsem pocit, že bych s nimi musela bojovat. Mnohem víc jsem bojovala sama se sebou. Petr Borkovec, do jehož vedení spadám, mě v klíčových momentech vždy podpořil. Náš byznys je hodně postaven na vzájemné spolupráci a funguje to, když obě strany chtějí. Pro lepší spolupráci jsem se musela jen naučit s muži dobře komunikovat. To znamená: Stručně a na rovinu, fakta na prvním místě, tečka na konci věty.
Co chci.
Co nechci.
Co potřebuji.
Co udělám já.
A taky jsem se musela naučit vyjednávat.
Můžete dnes upřímně říct, že už jste jinou ženou?
Ano, změnila jsem se. Zklidnila jsem se a zpomalila. Více se vnímám, poslouchám své tělo a umím dát sebe na první místo, když cítím, že to potřebuji. Umím lépe hospodařit s vlastní energií a netlačím na sebe tolik. Zkrátka se mám více ráda. A to je moc důležité, protože jedině tak mohu dlouhodobě dávat i ostatním, rodině, partnerovi, dětem, kolegům v práci, svému podnikání…
S tímto vnitřním nastavením se mi daří jít dále za svými cíli a sny s větší lehkostí, energií a radostí. A těším se na to, jaké to bude s třetím dítětem, které si s manželem moc přejeme. Dobrodružství pokračuje (směje se). Je to pro mě všechno skvělý studijní materiál. Ráda své zkušenosti předávám dál a naplňuje mě podporovat i další ženy, aby se jim v životě či byznysu dařilo lépe a vše zvládaly s větší lehkostí. Koučink zaměřený na práci s vlastními myšlenkami se stal mým velkým koníčkem.
Co byste poradila matkám, které si prochází tím, čim jste si prošla vy?
Víte, já jsem momentálně ve fázi, že nerada dávám rady. Rady jsou mnohdy zajímavé a inspirující, ale ne vždy opravdu pomohou. Zvlášť v takovéto situaci. Může se to stát každému. Mateřství je pro ženu velká změna, výzva a zodpovědnost. Vzkázala bych ženám: “Nemusíte to zvládnout samy. Dovolte, ať vám s tím někdo pomůže. Vyhledejte odborníka, s kterým o své situaci můžete otevřeně promluvit. Moc držím palce."
