Přála jste si vždy pracovat v oboru financí?
Na Univerzitě Karlově jsem studovala obor Média a medální komunikace a nikdy jsem k financím ani obchodu neměla vztah. Představovala jsem si, že budu po vzoru své mámy pracovat v České televizi, která tam dělá už skoro patnáct let. Při studiu jsem tam byla na půlroční stáži, ale velmi rychle jsem poznala, že to nebude práce pro mě.
Jak jste se tedy dostala do firmy Partners?
Během studií jsem pracovala v obchodě s oblečením. Má kolegyně na mě dala doporučení manažerce do Partners. Původně jsem byla velmi skeptická, ale stala jsem se ještě na studiích klientkou a začala jsem si odkládat poctivě asi 30 % svých příjmu bokem (tak by to měl dělat každý). Na podnikání ve financích jsem si ale opravdu nevěřila. Takže jsem začínala jako asistentka a překladatelka ředitele, jelikož Partners v roce 2012 vstupovali na Polský trh a já mám polštinu jako druhý jazyk.
Takže jste tam začínala, dalo by se říct, od píky.
Ano, po dvou letech práce asistentky jsem měla možnost poznat firmu “pod pokličkou” a seznámit se s hodnotami, myšlenkami a lidmi ve firmě. Díky tomu jsem se rozhodla vybudovat svojí firmu pod značkou Partners. Letos jsme povýšili na poslední manažerskou pozici Senior manažer. A já se tak stala jednou ze sedmi senior manažerek v celé ČR.
To je krásný úspěch. Vy ale máte tříletého syna. Takže jste nepřestala pracovat?
Ano, mám, do rozjeté kariéry se mi v roce 2016 narodil syn Adam. Tohle bylo největší rozhodnutí v kariéře i v životě. Odhodlala jsem se zvládnout práci i rodinu a jelikož jsem od přírody bojovník, tak jsem nemohla vzdát jednu z mých priorit ani tehdy.
Takové odhodlání by vám závidělo spousta žen, které stojí před podobným rozhodnutím. Jak tedy zvládáte skloubit péči o syna s kariérou?
Dobře. Vždy jsem hledala vzory žen, které to zvládají a jsou šťastné jak v kariéře, tak doma s dětmi. Skvělá rada, kterou jsem dostala od jedné z nich byla: všechno je jen o time managementu. Je potřeba mít vše dobře naplánované v diáři. Věřím, že když člověk umí pracovat se svým časem, zvládne a stihne vše, co si přeje! A já vždy chtěla velkou rodinu. Dnes vím, že to není buď a nebo. Pořád máme s přítelem velké plány co se kariéry i rodiny týče.
Nebála jste se někdy, že když zrovna budete v práci a ne se synem, přijdete o nějaké okamžiky, které se už nebudou opakovat? (První krůčky, slovo, apod.)
Víte, já věřím, že nejsou více nebo méně důležité okamžiky. Proč by první slovo mělo být víc důležité než to druhé? Chci být se svými dětmi i do budoucna ve chvílích, kdy mě budou potřebovat a díky podnikání mám možnost svůj čas ovlivnit maximálně a třeba z hodiny na hodinu vše změnit, bez toho, abych se musela někoho dovolovat. A pak, všichni řeší první krůčky, ale podle mě je důležité i dospívání, škola, domácí úkoly a tam už bohužel většina rodičů musí chodit do práce a často právě nemají čas. Proto dělám práci, kde vím, že do budoucna budu mít ještě větší možnost svobodně se rozhodnout co a kdy budu dělat.
Co byste poradila ženám, které se nechtějí vzdát své práce a zároveň chtějí mít dítě?
Ať se nevzdávají ničeho na čem jim záleží! Nedají na “moudra” lidi kolem a pokud jsou šťastné, ať si to dovolí bez výčitek.
Ve firmě pod sebou máte přes třicet lidí. Co je na vedení lidí nejtěžší?
To, že na to není 100% návod a je potřeba mít určitý um na to s lidmi pracovat, mnohdy individuálně. Každý jsme přece jiný.
Co vás na práci nejvíc baví?
Lidé.
Jaká rada, kterou jste někdy dostala, vás v životě posunula dál?
Zvládneš vše, pro co se rozhodneš!
A je naopak chyba, kterou jste udělala, a ze které jste se v životě ponaučila?
Myslím, že vše, co v životě děláme je ponaučení. Buď je to dobře anebo nás to vede k tomu, abychom něco změnili a dobré to mohlo být.
