Basketbal je dynamická týmová hra, která rozvíjí nejen fyzickou kondici, ale také posiluje týmového ducha. Tento sport, plný soutěživosti a pohybu, si získal srdce mnoha dětí, které v něm nacházejí radost, disciplínu a vášeň. Stejně tak basketbal okouzlil i syny Viktorie Makarenko, maminky, která je k tomuto sportu sama přivedla. V rozhovoru pro web Marianne se podělí o to, co všechno basketbal obnáší a jak pozitivně ovlivňuje životy jejích dětí.
Když se vybírá sport pro děti, není to vždy jednoduché, zvlášť pokud dítě samo nemá jasnou představu. Viktorie Makarenko se na výchovu svých dětí ocitla sama, a proto bylo důležité najít koníček, který by byl nejen finančně dostupný, ale také časově zvládnutelný. „Věděla jsem, že syny musím přihlásit na sport, aby se naučili disciplíně a zodpovědnosti,” říká maminka dvou basketbalistů. Společně se syny hledala vhodný sport, což nebylo jednoduché, a trvalo to delší dobu. „Žijeme v menším městě, kde není mnoho možností,” dodává.
Viktorie se od začátku snažila, aby se její děti věnovaly sportu. Nejprve je přihlásila na karate, kde se jim sice dařilo, ale tento sport je až tolik nenadchl, jak očekávala. „Vždycky to na nich poznám, když se začnou vymlouvat, je jasné, že ten sport pro ně není," směje se Viktorie. Poté zkoušeli různé aktivity jako breakdance, lehkou atletiku a nakonec i fotbal. I když to vypadalo, že konečně našli vhodný sport, starší syn dostal ošklivou alergickou reakci na trávu, a tak musela být jeho fotbalová kariéra ze dne na den ukončena.
Viktorie je ten typ maminky, která si předem o každém sportu zjistí co nejvíce informací a jde se osobně podívat na první trénink, aby měla přehled o prostředí a samotném průběhu lekce. Když zaslechla, že basketbalový klub TJ Thermia Karlovy Vary nabírá nové členy, šla se tam ze zvědavosti podívat. A právě v ten moment bylo jasno, hra ji zaujala natolik, že oba své syny přivedla k basketbalu.
Když Viktorie vybírala sport pro své syny, ani zdaleka netušila, k jaké vášni je přivede. Třináctiletý Kirill Makarenko si během pouhých tří let vybojoval titul nejlepšího hráče ve výběrové skupině a nyní trénuje v nadregionální lize U15. Podle trenérů je velkou nadějí pro budoucnost basketbalové reprezentace. Jeho mladší bratr, jedenáctiletý Maxim, kráčí ve stopách svého bratra a trénuje v kategorii U13. Oba chlapci mají třikrát týdně tréninky a ve volném čase si pro zábavu organizují přátelské zápasy.
Maxim se momentálně připravuje na přijímací zkoušky na gymnázium, přičemž oba bratři jsou ve škole premianti. Viktorie zdůrazňuje, že vzdělání je pro ně velmi důležité, a proto se dětem denně věnuje, aby dosahovaly co nejlepších výsledků. „Basketbal hrají snad pořád a všude,“ zmiňuje s úsměvem maminka dvou šampionů. Kdekoli se objeví, okamžitě hledají basketbalový koš nebo něco co je tomu podobný a začnou hrát.
Viktorie dodává, že tento společný zájem bratry neuvěřitelně stmelil. Díky tomu, že mezi nimi není velký věkový rozdíl, si skvěle rozumí a společná vášeň pro basketbal je ještě více sblížila. „Dříve se hodně hádali a bylo náročné ukočírovat dva kluky, ale jakmile začali hrát stejný sport, všechno se změnilo jako mávnutím kouzelného proutku. Kluci se teď vzájemně podporují a neustále hledají příležitost, kde by si spolu mohli zahrát,” dodává Viktorie Makarenko.
Maminka dvou synů zvolila basketbal mimo jiné s ohledem na finanční situaci rodiny. Tento sport, kromě poplatků za kroužek a základního vybavení, není pro rodinu výraznou zátěží. Viktorie Makarenko navíc zjistila, že stát podporuje sportující děti finančním příspěvkem na kroužky, což podle ní představuje obrovskou pomoc. „Určitě bych to doporučila všem rodičům, kteří se ocitnou v podobné situaci jako já. Je skvělé vědět, že existuje tato podpora, a umožnit tak dětem rozvíjet se ve sportu," dodává.
rozhovor s Viktorií Makarenko
