Syna jsme neviděli několik týdnů. S manželem se z nás stali řidiči, říká maminka dvou hokejových šampionů

Z obyčejného kroužku se stala životní cesta

„Chtěli jsme prostě syna přihlásit na nějaký kroužek, aby se naučil disciplíně. Naskytla se nám možnost zkusit hokej, a tak jsme se s manželem rozhodli, že to zkusíme,“ prozrazuje Petra Poizlová. Co však netušili, bylo, že jejich syn hokeji naprosto propadne. Postupně se natolik zamiloval do tohoto sportu, že začal studovat na hokejové akademii, kde dokončil obor sportovního managementu a trénování. Hokej však neopustil a dnes se mu věnuje profesionálně, hraje za Chomutov. Danielovi je 23 let a svou vášeň proměnil nejen v koníček, ale i v zaměstnání, které ho živí.

„Mladšímu Davidovi je 17 let a nyní hraje za juniory v extralize za Karlovy Vary. Kráčí ve stopách svého bratra a má stejný cíl, tedy živit se hokejem. Začal však hrát o něco dřív než Dan, už ve čtyřech letech,“ dodává s hrdostí maminka mladých hokejistů.

Hokejová cesta vyžaduje odhodlání celé rodiny

„Hokej znamená spoustu tréninků a hodně odříkání. Je to sice finančně náročnější, ale vždycky jsme to zvládli. Říkám si, že jsou v podstatě dražší sporty, jako třeba tenis,“ vysvětluje Petra Poizlová. „Je to ale hlavně o čase. Kluci musí být každé ráno v šest na ledě a trénovat před školou, a to pět dní v týdnu. Několikrát do týdne mají tréninky i po škole. V sobotu a neděli nás obvykle čekají zápasy."

Petra obdivuje, jakou mají její synové disciplínu a odhodlání. „Dodržují s pilností všechny tréninky, správné stravování, chodí do posilovny. Mají můj neskutečný obdiv. A nikdy jsem je neslyšela si stěžovat, kromě proher.“

Sama přiznává, že to není jednoduché ani pro rodiče. „Já i můj manžel fungujeme jako řidiči, abychom všechno stihli. Když chodíte do práce, musíte se hodně otáčet, ale víme, že to za to stojí.“

Cesta na vrchol něco obnáší 

Každý krok je výzvou, ale také příležitostí k růstu. S každým dosaženým cílem roste nejen kariéra, ale i osobní odolnost a vize toho, kam až se člověk může dostat. „Byly i těžší chvíle, kdy jsem musel staršímu synovi prostě věřit,“ vzpomíná maminka hokejistů. „Odešel ve svých 15 letech studovat do Telče, což je od Karlových Varů přes celou zemi. Neviděli jsme se někdy i týdny. Přesto si se svým týmem vybojoval bronzovou medaili v Kanadě. Tři roky úspěšně hrál za Spartu a nyní působí v 1. lize za Chomutov," dodává pyšná maminka.

O mladším synovi Davidovi hovoří s podobnou hrdostí. „David hraje za extraligu Karlovy Vary, kde je možná jediným rodákem. Dvakrát po sobě vyhrál s týmem Prezident cup v Třinci,” svěřuje se Petra Poizlová. Tento talent zatím studuje na obchodní akademii. A letos poprvé vyhrál spolu s týmem 1. místo v Kanadě v soutěži PEEWEE za mládež.

Od svobodné volby k ledové vášni

Existují různé typy rodičů. Jedni se snaží své děti co nejvíce podporovat, aby dosáhly úspěchu, zatímco druzí se soustředí na to, aby jim sport nezprotivili přílišným nátlakem. Místo toho jim dávají možnost volby a nechávají je najít vlastní cestu. Petra Poizlová nikdy netrvala na tom, aby se její synové stali hokejisty. Nechala jim možnost svobodné volby, aby se sami rozhodli, zda je hokej jejich cesta. Zajímavostí je, že v jejich rodině nebyl předtím žádný hokejista. Teprve poté, co synové začali s hokejem, jejich otec Jožin Poizl začal trénovat bruslení malých dětí od 4 let. Možná to tedy v rodině nebylo od začátku patrné, ale vášeň pro ledové sporty tam nakonec někde byla schovaná.