Rakouský Filzmoos má všechno, po čem srdce lyžaře touží – a něco navíc k tomu

Ve Filzmoosu nečekejte hlučné apres ski bary a bohatý noční život, ale zato to najdete idylické kouzlo klidné alpské vesnice, obklopené jak masivem Dachsteinu, tak špičatými štíty pohoří Gosaukamm. Tahle horská koruna poskytuje pastvu pro oči jak při sjezdování, běžkování nebo jen při túrách na sněžnicích báječné výhledy. Přidejte k tomu fakt, že Filzmoos je považován za jedno z nejzasněženějších míst v celém Salzbursku, což je v dobách teplejších zim zvlášť ceněná hodnota. Sněhovou pokrývkou jsou si tu tak jistí, že na konci března dokonce pořádají turnaj v koulování – mimochodem šampionát stále ještě přijímá přihlášky!

Lyžovat ve Filzmoosu můžete na dvaceti kilometrech sjezdovek, rozložených mezi dva dva kopce. Jižně orientovaný Rossbrand zaručuje slunce, severní Grossberg zase díky chladu drží vysokou sněhovou pokrývku až do dubna. Na něj stoupá i jediná zdejší kabinová lanovka, zvaná Papageno. Od vrcholové stanice vede také okruh pro běžkaře nebo turisty. Na své si tu každopádně přijdou jak zkušenější lyžaři, tak rodiny s dětmi. Na rozdíl od jiných středisek tu není přelidněno, takže se na sjezdovkách cítíte nejen bezpečně, ale zajezdíte si opravdu dosyta. Ve Filzmoosu však dávno vědí, že kvalitní lyžování a upravené široké sjezdovky se berou v Rakousku jako standard a tak je třeba nabídnout něco víc.

Ve vzduchu i na zemi

Bezesporu nejatraktivnější možnost je let balonem: Filzmoos je ideálním startovním místem na zimní lety, při dobrém počasí balony brázdí oblohu denně.  Alpy tak můžete mít jako na dlani – z výšky vidíte nejen okolní masiv, ale i vzdálenější Grossglockner nebo dokonce slovinské Alpy, při dobré viditelnosti dokonce i českou hranici.

Let balonem však není pro každou peněženku, ani nervy. Zato chůze na sněžnicích je opravdu pro všechny. Už dlouho jsem ji chtěla vyzkoušet a zasněžené Alpy pro ni nabízejí ideální podmínky. Sněžnice, podobně jako lyže, si tu můžete pronajmout, a to dokonce i s průvodcem. Ne snad, že by byla chůze na moderních typech sněžnic obtížná a vyžadovala nácvik (naopak, jde se v nich úplně běžně, jen kroky je lepší dělat trochu delší). Průvodce vám ale dokáže ukázat pěkné trasy a povědět něco o místní přírodě. V Rakousku platí, že je možné se v horách pohybovat všude a sněžnice mají své kouzlo – v krajině se totiž na rozdíl od sjezdovek nebo běžkařských stop ocitnete sami, jen s výhledem na horské štíty a chřoupající sníh pod botami. Vždycky ale zkontrolujte předpověď počasí – se svobodou pohybu se pojí i značná osobní odpovědnost.

Ideální kombinace, kterou jsme vyzkoušeli, je krátký výlet na sněžnicích zakončený na vrcholu Kleinberg, kde si půjčíte sáňky a dolů do Filzmooosu se vrátíte pěkně sešupem.

Jako z pohádky

Romantičtější chvíli si stěží lze představit: je večer, domy září do postupující tmy a všechno se noří do klidu. Sjezdovky utichly, lyžaři už jsou pryč. Ale něco přece jen slyšet je. Blíží se cinkot rolniček, zvonění kopyt a typické odfrkování. Před naším hotelem se objevují kočárové sáně, tažené párem koní. Nastává chvíle užít si scénu jako z Popelky nebo z Vojny a míru. Panstvo – protože tak se odteď cítíme -  usedá do kočáru. Kočí nám přes nohy přetahuje vlněné deky, usedá na kozlík a jedeme! Kolem se tyčí horské štíty, kočí posílá kolovat láhev domácí lahodné jablečno-hruškové pálenky a my zpoza deky chápeme, proč se říká, že někdo pracuje, až se z něj kouří: z koní stoupajících do kopce se zvedají oblaka páry. Občas nás míjí saně v protisměru a my váháme, čeho si užívat dřív – hvězdné oblohy, pohledů do zasněžené noční krajiny anebo jen příjemného drkotavého rytmu jízdy.

Naším cílem je příjemný dvůr Hofalm v nadmořské výšce 1300 metrů. Svítí přátelsky do dálky a zjevně se do něj, už trochu vymrzlí, těšíme nejen my, ale i kobylky Sunny a Leia, na které čeká otevřená osvícená stáj, kam s kočárem zajedeme jako do garáže. Pro koně ale práce ještě nekončí, musí nás zavést po vydatné večeři zpátky, což ale půjde o dost rychleji, protože se jede z kopce. Mám trochu z té jejich dřiny s plně naloženým kočárem výčitky svědomí a tak se ptám, kolikrát musí takovou cestu absolvovat. Kočí nás uklidňuje, Sunny a Leia jsou haflingové, pro takovou práci jsou jako stvořeny a cestu absolvují nejvýš dvakrát denně. Takže si ji bez výčitek může dopřát kdokoli, kdo zatouží po atmosféře jako z pohádky.

Jízda kočárem je dokonalou tečkou za pobytem ve Filzmoosu. I když však přijedete jen lyžovat ochutnávat speciality místních alpských chat, okusíte naplno fenomén gemütlich: tedy místní útulnou pohostinnost. Pokud by vás lyžování v okolí vesnice přece jen omrzelo, zamířit můžete i do dalších míst – Filzmoos je součástí Ski Amadé a zdejší pas platí i na další, třeba rušnější střediska.

TEXT: Kateřina Kočičková