Terezie Kovalová: Na festivaly si vozím vlastní příbor i brčko

Neodmyslitelnou součástí života muzikanta jsou letiště a benzínky, tedy plasty a bagety. Máš nějaké vychytávky, které máte stále u sebe, abyste konzumu na úkor sebe a planety ulevila? Takovou svoji „kápézetku“?
Shodou okolností KPZ je jedna z věcí, kterou mám v kabelce roky a už párkrát mě to zachránilo. Ale těch tipů je více. Základem je mít stále s sebou lahev nebo dvě. Na všech letištích mají pítka s vodou, kde si je můžete doplnit. Vzhledem k tomu, že musím dost řešit, co jím, snažím se všude vozit svačinky v krabičkách. Do letadla je to skoro nezbytnost, ale pozor do spousty zemí vás nepustí s vlastím připraveným jídlem, takže ho musíte sníst před tím, než tam doletíte. Nezapomeňte, že v letadle má člověk trošku potlačené chutě, takže se nebojte si to pořádně okořenit a osolit. Záchranou jsou pro mě na cestách na koncerty přesnídávky, ale vybírám jen ty ve skleničce a raw tyčinky. Ty s sebou tahám neustále, i teď byste mi našli minimálně jednu v kabelce. Naštěstí jsou tyto firmy i díky tomu, jaké produkty prodávají, rovnou nastavení na určitou rovinu ekologičnosti, takže mají obaly z recyklovaného plastu nebo z papíru.

A co patří k vaší nezbytné výbavě na letních festivalech?
Vlastní sklenice, do které si nechávám dávat všude pití, a hlavně znovupoužitelné brčko! Vřele doporučuju zakomponovat do svého života tuto maličkost, protože byste nevěřili, jak taková nenápadná plastová věc dokáže ubližovat planetě, hlavně mořskému světu. Přitom není nic jednoduššího než si pořídit „trvanlivé“ brčko například z bambusu nebo kovu, které můžete nosit stále s sebou. Dál se na festivalech neobejdu bez rozprašovače s domácím bylinkovým nálevem, který je super osvěžení pro pleť. A vždycky s sebou nosím i svůj vlastní malý „koš“, do kterého dávám odpadky, které už nemám kam vyhodit. Z domova si beru často příbor a letos přibalím do batůžku i hůlky.

To, že se máme vzpamatovat a být odpovědní, teď slýcháme ze všech stran. Vnímáte, že to začíná mít reálný efekt v prostředí, ve kterém se pohybujete? Nejte osamělým bojovníkem?
Je pravda, že teď vnímám jistý boom. Upřímně si myslím, že na to je už trošku pozdě. Určitou míru poškození nemáme šanci zvrátit, plasty jsou již definitivně součástí našeho ekosystému. A je jen na nás, jak se s tím do budoucna popereme. Bohužel spousta legislativních úprav je běh na dlouhou trať. Takže i přes to všechno, že se třeba uzná, že to je špatně, odsouhlasení velkoplošnější změny potrvá ještě několik dalších měsíců. Upřímně mě mrzí, že třeba festivaly na toto nereagovaly dříve, protože jakmile to udělají tak velké akce, spousta lidí, která by nad tím nikdy nepřemýšlela, dostane tu informační ťafku okamžitě. Díkybohu, že se už pár let používají zálohovatelné kelímky. Nedostatek ale stále vidím v těch brčkách i v obalech. Opravdu je pro nás takový problém, připlatit si 10 korun za to, že dostaneme kompostovatelý talířek? Teď budu hrát na festivalu Colours of Ostrava a všem, komu tahle problematika není jedno, tam doporučuji návštěvu zóny H&M BLOCK. Pití budou podávat výhradně s kovovým brčkem, jídlo na recyklovatelném eko nádobí, s dřevěným příborem a v kompostovatelných obalech. Přesně takhle by to mělo být nastavené všude. Každopádně, hodně vnímám, jak je ten náš neřízený konzum spojený s alkoholem. Asi každému je jasné, jak moc závisí opilému člověku na tom, z čeho pije a kam vyhodí prázdný kelímek. Jsou festivaly, kdy po ránu opravdu chodíte po koberci z plastu.

Které ze všech těch eco témat je takové nejvíc vaše a na kterém byste chtěla ještě víc zapracovat?
Můj další milník je teď v zakomponování tzv. „bez obalu“. Už jsem si objevila prodejnu v Dejvicích, kterou se chystám navštívit. Dost mi vadí prací prostředky. Vtipné je, že v drogerii sice koupíte eco prací prášek, ale je zabalený do single use plastu. A takové divnomomenty člověk zažívá často. Kosmetické firmy sice evidentně reagují na současnou situaci, takže mi třeba přijde promo balíček s eco/bio kosmetikou, ale každý krém v tom balíčku nejen že má nějaký svůj obal, ale ještě je zabalený v extra obalu a ještě je v krabičce. Rozumím tomu, že tyto změny se dějí pomalu, ale i tak mě to štve. Ale pokud bych mohla doporučit něco, co můžete změnit hned teď a nebude vás to bolet, vyměňte jednorázové odličovací tampony za pratelné. Stejně tak vyměňte jednorázové sanitární potřeby typu vložky nebo tampony za kalíšek nebo látkové pratelné vložky.

A co oblečení? Recyklujete, upcyklujete?
Oblečení rozhodně nevyhazuju. Co vynosím, dávám dětem ze sociálně slabších rodin, holkám, které jsou viditelně nadšené z čehokoliv. Několik triček teď ponesu i do H&M BLOCKu na Colours, o kterém jsem už mluvila. Budou tam probíhat upcycle workshopy a sama jsem zvědavá, co všechno se dá ze starého oblečení udělat.

Které tři knížky byste nám doporučilo na léto?
K „Kráva nebeská“ od Davida Duchovnyho. Je to taková lehoučká vtipná bajková satyra. Můj dlouhodobý favorit je pak „Just Kids“ od Patti Smith, autobiografická kniha o dospívání téhle fenomenální zpěvačky a o vztahu s její životní láskou a přítelem Robertem Mapplethornem. Knihy od Patti mě všeobecně hodně baví, i z toho důvodu, že v nich najdete spoustu odkazů na další zajímavé knihy. A do třetice - temný thriller „Samota“ od A. M. Hurleyho. Kdo má rád nádech severské literatury a rád se bojí, bude nadšený.

A co bychom měli u četby knih poslouchat?
Na poslech bych doporučila mladičkou Jorju Smith a její album „Lost and Found“, ideální doprovod ke čtení, neodvádí to pozornost žádnou složitostí. Oproti předchozí desce mě dost zaujala i novinka Lykke Li „So sad So sexy“. Milovníkům instrumentální hudby by se u chvil s literaturou mohlo líbit poslední album Olafura Arnaldse „Eulogy for Evolution“. Mimochodem v říjnu bude mít v Praze koncert. Instrumentální elektro může být taky super - teď jsem objevila desku „Byen“ od Bjorna Torskeho. Příjemný indie rock je pak deska „Lush“ od kapely Snail Mail, cítím z ní takový 90ties vibe ze studenských rom comů.