Příběh norského vzoru. Znáte historii jednoho z nejslavnějších vzorů na světě?
Kdo upletl první palčáky s hvězdami, kolik druhů tohoto slavného vzoru existuje a pochází opravdu z Norska? Tyto a další zajímavosti o severském kulturním bohatství se dozvíte v následujících řádcích.
Když se řekne Norsko, obvykle si představíme panenskou přírodu, fjordy, polární zář, lososa a samozřejmě i nesmrtelný svetr s norským vzorem. Vlněný svetr s vločkami, soby, vlnovkami, tečkami a dalšími symboly oblékáme nejčastěji v období kolem Vánoc nebo když vyrážíme na hory. Svetr ovšem nebyl první kousek oblečení, na němž se vzor dnes pojmenovávaný jednoduše „norský“ objevil.
Vše začalo v polovině 19. století v norském městečku Selbu. To bylo až do té doby známé zejména výrobou mlýnských kamenů, což ale dívka jménem Marit Gulsethbrua Emstad záhy změnila. Upletla totiž tři páry černobílých palčáků s motivem osmicípé růže. Vzala si je do kostela, kde měly rukavice obrovský úspěch, každý je hned chtěl mít. Začátkem 20. století už obyvatelé Selbu vyráběli na sto tisíc párů vzorovaných palčáků ročně a prodávali je nejen do Norska, ale i do Francie, Rakouska a dalších zemí Evropy.
Svetry s norským vzorem pak vznikly o pár let později, nezávisle na Maritiných palčácích, v západní části Norska v údolí Dale. I dnes je stále možné koupit si vzorovaný svetr od Dale of Norway, firmy, která s jejich výrobou začala v roce 1879. Protože ono údolí a nedaleké město Bergen patří k nejdeštivějším místům v Evropě, museli tamní obyvatelé vymyslet oděv, který je před nevlídným počasím spolehlivě ochrání. Důkazem toho, že vás vlněný svetr Dale skutečně zahřeje, je i fakt, že ho nosil slavný polárník Roald Amundsen a od 50. let pravidelně oblékají svetry Dale také norští olympionici.
Dnes existuje více než tři sta registrovaných norských vzorů. Fungují obdobně jako u nás tradiční kroje, každý region má svůj vlastní specifický mustr. Podle některých historiků ale vzor s osmicípou hvězdou vůbec není norský. Cípy hvězdy jsou vlastně čtyři srdce, která symbolizují mír a přátelství, a za národní symbol tuto hvězdu považují i Lotyši. Kromě toho se ale našla i ve starověkých hrobkách ve Španělsku, prolínají se v ní vlivy koptského a byzantského umění. Na popularitu norského vzoru to ale vliv nemá.
