Na čem aktuálně pracujete, co chystáte?
Pouštím se do navrhování kostýmů pro nový právě připravovaný film Světýlka režisérky Beaty Parkanové. Rozhodly jsme se, že sama navrhnu i potisk látek. Pak teprve vytvoříme konkrétní kostýmy pro postavy ve filmu. Šíleně mě tento proces baví. Je to neuvěřitelně kreativní a zábavné. Také se chystám do Dubaje na Expo, kde budu 21. března na Den české kultury vystavovat své modely.
Co je pro vás největší inspirací?
Inspirací je pro mě vše. Cesta do práce, úžasný film, smysluplná výstava nebo skvělá písnička. Je to z velké části i cestování, které teď bohužel delší dobu nebylo možné. Právě proto se moc těším na Expo, co vše tam uvidím a co mě bude inspirovat.
Máte někdy dny, kdy inspirace nepřichází? Co vás v takovou chvíli kreativně „nakopne“?
Mám. Poslední dobou, mám na mysli poslední dva roky, mám takové dny bohužel velmi často. Já si ale vždycky říkám, že se uměle nakopávat nechci. Pokud inspirace nepřichází, má to asi nějaký důvod. Takže si v klidu dělám věci, co mám ráda, a vyčkávám. Ono to vždy přijde a já ten moment miluju.
Máte nějaké každodenní rituály, bez kterých nedokážete tvořit?
Ano, to mám! Den začínám tancem a zapálením vonné tyčinky. Pak následuje dlouhá procházka do práce do města s posloucháním rádia. Dám si výborné kafe nebo čaj a pak se teprve začínám soustředit a mohu začít tvořit.
Jste typ, co dodělává věci na poslední chvíli, nebo máte před prezentací kolekce vše dotažené už dlouho dopředu?
Mám vše ráda připravené hodně dopředu. Jen to můj syndrom už ze školy. Nerada chodím pozdě. Vše potřebuji mít dopředu naplánované a vyřešené. Vlastně dost nerada improvizuji, možná jsem v tomhle trochu blázen.
Býváte před uvedením kolekce nervózní? Co vás nervozity zbaví?
Ano, bývám. Ale myslím si, že tak nějak zdravě. I když jsem s kolekcí spokojená, jsem vždy napnutá, jaké budou první reakce kamarádek i zákaznic. Této nervozity mě nic moc nezbaví.
Od divadla k vlastní značce
Chtěla jste se vždy věnovat módě?
Určitě ne. Vlastně jsem se k navrhování dostala skrze divadelní kostým, kterému jsem se na škole věnovala. Když jsem v posledním ročníku na DAMU otevřela obchod Harddecore, uvědomila jsem si, že navrhování a realizace kostýmů mě nesmírně baví. Proto jsem se rozhodla vytvořit takovou svoji první mini kolekci, která byla spíše divadelní, ale nositelná. Tenkrát se to setkalo s velkým úspěchem a vše hned zmizelo. V tu chvíli jsem si uvědomila, že je to něco, co mě opravdu moc baví a začala jsem se módě věnovat naplno.
Jak se díváte na současný boom snahy o udržitelnost? Může být móda skutečně udržitelná?
Je to velice správné a já to vnímám moc dobře. Myslím si, že by člověk měl přemýšlet udržitelně úplně ve všem, ne jenom v módě. Je jisté, že tolik věcí, které kolem sebe máme tendenci shromažďovat, ve výsledku vůbec nepotřebujeme. Co se týče módy – určitě to jde! Jen o tom musíme přemýšlet a vše trochu přeprogramovat, a to včetně svého životního stylu. Já sama se stejnými pravidly snažím řídit i při navrhování svých kolekcí. Posledním takovým modelem v rámci udržitelné módy jsou šaty navržené pro spotřebitelskou soutěž Natura. Zvolila jsem svojí oblíbenou bavlnu a zavinovací střih, který nejen, že lichotí každé postavě, ale současně nepodléhá žádnému módnímu trendu a jejich majitelka v nich tak bude nadčasová i za 5 či 10 let.