První zářijové dny v Praze patřily české módě. Lokální fashion svět ožil Mercedes-Benz Prague Fashion Weekem, kde nechyběly přehlídky mladých talentů, studentů módy, ale i zavedených návrhářských jmen. V prostorách Staré holešovické elektrárny v pátek představil kolekci jeden z nejúspěšnějších českých návrhářů Jakub Polanka, sobotní večer patřil opulentní růžové estetice Vandy Jandy, v neděli se o slovo přihlásili studenti a v pondělí dostala šanci jak romantická elegance, tak nádech techna i černočerný minimalismus jako z noir filmu.
Fashion week ve velkolepém stylu v pátek zahájil návrhář Jakub Polanka. V prostorách Staré holešovické elektrárny představil kolekci plnou kontrastů, které jsou pro něj typické, objevily se komplety z tmavého denimu, béžové šaty se zvýrazněnými rameny, overal s hlubokým výstřihem, hnědá kožená sukně zkombinovaná se světle růžovou košilí, šedé trenčkoty, ale i béžové minimalistické, ale velmi efektní plisované šaty. Propracované střihy modelkám a modelům seděly na milimetry a velmi zajímavá byla i práce s doplňky. Šaty návrhář doplnil výraznými koženými náramky, z nichž některé použil pro uchycení telefonů Samsung, značka se totiž stala partnerem páteční přehlídky. Nechyběly ani kabelky, obzvlášť dobře fungovalo propojení světle šedého kalhotového kostýmu se zkráceným sakem a světle růžové kabelky.
Modelky a modelové nepřicházeli postupně jeden za druhým, jak je obvykle zvykem, ale ve skupinkách podle materiálové a barevné sekce kolekce. Na otevřeném prostoru utvořili formaci a až při vyvolání svého jména jeden po druhém odcházeli. Jakub Polanka tímto krokem prolomil častou anonymitu modelingu a z „věšáků na šaty“ tak udělal opět živé bytosti.
Uplynulý Mercedes-Benz Prague Fashion Week byl výjimečný pro studenty Ateliéru designu oděvu a obuvi z pražské UMPRUM. Po 15 letech působení se s UMPRUM loučí profesorka Liběna Rochová a nedělní přehlídka na MBPFW tak byla poslední prezentací práce studentů pod vedením této renomované pedagožky a módní návrhářky. Cílem jejich dvousemestrální práce bylo poznat a naučit se, jak založit oděvní značku. Úkol měl studující vést ke komplexnímu vytvoření vlastní kolekce v režimu založení vlastní značky realizovatelné v konfekční malosériové výrobě. Zároveň vedl k zamyšlení, jak se připravit na budoucnost samostatných módních návrhářů.
Svou práci představily Hana Valtová, Daniela Smolařová, Valérie Jurčíková či Barbora Kotěšovcová, student Jan Smejkal kolekci uvedl v rámci vlastní přehlídky coby vítěz posledního ročníku soutěže Van Graaf Junior Talent. „Vznikly zdařilé, profesionální a osobité kolekce, které sklidily na závěrečné přehlídce velký ohlas. Jsem přesvědčena, že mnozí z mých studentů jsou již připraveni na vlastní úspěšnou tvůrčí kariéru,“ hodnotí výsledek profesorka Liběna Rochová, která ateliér vedla od roku 2008. Od letošího zimního semestru ji ve vedení vystřídá kostýmní výtvarnice Simona Rybáková.
Pondělní odpoledne ovládly návrhářky Denisa Dovala a Lucia Kürthi. Denisa vsadila na kalhotové kostýmy v univerzálních odstínech s transparentními aplikacemi, objevila se i zkrácená saka a nechyběly návrhářky oblíbené velmi upnuté šaty s průstřihy a také s autorskými potisky, které jsou pro její tvorbu typické. Kolekce se nesla v zemitých tónech a u většiny outfitů šlo o velmi nositelné kousky. Nositelnost a minimalismus představila i slovenská návrhářka Lucia Kürthi. Uvedla především šaty – žlutozelené s řasením, bílé s efektem zavinování, dlouhé metalicky stříbrné bez rukávů nebo tmavě modré plisované.
Závěr fashion weeku pak v pondělní večer velmi efektně pojal návrhář Tomáš Němec, který před rokem zvítězil v soutěži Van Graaf Junior Talent. Tehdy šlo o poměrně pestrobarevnou kolekci, nyní o pravý opak, veškeré oblečení bylo černé a kontrastovaly spolu zejména materiály, objevil se latex, matná vlna, lesklý satén, hedvábný šifon či šusťákovina. Modelky měly částečně zakryté obličeje klobouky, které vytvořila Alexandra Gnidiaková, boty navrhl Jaroslav Vích a kovové doplňky byly z dílny Magdaleny Šťastníkové. Návrhář Tomáš Němec se inspiroval estetikou noirových filmů, dvacet modelů konfrontuje typicky feminní prvky se znaky maskulinity.
„Inspirativní je pro mě moment, kdy na deštivé noční ulici zpozoruji osobu a přestože nevím, kdo to je, odkud jde, ani kam směřuje, zaujmě mě svou přítomností. Její prezence je silná, hrozně mě zajímá, ale nikdy nezjistím, kým je. Ale už ji nevyženu z hlavy a domýšlím si příběhy, o koho mohlo jít,“ popisuje návrhář. Tajemnou atmosféru přehlídky dokreslila dramatická smyčcová hudba a namísto běžného defilé modelky na závěr posunuly příběh dál, když si zapálily cigarety a nebo se procházely s otevřenými či zavřenými černými deštníky. Potlesk publika dozníval ještě dlouho poté, co modelky i návrhář z pomyslného mola odešli, a je tak jisté, že kolekce i choreografické pojetí u fashion insiderů skutečně zarezonovalo.
autorský článek
