Štětec z ruky dává nerada

Jak jste se ke kreslení vůbec dostala?

Nejdřív jsem chodila na výtvarku do Lidové školy umění (dnes Základní umělecká škola), tam mě přihlásila maminka a pak jsem po skončení základní školy nastoupila na sklářskou uměleckou průmyslovku v Kamenické Šenově, kde jsme měli především klasickou kresbu (portrét, figura, zátiší) a modelování, abychom byli schopní udělat si správně formy na sklo.

Takže jste měla ráda kreslení odmala?

Myslím, že jsem si ráda kreslila asi jako každé dítě. Na papír, na chodník a překvapivě na střechu. Měli jsme ji v Teplicích na domě tak šikovně udělanou, že se dalo vylézt z půdy na malé prostranství na střeše a tam jsem s mamkou chodila malovat po střešních taškách, které sahaly až k "podlaze". Byl to velký, starý a krásný dům.

Kdy vás napadlo podělit se o vaše výrobky i s veřejností a začít v tomto směru podnikat?

Bylo to v roce 2013. Založila jsem si účet na Fleru a začala zkoušet štěstí. Docela rychle jsem se tam chytla, bylo to příjemné a nečekané.

Kdy jste se do toho obula pořádně a začalo vás malování živit?

Na volnou nohu jsem se dala v roce 2017. Před tím jsem byla zaměstnaná u svého muže jako grafik. Pořád jsem se ale bála to za jeho peníze rozjet, dělala jsem spíš drobnosti, jako plakáty a trička, která jsem doma v kuchyni tiskla sítotiskem na stole. Když jsem v roce 2017 přešla na OSVČ a začala být zodpovědná za svá rozhodnutí jen sama před sebou, tak jsem to rozjela na plno. Měla jsem našetřené nějaké peníze jako základ do podnikání a ty jsem investovala do nových produktů a co jsem vydělala, šlo do dalších nových produktů a tak pořád dokola. Po roce a čtvrt jsem se kvůli obratu stala plátcem dph a moje podnikání dostalo další rozměr. Čím víc moje značka roste, tím je to náročnější. O to víc, že nejsem schopná práci delegovat a dělám stále všechno sama. Nemám žádné zaměstnance s výjimkou spolupráce se švadlenou, která šije drobné zboží z mých autorských látek. Pak mi ještě dvě kamarádky pomáhají s psaním produktového blogu, tam si práci dělíme, ale to je opravdu všechno. Ve skutečnosti bych mohla zaměstnat na plný úvazek tak dva lidi. Kdybych na to měla. Mít zaměstnance je ale hodně finančně náročné.

Markéta Jinochová pro veřejnost pořádá kurzy akvarelu, o kterém říká, že je úžasný relax a krásná práce.

Co všechno dnes ve vaší nabídce najdeme?

Toužím po papírnictví se širokým sortimentem. Najdete u mne sešity, bloky, blahopřání, obálky, nálepky, tužky, washi pásky, milníkové kartičky, pexesa, balicí papíry a mnoho dalších produktů. A textil ušitý z látek s mými vzory. Stále vymýšlím nové produkty a pořád se snažím při výrobě nepřekročit hranice České republiky, ale ne vždycky to vyjde. Pořád je ale 95 % mých produktů českých a na to jsem opravdu hrdá.

Čím vším dnes malujete a kreslíte?

Maluju většinou akvarelem, loni jsem začala koketovat s kvašem a také ráda používám tenká černá pera. Víc toho není.

Originální jsou vaše barevné deníky, které na tvoříte na cestách. Listujete si v nich pak doma?

Listuju. Jsou to jediné deníky, které nemám problém zpětně procházet. Dřív jsem si psala klasický deník, ale pročítat je nemůžu, nejde to. Naproti tomu ty ilustrované jsou velmi zábavné. Z vybraných listů jsem nechala udělat pohlednice a posílám je k objednávkám jako poděkování.

MANKAI Paper je malé české nezávislé papírnictví a zároveň čistě autorská značka výtvarnice tvořící pod pseudonymem Myyna.

Je chvíle, kdy dáte tužku z ruky?

Spíš než tužku, dávám z ruky štětce, abych byla přesná. Nicméně, romantická představa o mém podnikání, jakou o mne lidé často mají, má s realitou dost málo společného. Většinu času totiž nedržím štětec, ale klepu do klávesnice maily dodavatelům, píšu poptávky, pročítám kalkulace, starám se o e-shop, balím objednávky, věnuji se marketingu na sociálních sítích nebo fotím produktové fotky. V mezičase rekonstruuji nové studio na Praze 7, to je taková moje kamikadze akce, která trvá od loňského podzimu, a ve vzácných chvílích vezmu do ruky štětce a maluju. Většinou večer. Snažím se malovat každý den, aby mi nevyšla ruka ze cviku, ale je to někdy dost obtížné, potřebuju minimálně 2 až 4 hodiny, abych aspoň něco udělala.

Pořádáte také kurzy pro veřejnost, co na nich učíte?

Kurzy jsou velmi oblíbené a protože jsem v akvarelu čistý samouk (na škole jsem se k němu vůbec nedostala), tak i svoje studenty učím spíše intuitivní práci se štětcem. Chci, aby si sami našly cestu, já je jen směruji. Na kurzech máme živé rostliny, učím studenty stylizovat, nelámat si hlavu s tím, že tenhle lísteček je ohlý tak a druhý jinak. Malování akvarelem je úžasný relax a krásná práce. Pravda, kdo se tomu chce věnovat profesionálně, musí denodenně "dřít", aby to dostal do ruky, ale to už je každého volba, jak moc to chce brát vážně. Moje kurzy jsou taková brána k poznání techniky akvarelu. Pak už musí každý makat sám.
 

Na stránkách www.mankaipaper.cz najdete ilustrované bloky a sešity, které jsou vhodné pro denní využití, ale také potištěné obálky, autorská pexesa, velmi pevné a krásné balicí papíry s květinovým dekorem a pokud hledáte dárek, jste také na správném místě. Jsou tu zrcátka, blahopřání, složky na dokumenty do práce, pracovní a rodinné plánovače a mnoho dalšího.

 

Soutěžte s námi o papírenské zboží značky Mankai Paper v hodnotě 2 000 Kč! Soutěž potrvá do 5.3. 2020


Správnou odpověď najdete na Instagramu, Facebooku nebo www.mankaipaper.cz


Foto: Markéta Jinochová, Iva Marešová