Ručně tkané koberce ctí staleté tradice

Jak jste se vůbec dostala do Afghánistánu?

Do Afghanistánu mě přivedla roční rozvojová mise Člověka v tísni. S kolegy jsme tenkrát (2013/2014) pracovali na venkovském severu země a nejvíce nás zaměstnávala půdní eroze a neefektivní zemědělské praktiky tamních obyvatel. 

Často se o této zemi mluví jako o nebezpečné, zejména pro ženy, jakou zemi jste poznala vy?

Poznala jsem Afghánistán jako krásnou, ale těžce zkoušenou zemi. V převážně hornaté krajině žijí houževnatí a často velmi chudí lidé. Já si ze své zkušenosti cením jejich pohostinnosti. Líbila se mi soudržnost tamních rodin, kdy se příbuzní obětavě starali jeden o druhého a matky tu měly  respektovanou roli.

Během našich pracovních výjezdů jsme se spoléhali na místní kolegy a stařešiny vesnic. Pokud nám významní lidé zaručili bezpečí, důvěřovali jsme jim. Jako žena cizinka jsem vnímala jejich respekt. Zároveň jsem se i já snažila respektovat jejich tradice a řídila se pravidly (související s bezpečností), která jsme měli nastavená. Nikdy jsem se například nepohybovala sama, ani když jsem měla jít jen třista metrů do obchodu.

Kvůli Talibanu a dalším ozbrojeným skupinám tam velmi bezpečno není. Jejich partyzánský způsob boje znamená, že nikdy přesně nevíte, kde zaútočí nebo nastraží výbušninu. Proto byla naše pravidla velmi důležitá. 

Tkaní a vázání koberců je součástí afghánské kultury po staletí. Probíhá podle dávných tradic a postupů a dědí se z matky na dcery. 

Kde jste poprvé viděla tradiční koberce?

Jako žena jsem se při návštevě vesnic dostala i do dvorů tamních domků, kde na zápraží ženy tkaly koberce, předly ovčí vlnu a děti vesele pobíhaly okolo nich. Uvnitř v domě jsem pak usrkávala čaj obklopená jejich nádhernými rukodělnými produkty (koberci, přehozy, výšivkami), kterými dekorovaly místnosti. Byla to láska na první pohled.

Jak je tamní ženy vyrábějí?

Tkaní a vázání koberců je součástí afghánské kultury po staletí. Probíhá podle dávných tradic a postupů a dědí se z matky na dcery. Ženy koberce tkají doma, často na vlastnoručně vyrobených stavech za pomoci tkalcovského hřebenu, dřevěného člunku a nůžek. Vzory vznikají v jejich představách a jsou inspirované životem, přírodou, ale i jejich sny a touhami. Jde o velmi bohaté a svébytné dědictví. Afghánistán je jediná země v regionu, kde se výroba koberců doposud nezmechanizovala. 

Kde se vzal nápad dostat tyto výrobky na český trh?

Po návratu z roční mise jsem dovezla několik koberců pro sebe a zvé známé. Měly mimořádný úspěch a mě se navíc začalo trochu stýskat po kolezích a tamní krajině. To už byl jen malý krok k založení Maimany.cz.

Tereza Inková se do afghánské kultury zamilovala natolik, že se rozhodla kousek z ní zprostředkovat i českým zákazníkům. 

Jak byl celý proces vzniku značky Maimana náročný?

Těžko se mi to srovnává. Čekal mě velmi kreativní a živelný proces tvorby vlastního brandu a všeho, co s tím souvisí. Musela jsem si také nastavit obchodní vztahy s afghánským znalcem, který je nakontaktovaný na tkalcovské rodiny po celé zemi. Ten mi dává cenná doporučení a dohlízí na kvalitu produktů. Velmi také pomohl místní kolega, se kterým jsme se znali z předchozí práce. Čekalo nás seznámení s administrativním procesem a dalšími specifiky.

Vaše podnikání označujete jako férové, jak se snažíte tamním ženám pomáhat?

Férový přístup u mě znamená, že vím, kolik dostávají tkadleny za své koberce zaplaceno (hlídáme si spravedlivou cenu v místních poměrech) i to, že nakupujeme přímo od rodin. Odpadá tak síť zprostředkovatelů a dalších obchodníků. Pořád se však můžeme posouvat, například směrem k založení místní asociace či spolku tkadlen, kterým budeme garantovat odkup.

V čem jsou koberce tak jedinečné?

Každý kus je jedinečný rukodělný šperk. Vznikají náročnými technikami a z lokálních materiálů. Zákazník tak má jistotu, že jeho koberec je kvalitním originálem. Stejně jako je Afghánistán kulturně a etnicky bohatou zemí, jsou pestré i vzory na kobercích a jejich styl. Každý region má svá specifika.

Každý kus je jedinečný rukodělný šperk a zákazník tak má jistotu, že jeho koberec je kvalitním originálem.

Z jakých materiálů jsou vyráběné a jak jsou barvené?

Základem pro výrobu je ovčí vlna z místních plemen. Tu afghánští muži barví nejčastěji přírodními barvivy, která získávají z květů světlice barvířské, kořene kurkumy, indiga, heny a dalších přírodnin. V domácnostech si pak rodiny odkládají kůru granátového jablka, slupky cibule či vlašských ořechů, které mají také velmi dobré barvicí vlastnosti. Hotové koberce a kilimy se pak dokončují v příměstských dílnách. Zde se ručně zastřihují, uzlíkují třásně na konci, několikrát perou v mýdlové koupeli, rovnají, kartáčují a suší na slunci. 

Jak dlouho trvá výroba jednoho koberce?

Výroba jednoho kusu trvá až půl roku.

Vyžadují koberce nějakou speciální péči?

I když můžeme bez nadsázky říct, že se jedná o umělecké dílo, koberec je zároveň velmi pevný a odolný. Snadno jej vysajete nebo vytřepete, skvěle funguje čištění nasucho. Vlna má dobré vlastnosti. Díky lanolinu ve vláknech částečně odpuzuje nečistoty a snadno se udržuje. Vše jsem pro své zákazníky sepsala do přehledného návodu na použití.

Co ve vaší nabídce najdeme?

Nabídka Maimany je velmi pestrá. Na našich webových stránkách najdete naplocho tkané kilimy s abstraktními vzory a moderním vzhledem. Jsou tam i propracované ornamentální koberce spolu s nomádskými, které voní dálkami a silně odkazují na místo původu. Novinkou jsou minimalistické kusy z nebarvené vlny. Takový pomyslný vrchol pak představují starožitné koberce sumak. Postupně přidávám také doplňky – dekorativní polštáře upcyklované z kousků kilimů nebo sedací pufy.

Klasické vlněné koberce sluší jak klasickým tak i moderním interiérům. Je tkaný z ovčí vlny a vypadá dobře nejen položený na zemi, ale i pověšený na zdi.

Soutěžte s námi o jeden koberec!

Nyní můžete vyhrát koberec Anari kilim, který rozjasní místnost i vás vibrujícími barvami. Je tkaný z ovčí vlny, vypadá dobře položený na zemi nebo pověšený na zdi v téměř každé místnosti. 6300 Kč, 100×155 cm.

Odpověď najdete na stránkách www.maimana.cz a soutěž potrvá do 21.3. 2020.