Alex si vybavuje svoje první bydlení v přízemí rodinného domu a místa tu není nazbyt. Designérka Saša, kterou si přizvala na pomoc, se poprala v kuchyni s každým centimetrem a jídelní kout rozvolnila zábavným retrem.
„Původně tu byla malá tmavá kuchyň s vybavením ze šedesátých let, vetknutá do úzké chodbičky ve tvaru L. Když jsem vešla, působilo to velmi stísněně, měla jsem pocit, že se tam nemůžu ani otočit,“ popisuje designérka Saša dojmy z první návštěvy u své jmenovkyně, studentky Alex. Celé přízemí rodinného domu v pražské Chuchli volalo po větší změně a první přišla na řadu právě kuchyň s malou jídelnou hned vedle. „Obě místnosti původně dělila příčka. Když se zbourala, přineslo to sem mnohem víc světla a poprvé mám pocit, že tu můžu v klidu vařit, jíst, dýchat a cítit se dobře,“ pochvaluje si studentka. Nicméně konec příčky neznamenal konec starostí. Nestandardní prostor vyžadoval různá speciální řešení, například objednávku úzkého modelu ledničky, která se vmáčkla do niky v nejzazším rohu, nebo složitou montáž digestoře. „Řemeslníky stálo spoustu úsilí napojit odvětrávání poměrně dlouhým vedením do komína, dokonce se tím protáhla celá rekonstrukce, ale stálo to za to,“ popisuje designérka. „Přemýšlely jsme, že bychom umístily varnou desku ke stěně blíž k větracímu otvoru, ale nebylo by to praktické. Teď navíc při chystání jídla hezky uvidím na hosty,“ doplňuje Alex.
Kuchyň je proti původnímu rozdělení místností lehce posunutá směrem do jídelního prostorua případný nepořádek kolem sporáku kryje částečná zástěna. Horní část předělu tvoří praktický pult sloužící i k posezení na barových stoličkách. „Jídelna je dlouhá, se studenou podlahou, takže koberec na zem byl jasnou volbou. Vnáší sem útulno a teplo,“ říká Saša Dýcková. A barevnost? „V hlavě jsem měla ještě další barevné nebo stylové kombinace, ale tahle vyhrála. Vycházela jsem ze stropního stínidla, které si Alex už dříve pořídila v Ikea. Jeho drátěný rám mi hned připomněl tyhle krásné židličky. Připomínají mi typ Ton Ironica, jen jsou oproti nim trochu masivnější, nápaditější a mají zajímavé nízké opěrky. V téhle barevné kombinaci se už bohužel nevyrábějí,“ říká designérka. Vzor na koberci interiér krásně doladil. „Masivní stůl je ze série Lisabo a má stejně jako židle sešikmené nohy. Úplně jsem se do něj zamilovala a říkám si, že mi poslouží nejen tady, ale bude se se mnou třeba stěhovat věrně dál,“ plánuje Alex. Nadšení z nového domova se jí dá snadno vyčíst z tváře, radost jí dělají i nové kousky nádobí a doplňky. Designérka je zase spokojená s dobře odvedenou prací v zapeklitém terénu. „Těší mě, že jsme zvládli vytvořit dostatek odkládacího i úložného prostoru v kuchyni, díky decentnímu propojení obou místností teď celá tahle část přízemí působí otevřeně a vzdušně.“
TEXT: OLGA PROCHÁZKOVÁ | FOTO: PETR KARŠULÍN
Marianne Bydlení
